čtvrtek 26. ledna 2017

Přední čtvrtka z kůzlete s citronovou omáčkou

Pokrájej ouhledně čtvrtku z kůzlátka, přemej dobře, dej na kastrol dva loty másla, půl drobně pokrájené cibule, vlož to maso na to a trochu to posol, ne však mnoho, protože když by pak k tomu na omáčku slaná hovězí polívka přišla, tak by to přesolené bylo, nech to dusit, až maso dost měkké jest; dej pozor, aby nezčervenalo, dej ho pak na jiný čistý kastrol; na tu šťávu nalej hovězí polívky, dej k tomu bílou jíšku, nech to trochu  povařit a proceď to skrt řídké sejtko na to maso; dej k tomu z půl citronu drobně pokrájené kůry, trochu tlučeného květu, nech jenom něco málo povařit, dej to maso na mísu, do omáčky naceď citronové šťávy tolik, co třeba, aby to hezky přikýslé bylo, vlej omáčku na maso a dej to na stůl. Chcešli to kyselosladké míti, dej  k tomu ještě půl lotu tlučeného cukru.
 (M.D.R. 1986 str. 140)



Jak už staročeština v úvodu naznačuje, dnes si připomeneme další z receptů úžasné Magdaleny Dobromily Rettigové. Nemám tušení, jak je v obchodech dostupné kůzlečí maso, my máme z vlastního chovu. Dá se však předpokládat, že před Velikonocemi by se mohlo objevit v obchodech trošku více.
Receptu v úvodu jsem se tentokrát poměrně dobře držela. Jen maso jsem nechala vcelku, protože jsem měla poměrně malý kousek i z kostí - bylo toho tak akorát na dvě porce. Další drobnou změnou bylo, že citronovou kůru jsem do omáčky nastrouhala. Vše ostatní jsem nechala beze změn. Už minule jsem zmiňovala, že mladé kůzlečí je velmi jemňounké, těžko srovnatelné s čímkoliv běžně známým. V této úpravě ho mohu jen doporučit - bylo výtečné.

čtvrtek 19. ledna 2017

Vajíčková pomazánka

Navzdory stále přetrvávajícím negativním názorům na vejce, my doma vajíčka milujeme v jakékoliv úpravě a nehodláme se jich jen tak vzdát. Ostatně můj přístup ke všelijakým studiím ohledně zdraví a škodlivosti potravin je značně nedůvěřivý. A tak máme vejce v jídelníčku dost často. Je až s podivem, že jsem se dosud nesetkala s tak jednoduchou vajíčkovou mňamkou, jako je pomazánka. Po pravdě mě nikdy ani nenapadlo, že by z vajíček šla pomazánka udělat. Recept přinesl teprve nedávno Adámek z kroužku vaření. A nedal jinak, než že to musíme doma taky vyzkoušet, protože mu to strašně chutnalo, dokonce tak moc, že nám vyjímečně nepřinesl žádný vzorek. Připravili jsme tedy pomazánku i doma a od té doby je nedílnou součástí našeho jídelníčku.


Suroviny:
4-5 vajec
1/2 cibule
několik nakládaných okurek
2-3 lžíce másla
2 lžíce hořčice
sůl

Postup:
Vejce uvaříme na tvrdo a necháme vychladnout. Vejce, cibuli a okurky nakrájíme na jemno. Přidáme změklé máslo, hořčici, osolíme a důkladně promícháme. Necháme chvíli vychladit. Podáváme s pečivem.

čtvrtek 12. ledna 2017

Zavařené klobásy

Zavařovací sezona prakticky nikdy nekončí. Zimní čas je doba, kdy se zpracovává maso ve větším množství než je obvyklé. Je to pochopitelné, když zabijete prase, těžko najdete tak velikou lednici, aby v ní mohlo maso "vydýchat", než se zakonzervuje na pozdější časy. Nejjednodušší je maso zamrazit. Ale jsou i jiné způsoby - naši předkové přece žádné mražáky neměli. A já je občas ze zvědavosti zkouším napodobit, protože přiznejme si to - každý druh konzervace má vliv na konečnou chuť pokrmu. Už dávno vím, že čerstvé maso je mnohem lepší než zamražené. Ale nevím jaký je rozdíl mezi zamraženým a zavařeným masem. Tedy něco jsem už vyzkoušela, ale stále narážím na nové a nové tipy. Tentokrát jsem tedy zkusila zavařit naše domácí klobásky. Recept na kobásy najdete pod odkazem, takže je zbytečné ho opakovat. Raději vám povím, jak na to zavařování.

V první řadě je potřeba už při výrobě klobásek počítat s tím, že je budete zavařovat a přizpůsobit tomu velikost. To chce trošku zkušenosti, alespoň myslím, protože čím déle klobásky doma dělám, tím je mám úhlednější a lépe odhaduju, kdy už zatočit a kdy můžu ještě trošku přidat.

Klobásky, které chcete zavařovat, můžete zalévat přímo vodou. Ale zkusila jsem tip, co přinesl manžel z hospody: zalévat je vývarem z vepřových kůží. Sice to v kuchyni smrdělo jak v koželužně, ale výsledek za tu trošku práce navíc a nepohodlí rozhodně stojí. Vím to, protože jsem zkusila jednu sklenici zalít jen vodou. Jsem prostě zvědavá ženská! Klobásky z vývaru jsou lepší. Navíc získáte výborný "sulc" s lehce uzenou příchutí, který si můžete namazat na chleba - doporučuji!


Suroviny:
cca 1/2 kg vepřové kůže
vepřové sádlo
hotové klobásy
žádná sůl ani koření

Vepřovou kůži vaříme asi hodinu v přiměřeném množství vody. Poté zcedíme vývar a obojí necháme vychladnout. Na dno každé sklenice dáme kus vařené kůže, lžíci sádla a naskládáme nastojato klobásky. Pokud máme, můžeme přidat i kus kůže nahoru. Zaléváme rovnoměrně vychladlým vývarem. Zbytek doplníme vodou tak, aby sahala asi 1 cm nad klobásky ale minimálně 2 cm od vrchu sklenice. Zavíčkujeme a sterilizujeme na 90°C po dobu 45 minut. Zavařené klobásy necháme vychladnout víčkem nahoru (je potřeba, aby se tuk usadil nahoře a zajistil tak další přirozenou ochranu).