Tvarohové nočky s jahodovým žahourem

Pokud nemáte alespoň trošku přehled o naší tradiční kuchyni, tak vás asi bude  zajímat, co to vlastně je ten "žahour". Abyste nemuseli googlit, tak vás s ním trošku seznámím. Zjednodušeně je žahour teplá (lépe horká), sladká ovocná omáčka. Pravý žahour se připravuje jen z borůvek. Jenže borůvky nejsou pro každého tak snadno dostupné. Tady na Hané, kde neuvidíte pohromadě na jednom místě víc než 20 stromů, je prostě nemáte kde nasbírat. A při dnešních cenách na trhu... To by se nám ten žahour asi zasekl v krku. Takže jahody jsou docela přijatelnou náhradou, kterou může vyzkoušet každý. Vážně to zkuste, stojí to za to. Krom toho, žahour si můžete dopřát i v kombinaci s jinými přílohami: např. s kynutými knedlíčky bez náplně, nebo bramborovými šulánky, lívancí, palačinkami, můžete jím nahradit krém u dukátových buchtiček...

Suroviny:

Na nočky:
250 g tvarohu
1 vejce
1 lžíce másla
1 lžíce moučkového cukru
250 g hrubé mouky
špetka soli

Na žahour:
400 g jahod
1 lžíce másla
1 smetana na vaření (stačí 12 %)
2 lžíce cukru
1 vanilkový cukr

Postup:

Nočky:

Utřeme cukr s vejcem do pěny, zašleháme změklé máslo a přidáme i tvaroh a sůl. Nakonec po částech vmícháváme mouku. Zpracované těsto dáme na 15-20 minut do lednice odpočinout. Poté z něj tvarujeme knedlíčky, které zaváříme do vřelé osolené vody. Odmícháme ode dna, aby se nepřilepily. Vaříme, dokud nevyplavou na hladinu, a pak ještě asi 2-3 minuty. Hotové vylovíme a do každého píchneme vidličkou, aby vyšla pára.

Než se nám nočky uvaří, připravíme si žahour.

Žahour:

Jahody si nakrájíme na kostičky. Polovinu z nich dáme do kastrůlku, podlijeme kapkou vody, přidáme máslo, cukr, vše přivedeme k varu a vaříme cca 5 minut. Poté přilijeme smetanu a opět přivedeme k varu. Vypneme sporák a přidáme zbylou polovinu jahod, aby se prohřály.

Dort a lá Napoleon

Je to pár týdnů, co internet doslova zaplavil tento "nepečený" dort. Vyskakoval na mě téměř všude: Na Facebooku, na různých ženských portálech, kamarádky ho hromadně tvořily a chlubily se s ním... Všude byl prezentován jako "ten nejlepší nepečený dort". Název jsem zjistila až poté, co jsem ho sama vyzkoušela. A přestože v tom posledním receptu s názvem "Dort Napoleon" bylo psáno, že se jedná o pravý a původní recept, tak ani v tomto případě to nebyla pravda. Protože to bych nebyla já, abych si to neověřila... A podařilo se mi vygooglit: Dort pochází z Ruska, tedy přesněji přímo z Moskvy - vymysleli jej totiž moskevští cukráři k oslavám 100 výročí vítězství nad Napoleonem, tedy už roku 1912. Odtud také název. Od té doby se dezert těší v Rusku velké oblibě a je to snad nejčastěji připravovaný dort k nejrůznějším oslavám.

Ovšem originální recept budete dnes hledat marně. Je tolik verzí a modifikací... Dokonce i na ruském diskuzním fóru má každá z hospodyněk ten svůj pravý a originální recept ideálně ještě po babičce. Základem dortu jsou vrstvy sušenek, či oplatků promazané krémem. Čím víc vrstev, tím lépe! Zatímco krém používají všichni téměř stejný, tak ty sušenky či oplatky se u každého liší. Měly by to být tenké upečené plátky těsta. Někdo používá lístkové, někdo sušenky (podobné našim oblíbeným BeBe). Podle receptu, kde byly uvedeny i suroviny a postup pečení těch plátků bych se spíš domnívala, že by se měly použít dortové oplatky (rozhodně to příště vyzkouším). Ale teď už jsem měla udělaný ten z BeBeček, takže proč se nepodělit. Dobrý byl.

Suroviny:

800 ml mléka
4 žloutky
180 g cukru krupice
1 vanilkový cukr (kdo si podobně jako já děláte svůj, tak cca 10 g)
50 g hladké mouky
250 g másla

650 g máslových sušenek (5 balíčků BeBe)

Postup:

Cukr se žloutky vyšleháme do pěny, vmícháme mouku a potom mléko. Ve vodní lázni vše dál pomalu šleháme a zahříváme, dokud směs nezhoustne asi jako kaše. Za občasného zamíchání necháme vychladnout. Mezitím si vyšleháme máslo. Vychladlý krém postupně zašleháváme do másla. Formu si hustě vyskládáme vrstvou sušenek, na ně rozetřeme krém, další vrstvu sušenek, krém... Stále střídáme a končíme vrstvou krému. Dáme alespoň na 12 hodin odležet do lednice. Dort se krásně proleží, sušenky natáhnou vlhkost a změknou, krém naopak ztrátou vlhkosti více ztuhne. Hotový dort posypeme rozdrobenými sušenkami.

Tvarohový dezert

Léto je v plném proudu. Pořád čtu na internetu, že teplo není a nebude... Nevím jak jinde, ale u nás je vedro na padnutí. A do toho má Adámek narozeniny. Normálně mu dělávám klasický dort - brněnský. Ale letos jsem usoudila, že by to v těch vedrech chtělo něco víc osvěžujícího - chlazeného... A tak jsem vyhrabala starý recept na tvarohový dort, který jsem nedělala už léta. Lehce nakyslý tvaroh v kombinaci s ovocem, bude určitě osvěžující. Zrovna zrají meruňky, tak jsem je použila. Ale je možné využít prakticky jakékoliv čerstvé i kompotové ovoce.

Suroviny:

500 g tvarohu
4 dl mléka
2 vejce
250 g másla
135 g moučkového cukru
vanilkový cukr
4 lžíce rumu
1 balíček dortového želé
piškoty a ovoce dle potřeby

Postup:

Ve studeném mléce rozmícháme želatinu se lžící cukru a necháme směs přejít varem - úplně stačí 15 vteřin. Necháme trošku zchladnout, občas promícháme. Vyšleháme vejce s cukrem do pěny, přidáme po kouscích tvaroh, mléko, rum, želatinu, změklé máslo. Šleháme, až se vše spojí v hladký krém. Dortovou formu vyložíme piškoty, na ně navrstvíme krém, v další vrstvě dáme ovoce, na ně opět krém, piškoty... Necháme v ledničce ztuhnout do druhého dne. Podáváme ozdobené šlehačkou a ovocem.

Zmrzlinovač a ovocná zmrzlina

Minulý týden jsem byla nakupovat v LIDLu a všimla jsem si tam přístroje na výrobu zmrzliny doslova za hubičku - čtyři stovky jsou fakt dobrá cena. Tak jsem ho přihodila do košíku k nákupu. Většina dnes prodávaných zmrzlin se totiž dělá místo ze smetany a mléka z rostlinných tuků. Mnohým to nevadí, ale já si na tu chuť nemůžu zvyknout a stále nostalgicky vzpomínám na nanukáč, polárku i obyčejné ledňáčky. A tak vidina domácí smetanové zmrzliny pro mě byla lákavá, zvláště při té ceně... Kdysi už jsem jeden měla a tak o jeho fungování něco málo vím.

A jak funguje? Jako u většiny zmrzlinovačů je jeho hlavní součástí dvojitá nádoba mezi jejímiž stěnami je jakási tekutina (spíše řídký gel), kterou je třeba před přípravou zmrzliny namrazit - doporučuje se 24 hodin. Ideální je v sezóně nádobu uchovávat v mrazáku a v případě potřeby ji vytáhnout a použít. Nádobku vložíme do plastové mísy, nasadíme dekl s lopatkou a motorkem a za 30-45 minut máme zmrzku.

U tohoto typu (Silvercrest SECM 12 C6) oceňuji to, že směs pro přípravu zmrzliny lze nalévat až po uvedení přístroje do chodu. To u mého minulého přístroje nebylo možné a než jsem nalila tekutinu, přiklopila víkem s lopatkou a uvedla do chodu, tak část směsi přimrzla ke stěnám nádoby. Lopatka také těsně kopíruje povrch nádoby, takže ani tady nehrozí přimrzání - u starého lopatka již přimrzlou směs neodškrábla. Díky průhlednému víku můžete průběžně kontrolovat stav zmrzliny a lépe tak odhadnout, kdy už je hotová. Přístroj snadno rozložíte a zase složíte, takže údržba je celkem jednoduchá.

Samozřejmě jsem ho hned o víkendu vyzkoušela! V návodu bylo i 6 základních receptů na zmrzliny, tak jsem vyzkoušela jahodovou. Byla skutečně výborná, trošku méně sladká, což nám nevadí, vy si ji můžete osladit dle vlastní chuti. Podle stejného receptu se dá připravit prakticky jakákoliv jiná ovocná zmrzlina, jen u bobulovin je potřeba ovoce místo obyčejného rozmixování propasírovat, abychom odstranili pecičky.

Ovocná zmrzlina

300 g ovoce nebo ovocné šťávy
250 ml šlehačky
200 ml mléka
2 žloutky
70 g moučkového cukru

Postup:

Ovoce podle druhu buď rozmixujeme, nebo propasírujeme. Šlehačku ušleháme. Cukr a žloutky utřeme do pěny, přidáme ušlehanou šlehačku, mléko, ovoce, případně další ingredience (např, pár kapek citronové šťávy, nějaké bylinky...). Zmrzlinovač uvedeme do chodu a teprve pak vlijeme připravenou směs. Hotovou zmrzlinu co nejrychleji přendáme do jiné nádoby.

Frgály

Když se řekne Valašská kuchyně, většina si představí halušky, slivovici, a ... FRGÁLE - veliké tenké koláče s náplní a drobenkou. Na Valašsku se pečou zhruba 200 let, možná i déle. První písemná zmínka o frgálech pochází z roku 1826. Původně se dělaly především při zvláštních příležitostech, o velkých svátcích, hodech nebo svatbách. Dnes je můžete koupit na různých trzích během celého roku.

Jméno "frgál" dostal nějakým omylem. Původně se těmto koláčům říkalo pecák nebo lopaťák. Naopak frgál ve valašském dialektu znamenal nepovedený koláč. 

Pro frgál je typická jednodruhová náplň. Původně se pekly frgály s tvarohovou, makovou, povidlovou a hruškovou náplní. Když se ovoce urodilo málo, přišly na řadu frgály s náplní zelnou, mrkvovou, z cukrové řepy nebo tuřínu. I tyto byly dělané nasladko s drobenkou. Ovocné frgály jsou výdobytkem moderní doby.

Nevím jak vy, ale já frgály miluju. Nejraději mám klasické povidlové. Jenže poslední dobou se mi opakovaně stává, že místo povidlového mi prodávající podstrčí makový. Nic proti máku nemám, ale můj zažívací trakt zřejmě ano. Pokud ho sním ve větším množství, odmění se mi bolestivými křečemi, často i průjmem. Po opakovaném podrazu prodavaček frgálů jsem si je přestala kupovat - jako krmení pro slípky je to fakt poněkud drahý špás. Raději jsem se poohlédla po netu a zkusila si připravit frgály doma sama. Nakonec zkušeností s kynutým těstem už mám za ty roky dost, tak čeho bych se bála. Nanejvýš mi můžou víc naskočit...

Ale jak vidíte, dílko se docela povedlo. S pravidelným kulatým tvarem mám trošku problém. Ale co, můj frgál je hrdým nositelem svého jména! Na náplně jsem použila povidla a marmelády, které mám doma. Ale ten zelný mě docela láká vyzkoušet.

Suroviny:

250 ml mléka

2 žloutky

70 g cukru

125 g změklého másla (je lepší, ale může být i rostlinný tuk)

500 g mouky (ideálně polovinu hladké a polovinu polohrubé)

lžička soli

citronová kůra

30 g droždí

(náplň a drobenka)

Postup:

Z mléka, cukru, lžíce mouky a droždí necháme vzejít kvásek a následně zpracujeme s ostatními surovinami v těsto, které necháme na teplém místě vykynout. V případě, že máte pekárnu, můžete si práci významně usnadnit - suroviny v uvedeném pořadí vložíme do nádoby a zapneme program "těsto". Nakynuté těsto rozdělíme na čtyři díly, z každého vyválíme tenký plát (kruhového tvaru). okraje koláče potřeme rozšlehaným vejcem a střed vyplníme vysokou vrstvou náplně - pozor, povidla se musí trošku naředit teplou vodou. Posypeme drobenkou: Smícháme stejné množství mletého cukru, hladké mouky a tuku. Normálně se používá máslo, ale já nedám dopustit na sádlovou. Vložíme do rozpálené trouby a upečeme. Po vychladnutí krájíme na podílky.

Vajíčková pomazánka

Navzdory stále přetrvávajícím negativním názorům na vejce, my doma vajíčka milujeme v jakékoliv úpravě a nehodláme se jich jen tak vzdát. Ostatně můj přístup ke všelijakým studiím ohledně zdraví a škodlivosti potravin je značně nedůvěřivý. A tak máme vejce v jídelníčku dost často. Je až s podivem, že jsem se dosud nesetkala s tak jednoduchou vajíčkovou mňamkou, jako je pomazánka. Po pravdě mě nikdy ani nenapadlo, že by z vajíček šla pomazánka udělat. Recept přinesl teprve nedávno Adámek z kroužku vaření. A nedal jinak, než že to musíme doma taky vyzkoušet, protože mu to strašně chutnalo, dokonce tak moc, že nám vyjímečně nepřinesl žádný vzorek. Připravili jsme tedy pomazánku i doma a od té doby je nedílnou součástí našeho jídelníčku.

Suroviny:
4-5 vajec
1/2 cibule
několik nakládaných okurek
2-3 lžíce másla
2 lžíce hořčice
sůl

Postup:

Vejce uvaříme na tvrdo a necháme vychladnout. Vejce, cibuli a okurky nakrájíme na jemno. Přidáme změklé máslo, hořčici, osolíme a důkladně promícháme. Necháme chvíli vychladit. Podáváme s pečivem.

Rybí krém

Tento recept mám z televize, ale už nevím ze kterého pořadu. Zaujalo mě na něm, že je poměrně nenáročný - většinu surovin mívám běžně doma, takže nic nebrání jej občas zařadit do jídelníčku aniž by člověk musel předem myslet na nákup. Navíc ryby máme rádi a máme jich dostatek, tak proč občas nějakou neobětovat jen na polévku....

Polévka měla zvláštní, ale moc dobrou chuť. A nemusí se servírovat jen o Vánocích!

Suroviny:
1/2 kapra (nebo jiné sladkovodní ryby)
1 cibule
2 mrkve
1 petržel
plátek celeru
80 g másla
sůl, pepř, špetka fenyklu
lžička rajčatového protlaku
1 rajče
1 brambor

Postup:
Cibuli, mrkev, petržel a celer nakrájíme na větší kousky a osmahneme na másle. Rybu nakrájíme na kostky (i s kostmi), přidáme k zelenině a osmahneme. Osolíme, opepříme, přidáme špetku fenyklu, nakrájené rajče a lžičku protlaku. Zalijeme asi litrem vody (vývar není třeba, ryba se nám vyvaří) a přidáme brambor na kostičky, který nám polévku zahustí. Vaříme cca 3/4 hodiny. Poté rozdrtíme tyčovým mixérem a propasírujeme přes sítko. Hotovou polévku dochutíme hrstkou bylinek a doplníme krutony z rohlíků.

Králík na zázvoru

Počasí je tak akorát dobré pro různé chřipky a nachlazení. I můj miláček se někde nastydl. A protože normální léky užívá jen na pokraji smrti, tak se zásobil vším možným přírodním, o čem se na internetu dozvěděl, že to pomáhá při nachlazení. Mezi námi: Já osobně takový koktejl všemožnéch přírodních léčiv taky už nepovažuju za úplně neškodný. Tak se nám do domácnosti dostal taky pořádný kus zázvoru. Hned jsem mu kousek sebrala, abych ho vyzkoušela i v kuchyni - čerstvý jsem dosud neměla odvahu koupit a použít. Ten sušený nám moc nechutná, ale je možné, že ho dávám moc (i když se řídím receptem). Když už byl tedy doma.... No a s čím jiným vyzkoušet něco tak aromatického? Přece s králíkem, kterému aromatické přísady velmi sluší. Výsledkem jsme byli všichni příjemně překvapeni. Zdá se, že čerstvý zázvor si do naší kuchyně nakonec cestu našel. Už se docela těším, jak vyzkouším něco dalšího.

Suroviny: 

4 porce králíka

kousek slaniny

sůl

4 stroužky česneku

kousek zázvoru

Postup:

Česnek oloupeme a prolisujeme, přidáme oškrábaný a jemně nastrouhaný zázvor a sůl. Všechno smícháme na kašičku-marinádu. Porce králíka prošpikujeme, potřeme marinádou a necháme přes noc uležet. Druhý den podlijeme vodou a upečeme. Podáváme s obvyklými přílohami jako jsou brambory, rýže apod.

Kapr zapečený po švýcarsku

Letos prý ryby berou jako o život. Alespoň to tvrdí kamarád. To vůbec nevadí, ryby jsou zdravé a my je navíc máme rádi. Jenže když je máte každý týden, někdy i 2x, tak už člověk chce změnu. A tak jsem se poohlédla po nějakém novém receptu, který by splňoval mé náročné podmínky: Totiž mít doma vše potřebné, protože v místním obchodě toho moc nekoupím a už vůbec ne něco speciálního. Volba nakonec padla na zapečeného kapra s jablky. Zdálo se mi to jako zajímavá kombinace, která by však ve výsledku nemusela chutnat špatně. A nemýlila jsem se.

  

Suroviny:

1/2 kapra

sůl, pepř

1 citron

hladká mouka

tuk (ideálně máslo)

1 jablko

20-30 g šunky

2 bílky

3-4 lžíce strouhaného sýra

2 lžíce strouhanky

Postup:

Očistěného kapra nakrájíme na porce, které osolíme, opepříme a pokapeme šťávou z citronu. Necháme asi 2-3 hodiny odležet. Potom porce obalíme v mouce a na másle zlehka opečeme. Hotové naskládáme do máslem vymazané zapékací misky. Jablko oloupeme a nakrájíme na nudličky. Také šunku nakrájíme. Obojí smícháme s bílky, strouhankou a sýrem. Směs rozložíme na porce kapra a vše zapečeme v předehřáté troubě nebo pod grilem. Podáváme s bramborovou kaší.

Slepice na smetaně

S nadcházejícím podzimem lidé na venkově pomalu likvidují zvířectvo. Je zbytečné držet staré slepice přes zimu. Vajíček už moc nesnesou, ale zato hodně sežerou. Stará slípka není zrovna ideální maso. Je tuhá a krom toho má masa relativně málo. Nejlepší je na polívku. Slepičí polévka je něco naprosto úžasného. Vývar z kuřete se jí nikdy nemůže vyrovnat. Kromě polévky lze ze slípky udělat také slepici na smetaně. Vlastně se obojí připravuje prakticky současně v jednom hrnci.

Suroviny:

1 slepice vč. drobů
2-3 mrkve
3 stroužky česneku
sůl
10 zrnek pepře
5 zrnek nového koření
- Vše vložíme do tlakového hrnce, zalijeme vodou, uzavřeme a pod tlakem vaříme cca 1 hod.

1 lžíce másla
1 středně velká cibule
1 lžíce sladké papriky
1/4 l zakysané smetany
muškátový oříšek

Postup:

Hotový vývar přecedíme, droby a mrkev použijeme k dokončení polévky. Slípku obereme, maso nakrájíme na menší kousky. Na másle osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme slepičí maso a krátce opražíme. Stáhneme z ohně a zaprášíme paprikou. Podlejeme asi 1/4 l slepičího vývaru a vaříme, dokud se šťáva nezredukuje asi napolovic. Poté zahustíme smetanou a pro dochucení strouhneme párkrát muškátový oříšek. Nejlepší přílohou jsou samozřejmě klasické houskové knedlíky.

Pečený kapr

Díky výměnnému obchodu s pár přáteli nemáme o tuzemské sladkovodní ryby nouzi. To mi dává možnost různě experimentovat a zkoušet nové věci. Přecejen na Vánoce si netroufnu přijít s něčím novým, jednak protože máme jako hosta tchýňku a jednak, že ne všechny experimetny končí s dobrým výsledkem. Tento se však povedl. A jelikož je zrovna období výlovů a ryby se tedy dají koupit doslova u každého rybníka... Jasně, podělím se o recept, který má šanci nahradit tradičního smaženého kapra o Vánocích.

Suroviny:

půlka kapra

sůl, pepř

máslo

semínka kopru

Postup:

Kapra důkladně očistíme, zbavíme šupin a kůži několikrát podélně nařízneme. Osolíme, opepříme z obou stran a nezapomeneme přisypat semínka kopru. Kdo nemá, může je nahradit tradičnějším kmínem, ale výsledek bude chuťově někde úplně jinde. Kapra vložíme do pekáčku, podlijeme vodou, poklademe plátky másla, přiklopíme pokličkou (nebo alobalem) a vložíme do trouby. Pečeme cca 15 minut pod poklicí a dalších 15 minut bez poklice.

Pokud máte ryby rádi, tak vám zaručuju, že tohoto kapra si rychle oblíbíte. A to nejen kvůli jeho výtečné chuti, ale i pro snadnou a rychlou přípravu.

Domácí sýr

Od kozenky máme spoustu mléka a kromě tvarohu z něj také připravuji sýr. Chvíli jsem musela experimetnovat. Návody na internetu se různí, zvlášť co se týče množství syřidla. Nakonec jsem však zůstala u dávkování doporučeného přímo na etiketě. Syřidel je více druhů a zřejmě každé jinak silné. Výroba sýru není nijak složitá, jen to chce přesnost. Také je dobré mít dost času. I když jednotlivé úkony nezaberou snad ani minutu, je třeba dodržovat určitý časový odstup mezi nimi.

Suroviny

1 l mléka nepasterizovaného

syřidlo dle návodu na etiketě

sůl

Postup

Mléko zahřejeme na teplotu 40°C. V trošce teplé vody rozmícháme pár kapek syřidla, vlijeme do mléka a krátce zamícháme. Necháme asi 45 minut odstát - za tu dobu mléko zhoustne a má konzsistenci přibližně jako puding. Nožem nakrájíme na drobnější kousky a opět necháme alespoň půl hodiny odstát - během té doby se nám oddělí syrovátka. Kousky syřeniny plníme sýrařské formičky (jsou děravé). Uložíme v chladnu a necháme 24 hodin odkapávat syrovátku.

Další den si připravíme solnou lázeň: Na 1 l vody odvážíme 200 g soli. Sůl rozpustíme ve vodě, můžeme pomoci zahříváním. Do vychladlé lázně vložíme hotové sýry a necháme cca 1 hod marinovat. Poté sýry osušíme a můžeme podávat.

Tento postup se mi osvědčil nejlépe. Z jednoho litru mléka máme asi 100 g sýru, takže je lépe zpracovávat větší množství naráz.

Dýňový koláč

Jaro a léto se nám moc nevyvedlo - tedy co se týče úrody v zahradě - ale podzim nám to bohatě vynahrazuje. Kromě rajčat a ostružin se nám urodilo také pár dýní. Dýňová polévka má stále úspěch, a tak jsem zkusila i něco jiného: Dýňový koláč, oblíbenou pochoutku amerických dětí. Nikdy jsem ho nejedla, ale člověk má zkusit všechno. Recept jsem tradičně hledala na internetu, kupodivu se tentokrát všechny téměř shodovaly. Tím lépe, alespoň nemusím přemýšlet, který by byl lepší.

Suroviny na těsto:
175 g hladké mouky
2-3 lžíce medu
15 g moučkového cukru
špetka soli
110 g másla
30-50 ml vody

Náplň:
400 g dýňového pyré
1 lžička skořice
1/2 lžičky zázvoru
2-3 lžíce medu
špetka soli
200 ml zakysané smetany
3 vejce

Postup:

Z uvedených surovin vypracujeme hladké těsto. Necháme alespoň 2 hodiny v chladnu odstát, potom vyválíme a vyložíme jím vymazanou koláčovou formu (přesahující okraje ořízneme). Dno na několika místech propíchneme vidličkou, korpus naplníme dýňovou náplní a dáme do předehřáté trouby péct na 190°C asi 40-45 minut. Krátce před koncem pečení můžeme povrch posypat kousky mandlí.

Dýni očistíme, vydlabeme vnitřní část se semínky a dužninu nakrájíme na kostičky. Necháme asi 5 minut povařit, poté scedíme a dýni rozmixujeme - tak získáme dýňové pyré. Po vychladnutí do něj vmícháme ostatní suroviny a plníme korpus.

Domácí kečup

Několik posledních let byla úroda rajčat z různých důvodů malá. Většinu jsme stihli spotřebovat čerstvých a z těch pár navíc jsem průběžně dělala protlak a mrazila k pozdějšímu použití. Na nějaké větší zavařování toho však nebylo. Letos sice nebylo skoro nic, ale zato rajčat se urodilo bohatě. Po letech půstu si zase můžeme trošku dopřávat. Kromě tradičního mraženého protlaku jsem zkouším i různé zavařování. Recept na sušená rajčata tu už byl, takže dnes přináším recept na již osvědčený a několikrát vyzkoušený babiččin kečup. Ostatní zavařeniny nevím, jestli stihnu včas ochutnat, je možné, že si na další recepty budete muset počkat na příští sezónu.

Suroviny:

2,5 kg rajčat

4 velké cibule

1 lžička sladké papriky

5 hřebíčků

4 zrnka pepře

1 lžička mletého zázvoru

125 ml octa

13 dkg cukru

Postup:

Rajčata a cibuli nakrájíme a dáme vařit se všemi přísadami kromě cukru. Vaříme za stálého míchání 2 hodiny. Propasírujeme, přidáme cukr a vaříme ještě 30 minut. V případě potřeby můžeme ještě trošku přisladit (záleží na naší chuti i chuti rajčat). Plníme do skleniček, zavíčkujeme, obrátíme dnem vzůru a necháme takto vychladnout

 

Jablečný kompot

Čerstvý jablečný kompot, ještě teplý, patří ke vzpomínkám na dětství a na babičku, která ho občas vařívala. Pravda, neměla jsem ho u ní často, protože jsme tam moc nejezdívali. Někteří si možná řeknete: Co je na kompotu zajímavého? Ale já moc často nepotkávám lidi, kteří by se čerstvému kompotu nedivili. Nabyla jsem dojmu, že tento nostalgií vonící dezert se zřejmě dávno vytratil z našich kuchyní, a tak bych jej ráda připomněla.

Suroviny:

Jablka

Cukr

1 citron

Kousek celé skořice

Několik hřebíčků

Postup:

Množství záměrně neuvádím, protože vše se odvíjí především od sladkosti jablek. I tak to není příliš obtížné odhadnout. Jablka oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na kostičky. Citron dobře omyjeme a i s kůrou nakrájíme na kolečka. Vložíme do většího hrnce, zalijeme vodou, tak aby ovoce bylo ponořené, přidáme cukr, několik hřebíčků a úlomky skořice. Když se cukr rozpustí, ochutnáme a případně přisladíme - šťáva by měla být o trošku sladší, protože jablka si část cukru vezmou. Přivedeme k varu a vaříme cca 10-20 minut - opět záleží na druhu (a tvrdosti) jablek. Můžeme podávat teplé i vychlazené. Já dávám přednost teplému...

Ovocný táč z cukety

Když se léto zadaří, máme i dostatek cuket či patizónů, kterými se dá zahradit spousta jídel jak hlavních, tak i lehčích večeří, nebo zákusků. Já osobně příliš nerozlišuju mezi cuketou a patizonem - chuťově je to poměrně podobné, jen cuketa má měkčí slupku, takže se lépe čistí. Na zahrádku vysadím vždy jednu cuketu a jeden patizon a zatím jako zázrakem se vždy podařilo vypěstovat jen jedno z toho, takže nadbytkem opravdu příliš netrpíme.

Mezi oblíbené cuketové pokrmy patří všelijaké buchty a dezerty. Cuketa dodá těstu vlhkost a vláčnost a je to něco jiného než obyčejný piškot.... Za ty roky se mi podařilo sesbírat neuvěřitelné množství různých receptů a ty vyzkoušené a oblíbené postupně publikuju tady na blogu. Takový je i dnešní táč.

Suroviny:

300 g cukru

3 vejce

1 lžíce oleje

1 vanilkový cukr

300 g polohrubé mouky

1 prášek do pečiva

400 g nastrouhané cukety

ovoce

drobenka

Postup:

Cukr, vejce, olej dobře utřeme. Přidáme mouku s práškem do pečiva a najemno strouhanou cuketu. Dobře promícháme, vylijeme na plech vyložený pečícím papírem, povrch poklademe ovocem a posypeme drobenkou.

Drobenka:

Původně jsem sem recept na drobenku neměla v úmyslu psát, protože je tak jednoduchý, že hho přece musí znát každý. Jak se ukázalo, není to až tak všeobecně známé.

Na přípravu drobenky potřebujeme stejné množství hladké mouky, moučkového cukru a másla. Vše prsty jemně smícháme a promačkáme, aby se tvořily hrudky. Pokud máte chuť zaexperimentovat, doporučuji nahradit máslo sádlem. I když jsem asi jediná, kdo dělá drobenku ze sádla, já na ni prostě nedám dopustit - je úžasná!

Višňové čatní

Letos je to s ovocem horší. Meruňky nejsou vůbec a višní je pomálu - tedy na slivovici je jich málo. Na zavařování je jich docela dost, takže jsem se pustila do experimentu. Už minulý rok jsem chtěla vyzkoušet višňové čatní, ale zrovna v době, kdy višně zrály se mi nějak nedostávalo času. Tentokrát je času spousta, protože krom višní jiné ovoce opravdu nemám. Recepty na internetu se tentokrát vzácně shodují, zřejmě všechny pocházejí z jednoho jediného zdroje. Ale u všech chybí jak fotografie, tak komentáře, že by to někdo někdy vyzkoušel. Tak tedy: Já už to vyzkoušela a je fakt dobré. Zatím jsem udělala zkušebně jen z jednoho kila višní a je to škoda. Když nemáte odpeckovávač, je s tím dost práce a než nějaký koupím ať už v obchodě nebo přes net, bude po višních - špačci se letos činí. Takže další pokus asi až příští rok a to už budu mít i ten odpeckovávač.

Samotné čatní se mi zdálo příliš ostré i přes to, že jsem úplně vynechala pepř. Převládala v něm chuť kari, což se mi moc nelíbilo a příště ho dám o něco méně. Ovšem v kombinaci s ne příliš kořeněným masem vytvořilo chuťově zajímavou delikatesu.

Suroviny:

1 kg vypeckovaných višní
2 cibule
15 dkg cukru
10 dkg medu
1 lžička zázvoru
1 lžička soli
1 lžička kari
2 lžíce octa
7 tlučených hřebíčků
(1 lžička zeleného pepře)

Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a spolu s višněmi a ostatními surovinami vaříme cca 3/4 hodiny, až se odpaří většina vody. Horké plníme do skleniček, uzavřeme víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Vychladlé skladujeme v chladnu a temnu (lednice stačí) - neotevřené vydrží dost dlouho...

Salát z králíka

Manžel ze světa přinesl recept na "rybí" salát z králíka. Sice nevěděl poměry surovin, ale znělo to dobře, tak jsem se při nejbližší příležitosti pustila do experimentu. Především se má králík povařit v jakémsi láku - sůl, pepř, nové koření, ocet a voda v blíže nespecifikovaném množství. Nu což, složením to připomíná lák na okurky, tak jsem všechno nadávkovala podle něj. Další postup obsahoval měrné jednotky "podle chuti" a tak vám to sem přepíšu v množství jaké jsem použila já.

Suroviny:

1 králík

1,5 l vody

0,5 l octa

 2 lžíce soli

30 kuliček pepře

20 kuliček nového koření

6 lžic cukru

1 moravanka

1 lžíce plnotučné hořčice

1 sklenička majonézy

4-5 nakládaných okurek

1 cibule

Postup:

Králíka uvaříme ve vodě s octem a kořením doměkka. Maso obereme a pokrájíme najemno. Přidáme lák z moravanky, najemno nakrájenou a spařenou cibuli a všechnu zeleninu také nakrájenou najemno. Dochutíme hořčicí a majonézou. Necháme do druhého dne odležet.

Z jednoho králíka toho bylo přes kilo a všechno jsme to s manželem snědli sami dva během jednoho dne. Trošku jsme ochutnali i čerstvého salátu, ale maso bylo příliš suché, teprve druhý den se všechno rozleželo. Upekla jsem k němu domácí rohlíčky a moc jsme si pochutnali. Jen pro Adámka byl moc ostrý, ale příště zkusím nahradit moravanku nějakou podobnou, ale méně pikantní, zeleninovou směsí.

Cikánské řezy

Od Vánoc mi doma ještě zbyla spousta ořechů. Postupně se je snažím spotřebovávat, ale jde to pomalu, protože ořechy u nás jím prakticky jen já. A tak jsem si jednou udělala malý zákusek.

Suroviny:
250 g polohrubé mouky
1 lžička prášku do pečiva
80 g moučkového cukru
120 g másla
1 lžíce oleje
2 žloutky
1 lžička citronové štávy
tuk na vymazání plechu
džem

Náplň:
2 bílky
140 g vlašských ořechů
140 g moučkového cukru

Postup:
Smícháme mouku s práškem do pečiva a cukrem. Přidáme máslo, olej, žloutky a citronovou šťávu. Vypracujeme těsto, vyválíme ho a přeneseme na tukem vymazaný plech.
Z bílků ušleháme tuhý sníh, přimícháme cukr a nastrouhané ořechy.
Plát těsta potřeme džemem a nahoru dáme ořechovou vrstvu. Pečeme zvolna asi 30 minut.

Domácí tvaroh

Od doby, co se nám rozdojila koza máme mléka tolik, že ho nestačíme spotřebovávat. Samozřejmě, že se pokouším o sýry, ale o tom vám poreferuju někdy jindy, zatím jsem stále ve fázi experimentování. Zato tvaroh to je jiná - na tom se nedá nic pokazit a vlastně ani vylepšit. Jeho výroba je jednoduchá (jednodušší než sýr), jen trošku zdlouhavá. Abyste měli tvaroh na nedělní koláče, musíte s výrobou začít nejpozději ve středu. Tedy alespoň pokud použijete kozí mléko, které těžko zkysá. Samozřejmě můžete použít i kravské mléko, dokonce i kupované, ale musí být čerstvé NEpasterizované!

Suroviny:

mléko (libovolné množství)

v případě kozího mléka i kapka octa

Postup:

Do mléka vmícháme ocet a při pokojové teplotě necháme zkysat. Doba kysání závisí na teplotě, druhu mléka a v neposlední řadě i na množství přidaného octa. Zkyslé mléko zahřejeme přibližně na teplotu lidského těla. Není třeba to nijak měřit - správnou teplotu poznáme podle toho, že se mléko zdrcne a utvoří se v něm tvarohová krupička nebo hrudky. Nyní to vše necháme při pokojové teplotě vychladnout. Poté necháme přes plátýnko odkapat syrovátku, což může trvat i několik hodin. Hotový tvaroh uložíme v ledničce, kde vydrží i několik dní.

Z našeho mléka je tvaroh jemný a sladký. Chutí připomíná spíš lučinu než skutečný tvaroh. Může se jen tak namazat na pečivo, použít k přípravě pomazánky nebo sladké náplně do koláčů.