čtvrtek 13. srpna 2015

Plněná cuketa

Receptů na zpracování cuket není nikdy dost. Rostou totiž jako o závod a na jeden-dva způsoby se brzy přejí. Dnes jsem se inspirovala u své jmenovkyně Jitky a vyzkoušela plněnou - ovšem nádivku jsem si udělala podle vlastní fantazie. Měla jsem sice trošku obavy, podobný recept jsem zkoušela už loni, ale moc slavně to nedopadlo. Pečená cukína byla mokrá a neforemná jak náčiňová hadra a chutnala podobně svému vzhledu. Na Jitčině receptu mě zaujalo, že cuketu plní už oprančeným masem, takže se nemusí tak dlouho zapékat. To  znamená, že by mohla zůstat pevnější. Otázka je, jak to bude chutnat, protože cukína sama o sobě žádnou extra chuť nemá.

No, ale cukín je dost a když náhodou nebude k jídlu, vyďobeme nádivku a zbytek hodíme slípkám, že? S tím jsem se do toho pustila. Výsledek mě však příjemně překvapil. Cukína byla měkká a šťavnatá. A kupodivu měla i nějakou chuť, zřejmě díky nádivce.


Suroviny:
mladá (malá) cuketa
česnek

cibule
mleté maso
tuk na osmažení
sůl
pepř

směs zeleniny (mrkev + hrášek)
vejce

Postup:
Všeho v přiměřeném množství. Na tuku osmažíme najemno nakrájenou cibuli do růžova. Poté přidáme mleté maso (já měla zrovna králičí), směs osolíme, opepříme a za stálého míchání opékáme. Odstavíme z plotny a vmícháme čerstvou nebo mraženou zeleninu. Cuketu omyjeme, podélně rozkrojíme a vydlabeme střed se zrníčky. Vzniklé "lodičky" potřeme rozmačkaným česnekem se solí, naplníme nádivkou a zalijeme rozšlehaným vejcem. Hotové naskládáme do pekáčku, podlijeme vodou a dáme do trouby zapéct na 180°C asi 20-25 min.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/350-lodicka-z-cukiny.html



Zdroj: http://kerria.pise.cz/350-lodicka-z-cukiny.html

čtvrtek 6. srpna 2015

Pikantní meruňková omáčka

U nás už meruňky pomalu končí. Jak jste na tom vy? Doufám, že někde ještě máte, protože dnes se s vámi chci podělit o netradiční meruňkovou zavařeninu. K tomuto experimentu mě inspirovala moje sestřenice, která se výrobou nejrůznějších zavařenin živí....

To si takhle jednou pochutnávám na čerstvých meruňkách, kterých se nám po několika letech půstu urodilo takřka neuvěřitelné množství, a přemýšlím, co ještě s nimi. Už jsme je měli na 100 způsobů, navařila jsem marmeládu, kompoty, manžel má plné bečky kvasu a meruněk jako by neubývalo. A vzpomněla jsem si na sestřenici, která nedávno vyprávěla, jak se k těm svým ovocným hořčicím dostala. Co zkusit něco podobného? Nejprve jsem jí chtěla zavolat a trošku se poptat na její zkušenosti. Jenže... Pak by nebylo fér dávat recept na blog - přece nemůžu vyzradit její "obchodní tajemství"! Na druhou stranu však nemám s ničím podobným žádné zkušenosti - musím se alespoň porozhlédnout po netu. Jediné, co jsem našla byly různé recepty na meruňkové chutney. Možná je výborné, ale k jeho realizaci mi jaksi doma chybí valná většina surovin. No, tak to nebude chutney, bude to něco jiného. Ovšem nic mi nebrání vyjít z tradičního receptu na chutney a dále s ním experimentovat... Osmažila jsem cibuli, česnek, přidala meruňky... uváděné množství octa i cukru se mi zdálo přehnané, tak jsem přidávala po menších dávkách a ochutnávala, dokud jsem nebyla s chutí spokojená. A nezapomenout na zázvor - je celkem ostrý, takže se určitě hodí. Vařím, míchám, ochutnávám... Po pravdě pořád nic moc, jako byste do marmelády nalili lák z okurek. Pokud s tím něco neprovedu, tak to můžu rovnou za stálého míchání vylít do.... Jenže co s tím? Znovu jsem prošla pár receptů a to, co jsem z uváděných surovin měla k dispozici jsem zavrhla - všechno to má nasládlou chuť, takže to pořád bude zkažená marmeláda. Myslím, že by tomu pomohla malá feferonka - tu nemám, takže jedině pálivá paprika nebo pepř. Nakonec jsem se rozhodla pro pepř - tím určitě nic nepokazím. Je to lepší, ale pořád by to ještě něco chtělo... Zavolám si na radu manžela. Ani jsem nemusela: Je to Hanák jak poleno a jako takový nedá ani ránu bez česneku... Už dopředu jsem tušila, co mi řekne: "Chce to česnek." Nakonec proč ne? Česnek ještě nikdy nic nepokazil! Spíš naopak: Některé pokažené pokrmy dokáže zázračně napravit, že jsou mnohdy i lepší než původní záměr.

Chutney to nejspíš není, ani hořčici se to nepodobá, ale dobré to je. Trošku mi v pánvi zbylo, tak jsem to nechala vychládnout a otevřeli jsme si k tomu zavařený maso, abychom to hned vyzkoušeli... A manžel mě požádal, ať toho udělám víc.


Suroviny:
1 kg meruněk
1 velká cibule
4 stroužky česneku
2 lžíce oleje
2 lžičky soli
100 ml octa
150 g cukru
1 lžička zázvoru
1/2 lžičky mletého pepře

Postup:
Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli do růžova. Přidáme nadrobno nakrájený česnek (jen 3 stroužky) a ještě krátce osmahneme. Přidáme na drobno nakrájené meruňky (v chutney mají být kousky), podlejeme octem, osolíme, přidáme cukr a zázvor a na mírném plameni vaříme dokud nezačne houstnout. Pokud zvolíme nádobu s nepřilnavým povrchem, stačí jen občas promíchat. Nakonec přidáme pepř a prolisujeme jeden stroužek česneku. Necháme ještě krátce přejít varem a horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.


Pokud jsme dobře odpařili všechnu vodu, tak by se to kazit nemělo. Já s tím zatím nemám moc zkušeností. Někdy mi zavařenina vydrží, jindy se zkazí. Pro jistotu jsem  do spíže dala jen jednu skleničku a ostatní uložila do ledničky. Ostatně byly dohromady jen tři, takže se tam pohodlně vešly a můžu je tam mít jak dlouho chci. A teď ještě honem rychle do zahrady, podívat se, jestli tam zbyly nějaké meruňky na druhou várku. Tentokrát bych chtěla udělat z dvojitého množství - bohužel větší hrnec nemám.

Malý tip:
Mimochodem: Víte jak dostat zavařeninu do malé skleničky a nepobryndat okraje? Potřebujete něco jako nálevku. Ty, co se prodávají, jsou však moc úzké a hustá zavařenina je ucpává. Snadno si však můžete vyrobit širší nálevku na jedno použití. Potřebujete k tomu jen prázdnou PETláhev, které uříznete vrchní část - a nálevka je na světě. Já používám PETky jen od neochucených minerálek nebo vod, jednak aby zavařenina nedostala nežádoucí příchuť, a také aby se do ní nedostaly nějaké "nečistoty" díky nimž by se mohly kazit.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...