Bramborové placky

Bramborové placky patří ke staročeským, možná spíš staromoravským pokrmům. Tady na Hané se jim říka Lukše. Mnoho lidí vzpomíná, jak je babičky dělávaly. Dnes už se s nimi tak často nesetkáte, jsou totiž náročnější než oblíbené palačinky. Přesto mají své kouzlo a já se o ně několikrát už pokoušela. Ovšem s nepříliš velkým úspěchem. Ono je někdy těžké připravit jídlo které jste jednak nikdy nejedli a navíc o něm toho mnoho nevíte. Internet se sice recepty hemží, ale každý má nějaké to své ALE... 

V práci mám v rádiu vyladěnou stanici ČR2. Mám tu stanici ráda, člověk se občas i něco zajímavého dozví. Každé odpoledne je tam krátký pořad "Na vidličce" s Romanem Vaňkem. Jeden z dílů byl věnovaný právě bramborovým plackám a já si jeho recept poznačila, že je někdy příležitostně zase vyzkouším. A když jsem potom na výletě v Bratislavě ochutnala tyto placky, bylo rozhodnuto. Jednou se mi to přece povést musí. A tentokrát to vyšlo! Jak tedy na ty správné placky?

Suroviny:

1 kg brambor

sůl

1 vejce

250 g polohrubé mouky (podle potřeby můžete i přidat)

Postup:

Brambory oškrábeme a normálně uvaříme v osolené vodě. Po uvaření vodu slijeme a brambory necháme vychladnout. Vychladlé pošťoucháme, vmícháme vajíčko a zahušťujeme moukou. Z těsta vytvarujeme váleček, který nakrájíme na podílky a každý ten podílek rozválíme na tenoučkou placku. Hotové placky opékáme nasucho v pánvi, nebo lépe na plotýnce. Hotové potíráme povidly - tak velí tradice. Ale klidně můžete i marmeládou, nutelou... 

Pečená nutrie

Svého času se nutrie těšila velké oblibě a jakožto dietní maso se připravovala často v nemocnicích. Dnes je to spíše rarita. Z neznalosti mnoho lidí nutrii odmítá jíst (dokonce i slavná blogerka Koko). Ona skutečně nevypadá moc vábně - zvlášť ta živá. Vždyť se jí také přezdívá "vodní krysa" a taky jako přerostlá myš vypadá. Ale masíčko má moc dobré a my si ji občas dopřejeme i přes její vyšší cenu.

Maso z mladé nutrie je světle růžové, má podobnou barvu jako králičí. Známý, od kterého jsme nutrie občas kupovali, byl nucen chov zrušit a tak jsem ji už několik let nedělala. Ale manžel nedaleko objevil jiného chovatele a tak zase jednu koupil. Bohužel, tentokrát jsme si nepochutnali. Nutrie zřejmě už něco pamatovala, měla maso tmavočervené, navíc silně prorostlé tukem a ještě k tomu se mi ani nevešla do pekáče. Chovatel ji ani pořádně neopracoval - asi chtěl více utržit. Bohužel jsem to zjistila až doma. No ale jsem ženská šikovná, tak jsem si ji odblanila a odtučnila sama. Nutrii můžeme připravovat stejnými způsoby jako králíka. Já ji připravila podle jednoduchého osvědčeného receptu. U takové vzácnosti se mi nechtělo experimentovat, chtěli jsme si hlavně pochutnat. I když se tak nestalo, recept vám sem dám, protože z mladého zvířete je to skutečně lahůdka, která stojí za to.

Kdysi dávno, když jsem se přestěhovala na vesnici a začala připravovat i králíky, naší Jitce to zrovna moc nejelo. Pak manžel přinesl nutrii, já ji upekla a aniž bych cokoliv Jitce řekla, naservírovala ji. Její reakce: "Maminko, dneska se ti ten králík moc povedl!" Nechala jsem ji při tom.

Suroviny:

1 nutrie

sůl, pepř,

3-5 stroužků česneku

1-2 cibule

Postup:

Pokud je potřeba, nutrii odblaníme, potřeme kašičkou ze soli, pepře a prolisovaného česneku a necháme do druhého dne v lednici odležet. Druhý den maso podlijeme vodou, bohatě posypeme proužky cibule, zakryjeme poklicí nebo alobalem a dáme péct na 200°C asi hodinu. Po hodině odstraníme pokličku a ještě asi 15 minut dopékáme. V této fázi můžeme přidat do pekáčku nádivku.