Já a moje kuchařky

Kuchařky patří dlouhodobě k nejprodávanějším knihám na našem trhu. Ale na druhou stranu... Zajímalo by mě, jak často je lidé skutečně používají. A jak jsem na tom s kuchařkami já?

Nejsem příliš velký fanoušek kuchařských knih. Podle mého stačí jen jedna, ale opravdu velká a obsáhlá - může být i vícedílná. Čím víc kuchařek člověk má, tím hůře se mu vaří. Hledáte konkrétní recept a v každé knize jsou suroviny i postup jiné. I přesto se mi doma nahromadilo pár kuchařek a občas po některé z nich sáhnu. Ale pěkně popořádku:

Rychlé pokrmy 

(1969) Juliana A.Fialová

Svoji první kuchařku jsem "podědila" po mámě. Máma mi ji dala, když jsem si založila vlastní domácnost. Prý je výborná pro začínající kuchařinky. V tom měla asi pravdu. Kniha obsahuje 134 jídelníčků o třech chodech, členěných podle ročních období (z důvodů sezóních potravin). Každý jídelníček je údajně dostatečně vyvážený, aby odpovídal tehdejším požadavkům na zdravou výživu. Kromě klasických receptů je uveden i harmonogram přípravy celého menu, takže začínající kuchařka by neměla mít problém dovařit vše současně. Také je připojen orientační čas přípravy celého tříchodového menu, který mimochodem jen vyjímečně překročí hodinu - takže v tomto směru se opravdu jedná o rychlé vaření. Svého času byla u mě hodně frekventovaná, dnes už na ni sedá v knihovničce prach a vytahuji ji jen velmi zřídka.

Kuchařka pro dny všední i sváteční 

(1990) Z.Endlicherová, J.Morávek

Ani tato kuchařka není moje vlastní. Nějak se mi přimíchala mezi věci, když jsem se stěhovala z Brna. Ona totiž poslední dobou bydlela spíš u mě, než u mámy a ta snad ani nepostřehla, že jí chybí. Po čase mi ta první totiž přestala stačit. Chtěla jsem vařit i složitější jídla, ale žádnou velkou kuchařku mi máma půjčit nechtěla, asi abych ji během vaření neumatlala.

Nová domácí kuchařka 

(1991) J.Břízová, M.Klimentová

Ano, tohle je moje první vlastní kuchařka. Dostala jsem ji od mámy, už ani nevím při jaké příležitosti, ale bylo to už nějaký čas po svatbě - možná k mým 19. nebo i 20. narozeninám. Dlouhá léta byla mojí oblíbenou kuchařkou. Aby taky ne, když byla prakticky jediná s tak velkým množstvím receptů.

Konzervování potravin v domácnosti 

(1969) V.Balaštík

Tak tohle je taky mamky. Kdysi dávno jsem si sice koupila vlastní kuchařku o zavařování, ale v té byly hlavně různé směsi a čalamády. Základy konzervace čehokoliv v ní chyběly a ty jsem právě potřebovala nejvíce po přestěhování na venkov. Máma už dnes téměř nic nezavařuje, takže mi knihu "zapůjčila" dokud ji bubu potřebovat. I když jsou v ní prastaré obrázky zavařovacích sklenic se skleněnými víčky na pérka, já se bez ní opravdu neobejdu, protože zavařuju kde-co. A i když máme modernější sklenice, postupy se nezměnily.

Králík na 250 způsobů

(1997) P.Biško

Můj muž je vášnivým chovatelem zvířat. Sice v době, kdy jsme se brali, tak žádné "masné" zvíře nevlastnil. Ale po založení rodiny zřejmě cítil zodpovědnost za naši životní úrovně a rozhodl se ji (k mému  zděšení) zvýšit chovem králíků. Já ani netušila, jestli jsem kdy předtím králíka vůbec jedla a v mých kuchařských knihách bylo receptů žalostně málo. Internet byl tenkrát ještě v plenkách a tak jsem podnikla nájezd na knihkupectví, abych si rozšířila své gastronomické obzory - tedy abych našla nějakou kuchařku, v níž bude více než 2 recepty z králičího masa. Jak vidíte,  úspěšně. Občas se nechám inspirovat, ale vlastní experimenty mě baví čím dál více.

Velká domácí kuchařka

(2002) L.Nodl, J. Mandžukocá, K.Havlů

Původně jsem tuto knihu koupila pro svou dceru - do výbavy. Chtěla jsem být lépe připravená až doroste, než moje máma a tahle kuchařka se mi moc líbila. Splňovala všechny mé požadavky na správnou kuchařskou knihu: byla dostatečně obsáhlá, aby se podle ní dala uvařit jak jednoduchá večeře, tak slavnostní menu o několika chodech. Kromě toho obsahuje "školu vaření", kde jsou vysvětleny i na fotkách názorně zobrazeny nejčastější postupy přípravy pokrmů a tyto "lekce" jsou umístěny přímo na  začátku každého oddílu, tedy pěkně na očích. Právě proto, že se mi tolik líbila, jsem ji párkrát otevřela a vařila podle ní. Doba je to dlouhá, takže dnes už je poněkud opotřebovaná a jako dárek do výbavy se moc nehodí. Nejspíš budu muset koupit jinou, naštěstí to dnes není takový problém, kuchařek jsou mraky a i tato se stále vydává znovu a znovu.

Jak se stát labužníkem

aneb inspirativní kuchařka pro snoby napsaná dvěma z nich

(2004) J. a M.Mackovi

Na tuhle jsem málem zapomněla. Dostala jsem ji od táty někdy v době, kdy byla hitem internetu "Facka doktora Macka". Tehdy jsem měla trošku jiné starosti (plínky, kojení apod.) a tak jsem ji založila do knihovny, že se na ni pořádně podívám, až budu mít více času. Objevila jsem ji až když jsem dávala do kupy tenhle článek a začala číst a prohlížet recepty. Nevím, jestli z ní někdy něco uvařím. Většina receptů obsahuje ingredience, které doma běžně nemívám. Ale láká mě to. Připojený popis dojmů z takové krmě je totiž neodolatelný.

Domácí kuchařka

(1986) M.D.Rettigová

Tak toto je klasika, bible všech českých kuchařek. Po Retišce jsem dlouhou dobu marně toužila. Jak jsem zmínila v úvodu, co kuchařka to jiný recept na cokoliv. A já chtěla alespoň znát původní receptury. I když si je třebas upravím po svém. Teprve s rozšířením internetu se mi podařilo na ni natrefit v jednom internetovém antikvariátu. Pravda, moc často z ní nevařím, je to nejspíš proto, že se v ní špatně orientuje. Ale nějaké recepty už jsem vyzkoušela a o dojmy se podělila tady na blogu v rubrice Magdalena a já.

Tradiční české kuchařky

Jak se vařilo před M.D.Rettigovou

(2001) M.Beranová

Na tenhle poklad jsem natrefila při hledání Rettišky. Je to taková sonda do historie české kuchyně a to téměř od pravěku. Dobrou třetinu knihy tvoří právě historie a občas z ní čerpám informace pro rubriku Zajímavosti. Recepty jsou velmi orientační a často chybí informace o množství surovin nebo přesnější popis přípravy. Zatím jsem z  ní ještě nic nevařila, ale nebojte, mám to v plánu!

Mastering the Art of French Cooking

(2010) J.Child, L.Bertholle, S.Beck

Můj nejnovější přírůstek. Po shlédnutí filmu Julie a Julia jsem usoudila, že tahle kuchařka by v mé knihovničce rozhodně neměla chybět. Bohužel do češtiny dosud přeložená nebyla. A mě donedávna nenapadlo, že ji u nás můžu koupit v originále. Ale dostala jsem poukázku 200,- Kč na knížku a při prohlížení nabídky jsem na ni nějak natrefila. Zatím se v ní snažím zorientovat, ale už mám nalezených pár receptů, které bych chtěla vyzkoušet. Nemám tušení kdy, protože jednoduché zrovna moc nejsou. A nebojte, rozhodně nemám v úmyslu opakovat Juliin blogový projekt - v mém případě to ani nejde, protože nejím hovězí, ale o tom vám možná napíšu někdy příště.

Toto jsou mé oblíbené. Krom nich mám doma ještě dalších několik kuchařek a 2 knihy s radami ohledně vaření, které vůbec nepoužívám. Jsou to jednak ceny v nějakých soutěžích, dárky od přátel i mé vlastní omyly. Recepty v nich mi totiž připomínají různé kreace ve stylu "co dům dal". Ne že bych tímto stylem občas sama nevařila, asi jako každý občas zkouším různé experimenty. Ale věty jako "Můžete si tam dát všechno, co máte rádi." ve mě vyvolávají představu pejska a kočičky, když vařili dort.

Někdo by možná mohl říct, že dnes v době internetu jsou tištěné kuchařky zbytečností. Ale já jim dávám před internetem přednost. Na internet totiž může psát recepty doslova každý, ani nemusí mít doma hrnec nebo vařečku. Teď možná někoho napadne: Proč tedy píšu blog o vaření, když je tak odsuzuju? Neodsuzuju blogy, jsou velkou inspirací a několik jich sleduju. Jen si na nich nevyhledávám recepty. Když mě něco zaujme, tak si to poznačím, abych to později mohla vyzkoušet, ale když inspiraci hledám, sáhnu v první řadě po knize.

Jak jste na tom s kuchařkami vy? Kolik jich doma máte? Vaříte podle nich? A máte nějakou oblíbenou? Budu ráda, když se trošku rozpovídáte v komentářích.