Vajíčkový salát s hermelínem

Až na krátké výpadky, slípky snáší vejce jako o závod. I když je celkem zvládám spotřebovávat, přesto nikdy nepohrdnu nějakým novým receptem s obsahem většího množství vajec. Vajíčkový salát máme celkem rádi, ovšem to obrovské množství majonézy mě dosud od jeho výroby odrazovalo. Ne, že bychom majonézu neměli rádi, ale spíš jako doplněk, ne hlavní surovinu. Proto jsem si oblíbila salát s minimálním množstvím majonézy. A i když dnes už Velikonoce nebývají ve znamení tun vajec, může se recept někomu hodit.

Suroviny:

6 vajec

1 hermelín (camembert)

1 sladké jablko

kousek pórku

1 lžíce majonézy

1 lžíce hořčice

sůl, pepř dle chuti

200 g zakysané smetany.

Postup:

Natvrdo uvařená vajíčka oloupeme a nakrájíme na drobné kousky. Hermelín též nakrájíme na malé kostičky. Jablko oškrábeme slupku, vykrojíme jadřinec a nastrouháme na hrubším struhadle. Pórek nasekáme najemno. Přidáme hořčici, majonézu, smetanu a dobře promícháme. Podle chuti přidáme sůl a pepř. Dáme do lednice vychladit.

Velikonoční mazanec

K Velikonocům patří neodmyslitelně také mazanec - bochník z kynutého sladkého těsta. Receptů na něj je spousty. Ten, co dělávám já není až tak úplně tradiční. Oblíbila jsem si totiž mazanec z řídkého těsta, tudíž mi neudělá bochánek, ale spíš takovou tlustou placku. Po zkušenostech z minulých let, kdy jsem se pokoušela těsto různě zahušťovat (pochopitelně na úkor jemnosti) jsem to vzdala a těsto liju do vymazané dortové formy. Není to sice tak pěkný tvar, ale pro naši rodinu je chuť důležitější. Ten můj mazanec je tak nadýchaný a jemný, že vzhledem a na dotyk připomíná třené těsto. Pokud máte chuť, můžete vyzkoušet. Těsto lze pochopitelně také nalít do formy na beránka (i když ten se obvykle dělá třený), případně i do formy na bábovku.

Suroviny:

250 ml mléka

2 vejce

80 g rozpuštěného másla

1 lžička soli

75 g cukru

500 g polohrubé mouky

20 g droždí

kůra z jednoho citronu

100 g rozinek

Postup:

var. 1: V trošce vlažného mléka rozmícháme lžíci cukru a kvasnice a necháme vzejít kvásek, který potom smícháme s ostatními surovinami a důkladně vypracujeme těsto. Dáme na teplé místo vykynout, občas promícháme. Hotové těsto nalijeme do vymazané formy a pečeme ve středně vyhřáté troubě cca 30-40 min.

var. 2: Suroviny v uvedeném pořadí vložíme do pekárny na chléb a zapneme program "těsto". Hotové nalijeme do vymazané formy a pečeme...

Vychladlý mazanec podáváme namazaný máslem (ne margarín!). Tak ho považujeme u nás doma za nejlepší. Také ho můžeme mazat nějakou marmeládou nebo nutelou, případně i medem.

Cukrový koláč

Občas bych ráda upekla nějaký dobrý koláč, ale zrovna mám línou náladu a nechce se mi. V takovém případě to nakonec skončí kefírovou buchtou. Jenže co když zrovna nemám doma v zásobě žádný kefír? V takovém případě udělám kynuté těsto na vánočku a upeču je v bábovkové formě. Nedávno jsem někde na netu narazila na podobně jednoduchý koláč z kynutého těsta a tak jsem ho prostě musela vyzkoušet. Manžel můj pokus tradičně okomentoval slovy: "Ještěže máme slípky." (jakože když to nebude dobré, neskončí to v popelnici). Ale dobré to bylo, až překvapivě dobré. A i když to byl jen "suchý" koláč z kynutého těsta, byl uvnitř šťavnaný, jako by byl s nějakou náplní.

Surovniny na těsto:

100 ml mléka

2 vejce

100 g másla nebo rostlinného tuku

lžíce cukru

lžička soli

250 g polohrubé mouky

citronová kůra

10 g droždí

K dokončení:

50 g másla

100-150 g krystalového cukru

200 ml šlehačky (smetany ke šlehání)

Postup:

Ve vlahém mléce rozpustíme cukr, přidáme lžíci mouky, vmícháme rozdrobené droždí a necháme v teple vzejít kvásek. Kvásek přidáme k ostatním surovinám a vypracujeme těsto, které necháme pod utěrkou na teplém místě vykynout. Pokud máte domácí pekárnu, stačí všechny suroviny vkládat v uvedeném pořadí a zapnout program na těsto. Mezitím si vymažeme koláčovou (dortovou) formu sádlem. Vykynuté těsto rozprostřeme rovnoměrně do formy. Potřeme si sádlem prst a uděláme do koláče několik dír, které naplníme směsí másla a cukru. Já dávala jen těch 100 g cukru a pro nás to bylo sladké dost. Koláč vložíme do rozehřáté trouby a pečeme asi 30 minut. Poté koláč vytáhneme, na několika místech propíchneme povrch párátkem a rovnoměrně zalijeme šlehačkou. Vrátíme do trouby a ještě asi 10 minut dopečeme.

Pizza

Máte rádi pizzu? Já ano, ale zas ne každou. A vůbec teď nemyslím různé typy náplní. Ti, co jezdívají do Itálie, možná tuší, co myslím. Já v Itálii nikdy nebyla a zatím tu nejlepší pizzu jsem jedla už hodně dávno tady v Čechách v jedné italské pizzerii - tím "italské" myslím, že ji vlastnili skuteční Italové, a dávno znamená ještě v dobách, kdy pizza skutečně na každém rohu k mání nebyla. Jejich pizza byla tenoučká, jemná a s bohatou náplní.

Od té doby se pokouším jejich pizzu napodobit doma. Vyzkoušela jsem snad všechny recepty, co se dají najít na internetu plus několik vlastních experimentů, ale výsledek byl pořád "takový český". Nebyly špatné, podobné můžete koupit dnes na mnoha místech - taky jim občas neodolám. Ale do té "nejlepší" měly pořád daleko. Až poslední recept se přiblížil mému pizza-ideálu.

Základní těsto na pizzu se skládá z mouky, soli, vody a droždí. Ovšem je potřeba najít ten správný poměr. Pokud chcete skutečně pizzu a ne sladký koláč, tak rovnou zahoďte všechny recepty, v nichž je mléko a jeho modifikace, máslo nebo rostlinné tuky a jakékoliv sladidlo (cukr) byť v nepatrném množství. I když vám autoři a další budou tvrdit, že právě jejich pizza je nejlepší, tak to pořád není pizza, ale obyčejný koláč se slanou nádivkou.

Ani já vám nebudu tvrdit, že ta moje je nejlepší - je nejlepší z těch, co jsem zatím vyzkoušela a protože už těch (nepodařených) pokusů mám dost, tak u této nějaký čas zůstanu. A vy, pokud ještě nemáte svůj osvědčený, můžete zkusit....

Suroviny:

230 g hladké mouky

1 lžička soli

230 ml vody

35 g oleje (ano, trošku jsem to vylepšila)

35 g sušeného droždí

Postup:

Smícháme suché suroviny, přidáme olej a vodu a vypracujeme hladké těsto. Takto zpracované těsto dáme na plech a rukama vytvarujeme - vytáhneme do všech stran. Necháme cca 10 minut kynout a potom hustě propícháme vidličkou. Povrh potřeme a poklademe nádivkou a dáme do vyhřáté trouby krátce zapéct - 7-10 minut.

Nádivku můžeme mít dle chuti. Já mám ráda skoro všechny, ale zbytek rodiny dává přednost klasické žampionové nebo havai. Takže tentokrát to havai vyhrála... Na rajčatovou nádivku použijte buď sušená rajčata (předem namočit), nebo levnější protlak (kečup se vážně nehodí s výjimkou některých domácích). Protlak smícháte s olejem a bylinkami (bazalka, oregano, rozmarýn, česnek) - prodávají se i směsi koření určené přímo na pizzu. Na tuto nádivku potom rozložíme další suroviny. Dalo by se říct, že si tam každý může dát, co chce, ale já bych to s chutěmi zase moc nepřeháněla, aby se zbytečně netloukly.

Sauce Spécialo á l'Ail pour Gigot (Česneková omáčka...)

...k pečené jehněčí kýtě

Pracovní vytížení mi neumožňuje už tolik vařit a tak nemám ani moc příspěvků sem na blog. Sice toho lituji, ale zase mám fakt dobrou práci, která mě baví, tak holt některé koníčky musí trošku ustoupit. Dnes jsem si pro vás připravila recept podle Julie Childové. Jak už vidíte z obrázku, není to kýta, ale žebra a navíc nejsou jehněčí, ale kůzlečí. No, snad mi prominete. Omáčka je však připravená podle receptu. Maso jsem jen osolila a opepřila a upekla, aby více vynikla chuť právě omáčky - mimochodem vynikající. Zkuste, určitě nebude vadit, když si k ní upečete nějaké jiné maso.

Suroviny:
1 velká palička česneku
3/4 šálku mléka
1 a 1/2 polévkové lžíce rýže
sůl, pepř
rozmarýn (nebo tymián)
1 šálek vývaru

Postup:
Očištěné stroužky česneku vložíme do vody, přivedeme k varu a cca 30 sekund blanšírujeme. Potom zcedíme. Mléko nalijeme do hrnce, přidáme sůl, pepř, rozmarýn, blanšírovaný česnek a rýži a vaříme přibližně 45 minut. V případě potřeby přidáme mléko. Potom přidáme vývar a ještě asi minutu spolu povaříme. Omáčku propasírujeme nebo rozmixujeme a podle potřeby dochutíme. Na závěr ještě přidáme pár lžic zcezené šťávy z pečeného masa