Předek se na kousky naseká a přemeje, dá se to na kuthan, k tomu kus másla, drobně pokrájená slanina, půl drobně pokrájené cibule a lístky dymiánové nebo trochu míšeninky dymiánové, trochu se to osolí, přidá se půl žejdlíka vody nebo hovězí polívky, přikreje a nechá se to dusit, až to zcela vysmahne a cibulka červenat počne. Nyní se na to naleje půldruhého žejdlíka hovězí polívky, půl žejdlíka vinného octa, a kdo chce, může také trochu rakouského neb červeného vína k tomu přilejt. Jestli zajíc měkký není, ještě se trochu povařit nechá. Udělá se hnědá jíška, do kteréž se lot tlučeného cukru dáti může, aby hezky tmavá byla, tou jíškou se to zapraží a ještě trochu povařit nechá. - Rozumí se, když dymiánovou míšeninku do toho nedáš, že citronová kůra a ostatní koření, které k míšenince patří, dát se musí. Takto připravený zaječí předek, když ouhledně pokrájený jest, zastane v čas nedostatku i zvěřinu a může se jako zvěřina buď máslovým těstem, neb citronovými lístky okrášlit, nebo také smaženou na půlměsíčky pokrájenou žemličkou.
(M.D.R. 1986 str. 145)
Já vlastně nikdy před tím skutečnou zvěřinu nejedla (když nepočítám zvěřinový guláš - těch jsem pár ochutnala) a tedy ani nevařila. Když mi manžel z nějaké výpravy přivezl zajíce (raději se neptejte, kde ho vzal), tak mě dost překvapil. Ale nebojím sew zádných kulinářských výzev! Vytáhla jsem kuchařky, trošku prozkoumala internet...Nejčastěji se opakovaly recepty na zajíce na černo nebo na smetaně. Našla jsem i pár jiných receptů, ale nakonec se rozhodla dát přednost klasice. Předek bude na černo, zadek na smetaně.
Pro zajíce na černo jsem zvolila recept od Rettišky, především proto, že víno v něm bylo nepovinnou ingrediencí. A pokusila se ho maximálně dodržet, jak to jen v mé moderní kuchyni půjde. Jen jsem místo normálního hrnce použila svůj "milovaný" papiňák. Máte ho? Já na něj nedám dopustit! A kvůli tomu jsem musela trošku přehodit sled úkonů: Nejprve na slanině osmahnout cibuli, vožit předek ze zajíce a všechno to koření, podlít větším množstvím vody a dusit... Dál už jsem postupovala podle předpisu, dokonce jsem si kvůli tomu koupila vinný ocet a i ten cukr do jíšky přidala. Maso jsem obrala od kostí a nakrájela na kousky. Podávala jsem s knedlíkem, který doporučovala většina z receptů, ale dle mého by se k tomu možná lépe hodily brambory nebo rýže.
Míšeninka z dymiánu
Vezmi utlučených a prosátých lístků dymiánových, dej k nim hřebíčků, nového koření, zázvoru, pepře a citronové kůry. I tato míšeninka se ku hnědě dušenému kyselému masu potřebovat může; též se v ní rozličné karbanátky obalovat mohou.
(M.D.R. 1986 str. 325)
Žádné komentáře:
Okomentovat