sobota 30. listopadu 2013

Vepřová pomazánka


Situace v práci je sice poněkud deprimující, zvláště pak přístup vedení. Ale na mém návratu do pracovního procesu jsou i nějaká malá pozitiva. Jednak se v partě docela nařehtáme (pokud se zrovna nedozvíme nějakou jobovku), jednak se člověk dozví spoustu zajímavých věcí a občas také proběhnou nějaké výměnné obchody. Hned v prvních dnech se kolegyňka zmínila, že udělala vepřovou pomazánku. Jak asi správně tušíte, projevila jsem zájem a tak jsem se dozvěděla i přibližný recept. Poměr surovin si mám upravit podle potřeby.

Prima! V mražáku mi už několik měsíců straší bůčky z našich selátek. Jsou tak tučné, že je nikdo nechce jíst, ale vyhodit mi je přijde škoda. A tak jsem při nejbližší příležitosti upekla vepřovou plec a do pekáčku přihodila i ten hnusně mastný bůček, protože tučné maso je na pomazánku nejlepší. Výsledek předčil moje očekávání. Pomlaskávali jsme všichni.


Na výrobu pomazánky potřebujete:

pečené vepřové maso
cibule
několik stroužků česneku
hořčici
sůl, pepř, majoránku

Ještě teplé maso umeleme na masovém strojku, nebo rozmixujeme v robotu. Je potřeba skutečně hodně tučné - měla by vzniknout řídká kaše, pokud nemáme tučné, přidáme i vypečené sádlo a šťávu. Přidáme najemno nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, asi lžíci hořčice a trochu majoránky. Vše důkladně promícháme. Maso by mělo být už slané i kořeněné, takže sůl a pepř přidáme jen v případě potřeby. Na pečivo můžeme mazat i teplé, nebo si pomazánku necháme vychladit.

Pár poznámek:
  • Maso MUSÍ být teplé, jinak se bude špatně promíchávat - drobí se, nebo dělá hrudky.
  • Pokud si uděláte pomazánku jen z libového masa, bude příliš tuhá a dávivá, při mazání se bude drolit. Tuk je pojivo.
  • Můžeme přidat i kousek vařených nebo opečených vepřových jater a získáme tak výbornou játrovou paštiku.
A mimochodem: Stejným způsobem se připravuje pomazánka i na zabijačce. Jen je jí trošku víc, tak se potom ještě zavařuje do sklenic 2 hodiny na 100 °C.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/330-veprova-pomazanka.html




Zdroj: http://kerria.pise.cz/330-veprova-pomazanka.html

čtvrtek 28. listopadu 2013

Králičí nožky na houbách


Když má někdo takřka neomezený zdroj králíků (jako my), tak brzy zjistí, že je škoda některé části péct. Třebas takové přední nožky se pečením hodně vysuší a jsou téměř nepoživatelné. Krom toho naše malá rodinka stejně celého králíka nesní, a tak jsem si ho zvykla porcovat: zadní běhy a hřbet na pečení apod., břišní stěnu schovávám na sekanou, přední nožky dusím a zbytek skeletu na máčku nebo polévku (podle toho, kolik na něm zbylo masa).

Jedna z nejlepších úprav předních nožek jsou "čapy na houbách", jak tomu důvěrně říkáme a máme legraci, když nezasvěcení nechápou.


Na dvě porce potřebujeme:
4 přední nožky z králíka (ony čapy)
půlku cibule
tuk (já dělávám vše na sádle)
hrst sušených hub
1/4 l vývaru
sůl, pepř
Králičí nožky osolíme, opepříme a z obou stran prudce opečeme na tuku v hlubší pánvi. Poté nožky vyjmeme a odložíme na talířek. Ve výpeku do růžova osmažíme najemno nakrájenou cibuli. Vložíme nožky, podlejeme vývarem (můžeme nahradit vodou a čtvrtinou kostky masoxu), zasypeme hrstí sušených hub a dusíme pod pokličkou do měkka asi 3/4. hodiny.
Ideální přílohou je nejspíš rýže. Já mám ráda i kolínka nebo jiné podobně velké těstoviny.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/68-capy-na-houbach.html

úterý 26. listopadu 2013

Dvě sypané buchty


Dnes vám nabídnu jednoduchou buchtu bez nutnosti připravovat nějaké těsto a hned ve dvou variantách.

Sypaná buchta tvarohová



3 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek mletého cukru
1 balíček prášku do pečiva
špetka soli
Vše smícháme a dva hrnky směsi rovnoměrně nasypeme na pečícím papírem vyložený pekáč. Na to opatrně naběračkou nalijeme krém, můžeme posypat rozinkami a nahoru rovnoměrně rozsypeme zbytek směsi. Celý povrch poklademe plátky másla (může být i Hera, nebo jiný margarín, ale s máslem je lepší) - padne na to skoro celá kostka. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dokud se nahoře neudělá zlatavá krusta.
Krém:
3 vejce
1 hrnek mletého cukru (já do něj přidávám sáček vanilkového)
3 kostky tvarohu
2 hrnky mléka
citronová kůra
Ušleháme vejce s cukrem, do toho rozdrobíme tvaroh, přidáme citronovou kůru a s trochou mléka šleháme. Postupně přiléváme ostatní mléko. Nelekejte se toho, že krém je hodně řídký, všechno se to vsákne do mouky.

A protože je zrovna sezona jablek, přidám ještě jeden podobný recept. Vyžaduje sice trošku víc času (jablka za vás žádný pomocník neočistí), ale podle mě je tato varianta několikanásobně lepší než ta tvarohová. Jenže my vlastní jabka nemáme, a tak ji dělávám zřídka.

Sypaná buchta jablková

2 hrnek hrubé mouky
2 hrnek dětské krupičky
2 hrnky pískového cukru
1 prášek do pečiva
špetka soli
Vše smícháme a dva hrnky směsi rovnoměrně nasypeme na pečícím papírem vyložený pekáč. Na to rozdělíme 1 kg nastrouhaných jablek (vč. šťávy co pustí). posypeme skořicí, můžeme přidat rozinky, na to rovnoměrně nasypeme další dva hrnky směsi a znovu dáme 1 kg nastrouhaných jablek a skořici. Nahoru rozsypeme zbytek směsi. Povrch poklademe plátky másla podobně jako v předchozím případě. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dozlatova.



Teď už jen počkat až schládne. Já mám třebas moc ráda ještě teplé moučníky, ale v tomto případě (v obou) se trpělivost vyplatí. Vůbec nejlepší je připravit ji den předem a nechat uležet.droj: http://kerria.pise.cz/87-dve-sypane-buchty.html

neděle 24. listopadu 2013

Nejlepší králík

Už dříve jsem vyzkoušela Alenkou vychvalovaný recept. A musím jí poděkovat. "Děkuji, Alenko, za tip." Nadpis možná někomu přijde trošku přehnaný, ale skutečně tohle jídlo bylo to nejlepší, co jsem zatím z králíka připravila a na jídelníčku se určitě zabydlí natrvalo.

 
Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html
Ale to bych nebyla snad ani já, kdybych se držela přesně návodu. Takže jsem si recept nepatrně pozměnila. V první řadě jsem králíka prošpikovala. Nedovedu si představit králíka neprotkaného kousky slaniny. Vlastně dovedu, protože kdysi jsem zapomněla koupit slaninu, a tak jsem ho upekla bez. Nedalo se to vůbec jíst. Takže "pro jistotu" jsem tu slaninu použila i tentokrát.

Jelikož Alenka si posteskla, že se jí to zdálo málo slané, dala jsem do marinády hned 2 lžičky soli.
A nejdůležitější změna: Česnek. Správný Hanák nedá bez česneku ani ránu. Proto se mi těch uvedneých 5-6 stroužků zdálo nějak málo a rozmačkala jsem do marinády celou paličku, teda spíš palici velkou jako pěst.
Pekla jsem tradičně v remosce. Na pečení masa neznám nic lepšího.
Nakonec tedy recept, už s mými úpravami.
Potřebujeme:
2 dcl vody
1 dcl oleje
2 lžičky soli
1 lžička pepře
1 lžíce kečupu
1 lžíce hořčice
2 velké cibule na kolečka
celá palička utřeného česneku
Všechny ingredience smícháme. Králíka našpikujeme, srovnáme do pekáčku (nebo remosky) a přelijeme tím "maglajzem", co jsme si připravili. Dáme odležet do lednice a druhý den upečeme.



Ideální přílohou jsou bramborové knedlíky (ani houskovým však nic nepokazíte) a zelí nebo špenát. Ovšem dá se i jen s vařenými brambory.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html

pátek 22. listopadu 2013

Bazalková omáčka


Kdysi jsem si v nějaké restauraci dala kuřecí maso s bazalkovou omáčkou a byla tehdy moc  zvědavá, co to vlastně bude. Jako příloha mi byly doporučeny totiž hranolky. Moje tehdejší představa omáček s hranolkama zrovna moc neladila. Jo, takový knedlík, to je něco jiného! Když mi jídlo přinesli, byly to obyčejná opečená kuřecí prsa, přelitá jakousi bílou máčkou, vzhledově připomínající koprovku. Chuťově byla něco mezi koprovkou a tatarkou, ale na rozdíl od té druhé byla teplá.

V těch, byť poměrně nedávných, dobách neexistovalo žádné WIFI, připojení k internetu bylo pomalé a drahé tak, že než hledat nějaký recept na netu, oplatilo by se spíš koupit si kuchařku. Ale protože mi omáčka chutnala a chtěla ji udělat i doma, musela jsem zaexperimentovat. Výsledek nebyl až zas tak špatný a od těch dob, když se na zahrádce urodí dostatek bazalky, dopřáváme si bazalkovou omáčku místo tatarky (ta se mi zatím ještě domácí nepodařila).


Bazalková omáčka

máslo
hladká mouka
mléko
sůl
bílý jogurt
čerstvá bazalka


Z másla, mouky a mléka uvaříme bešamel. Osolíme, zjemníme lžící až dvěma jogurtu (podle množství a chuti) a přidáme nasekanou bazalku. Toť celé kouzlo.

Zkoušela jsem ji uvařit i z koupené sušené bazalky, ale věřte mi, není to ono. Je lepší si počkat na léto.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/343-bazalkova-omacka.html






Zdroj: http://kerria.pise.cz/343-bazalkova-omacka.html

středa 20. listopadu 2013

Chléb z domácí pekárny


Jak asi tušíte, koupili jsme si pekárnu. Dlouho jsem tomuto "módnímu výstřelku" odolávala. Sice jsem čítala různě po netu, jak je to super, ale ke konečnému rozhodnutí mi chyběla osobní zkušenost někoho známého. Nakonec jsem však podlehla a pekárnu si koupila i bez referencí.
Zpočátku to byl úplný propadák. Chleba většinou dojídaly kačeny. Ale nevzdávala jsem se!  Nejprve jsem zkoušela zaručené recepty z internetu, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem se rozhodla experimentovat sama. Celé to trvalo asi 10 dní, než jsem objevila tu správnou kombinaci surovin a my si konečně pochutnali na čerstvém chlebíku. Od té doby na pekárnu nedám dopustit. Peču hlavně klasický kmínový chleba, který občas obměním přidáním čehokoliv.
Mnozí tvrdí, že domácí chléb vyjde levněji. To je pravda: bochník je přibližně stejně velký jako ten kupovaný (tvar trošku mate, ale váha nelže) a při použití obyčejné chlebové mouky vyjde zhruba na polovinu ceny kupovaného. Ale hlavní výhoda spočívá v něčem docela jiném. V tom, že nemusím denně do obchodu! Obzvláště v zimě bylo nakupování s malým dítětem přinejmenším časově náročné a pro mě i opruz. Takhle jen naházím suroviny a zapnu knoflík - otázka 2 minut.


Samozřejmě, jako spousta hospodyněk používám pekárnu i k přípravě různých kynutých těst na koláče, knedlíky nebo pizzu. V tom je pekárna neocenitelným pomocníkem. Přestože pracuju podle starých osvědčených receptů, podle nichž tyto těsta připravuju už léta, výsledek se změnil k lepšímu. Asi jsem neměla nikdy dost trpělivosti pořádně těsto vypracovat... Možná i stálá teplota při kynutí má svůj podíl... Kdo ví? Teď jsou však koláčky (a nejen ty) nadýchané a jemné, doslova se rozplývají na jazyku. Stejně úžasný je z pekárny i světlý chléb (veka) nebo sladká vánočka. A zkoušeli jste sekanou? Bohužel já mám jeden z levnějších modelů a maso mi neumíchá, ale nechávám si to alespoň upéct. Jak klasická, tak i plněná nádivkou je hotová bomba.
Na závěr tedy recept na můj

Kmínový chléb:

400 ml vody
Lžíce soli
Lžička drceného kmínu
560 g chlebové mouky (kupuju směs pšeničné a žitné od fy. MALITAS)
10 g čerstvého droždí
Uvedené množství je pro velikost 2 Lb (= 1,2 kg), k přípravě použijeme základní program (Clasik, Basic ...).
Přeju všem svým čtenářkám dobrou chuť!
Zdroj: http://kerria.pise.cz/89-domaci-pekarna.html

pondělí 18. listopadu 2013

Zapečné žampiony

Kdysi dávno mi něco podobného udělala manžel k večeři. Že prý to viděl v televizi. Ale v jeho podání to bylo jakési "bez chuti", zřejmě na něco zapomněl. Jídlo samotné mě však zaujalo a tak jsem s tím trošku zaexperimentovala. Výsledek je víc než dobrý a tak si občas dopřáváme tuto jednoduchou a rychlou lahůdku.



Potřebujeme:

Větší žampiony
Slunečnicový olej (v původním receptu byl olivový, ale mě nějak neoslovil)
Kousek anglické slaniny
Kousek nivy
Rajče
Kousek eidamu

Z žampionů odstraníme nohu. Kloboučky naplníme olejem až po okraj a počkáme až se úplně vsákne. Mezitím si nakrájíme na jemné kostičky anglickou a nivu. Obojí smícháme a směsí naplníme kloboučky. Naskládáme do vymazaného pekáčku a necháme zapéct 10-15 minut. Potom položíme nahoru silnější plátek rajčete a posypeme strouhaným eidamem. Necháme ještě chvíli zapéct, aby se sýr roztekl.

Můžeme podávat jako sváteční oběd s bramborem a oblohou, nebo jen jako rychlou večeři s pečivem.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html

sobota 16. listopadu 2013

Jiné jednohubky


Co dělat, když děti honí mlsná? Většina dobrůtek je na přípravu časově náročná a děti trpělivostí zrovna neoplývají. Ale co třebas banánové jednohubky? Kombinace banábu, šlehačky a čokolády je známá už léta. Už jako studentky jsme chodívaly slavit různé narozeniny a svátky do OVO-baru a mimo jiné si tam  pochutnávaly i na banánu s pařížskou šlehačkou a horkou čokoládou.
Já tento dezert poněkud zjednodušila. Vnikl vlastně jen díky mé šetrnosti. Po nějaké oslavě mi zbylo trošku šlehačky. Vyhodit je to škoda, ale co s ní? Ano, dala by se použít do kafe - kalorii sem nebo tam neřeším. Jenže já kafe nepiju, protože mě po něm pálí žáha. Než se trávit nějakými léky, to si radši to kafe odpustím.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a padly mi do oka banány. Ty jediné nakonec zůstaly z původní receptury. Místo pařížské šlehačky jsem použila obyčejnou a místo horké čokolády nutelu.


středa 13. listopadu 2013

Rohlíčky dozlatova vypečené


 Před časem pořádal jeden náš kamarád setkání pro přátele. Můj muž byl přizván též, nikoliv však jako host, ale jako výpomoc. Kamarád totiž potřeboval "topiče", který by udržoval teplo nejen ve staré chaloupce, jejíž jedinou moderní vymožeností bylo elektrické světlo a rádio. Krom chaloupky bylo také třeba topit pod kotlem, neb kamarád se rozhodl pohostit příchozí ovarem. Paní domu připravila křupavé rohlíčky, nad kterými se manžel rozplýval ještě doma (vzorek samozřejmě nedonesl) a dožadoval se zhotovení stejné lahůdky.




Po mnoha zkušenostech s nejrůznějšími "zaručeně" nejlepšími recepty na cokoliv z internetu jsem odmítla něco naslepo zkoušet. Manželovi jsem řekla, že bez receptu nepeču. Dobře jsem udělala. Po návratu manžela z výpravy za receptem bylo jasné, že tyto rohlíčky jsou něco úplně jiného, než všechny ostatní. Ale když už to někdo známý vyzkoušel a manžel ochutnal, tak proč to nezkusit taky. Pustila jsem se do pečení a byla zvědavá na výsledek. Povedly se a jak!


Pokud je chcete také vyzkoušet, přináším vám recept

Suroviny:
470 g hladké mouky
2 lžičky soli
1 lžička cukru
7 g sušených kvasnic (v tomto případě jsou sušené skutečně nejlepší)
270 ml vody
70 g rozpuštěného (vlahého) sádla



Smícháme sypké suroviny, přidáme tekuté a vypracujeme hladké těsto. Hned (bez kynutí) z něj tvoříme rohlíky. Těsto rozdělíme na dvě poloviny. Z každé půlky vyválíme placku, snažíme se o co nejkulatější tvar (můžeme jej vykrojit podle pokličky). Placku potom rozřežeme na osminky. Každý díl stočíme do ruličky směrem od kraje ke středu placky. Trošku zahneme a klademe na vymaštěný pekáč, nebo pečící papír. Necháme asi půl hodiny odpočinout. Potom potřeme rozšlehaným vejce (nešetříme) a posypeme semínky nebo hrubozrnou solí. Dáme do trouby upéct. Já mám horkovzdušnou a nastavuji ji na 150°. Pečeme asi 10-15 minut.


Pokud chcete mít rohlíčky ráno čerstvé, je možné si je předchystat večer, dát pekáče do chladna a teprve ráno potřít vejcem, posypat semínky a upéct.

Kromě klasických rohlíků jsem vyzkoušela z tohoto těsta i rohlíky plněné šunkou, nivou, anglickou apod. Můžu jen doporučit. A včera jsem vyzkoušela z tohoto těsta připravit pizzu. Originální těsto by mělo mít podobné složení (hladká mouka, voda, tuk a kvasnice). Po upečení byla tenká, měkká a jemná, tak jak si správnou pizzu představuju. Budu však muset dopilovat náplň, ta moje "co dům dal" nebyla zrovna nejlepší. Zdroj: http://kerria.pise.cz/255-krupave-rohlicky-dozlatova-vypecene.html

neděle 10. listopadu 2013

Hanácké vdolečky (z majolky)


Koláčkům se u nás na Hané říká vdolečky. A pravé hanácké vdolečky se dělají z "převalovaného" těsta. To je normální kynuté těsto, které rozválíme na placku, půlku poklademe tenoučkými plátky másla, přeložíme druhou půlkou a znovu rozválíme. Z takto připravené placky pak krájíme čtverečky a dál zpracováváme jako normální koláče. Z mého pohledu je to dost pracné a tak jsem nikdy převalované vdolečky nedělala, vždycky jen ty z obyčejného kynutého těsta. Ale převalovaný jsou jemnější a manžel je má tuze rád, vždyť na nich de facto vyrostl.
Až jsem dostala recept na koláčky z majolky. Dlouho jsem odolávala jeho vyzkoušení. Nakonec jsem si však řekla: Proč ne!
"Jé ty jsi udělala převalovaný!" zajásal manžel, když snědl první koláček. "Moc se ti povedly." pochválil mě ještě.
Přišla na chvilku tchýňka, jako skoro každý den. Nabídla jsem jí koláče.
"Ty ses piplala s převalovanýma?" podivila se. "Už dlouho jsem je neměla, máš je moc dobrý." Pochvala od tchýně potěší dvojnásob a tak jsem ani nepípla.
Od tý doby dělám jedidně falešné převalované koláčky a s vámi se podělím o recept.


Koláčky z majolky

120 ml mléka
1 vejce
250 ml majonézy (Osvědčila se mi ARO, je méně mastná. Při použití značkových mi z těsta doslova kapal olej)
1 lžička soli
1 vanilkový cukr
200 g hladké mouky
300 g polohrubé mouky
40 g droždí
Zaděláme běžným způsobem kvásek a následně těsto, které necháme vykynout. Kdo má pekárnu na chléb, může si nechat těsto udělat. Z vykynutého těsta potom děláme malé koláčky, které plníme tvarohovou náplní a skládáme na pekáč. Do každého můžeme udělat důlek (např. obrácenou skleničkou namočenou v mouce), který vyplníme povidly. Okraje koláčků potřeme rozšlehaným vejcem a nahoru sypeme drobenku. Pravé hanácké jsou maličké, po upečení by neměly být větší než pětikoruna.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/86-hanacke-vdolecky.html

čtvrtek 7. listopadu 2013

Já a můj blog

Vítám vás!
Dovolte abych na úvod napsala pár vět o sobě a proč vlastně tento blog.

Jmenuji se Jitka, je mi 40 let a žiji v malé vesničce na Hané. Bloguji už několik let, ale dosud byl můj blog směsicí všeho, co mě baví. Už dříve jsem se pokoušela vést více blogů současně, každý zaměřený jen na některý z mých koníčků. Ale nefungovalo to. Mám mnoho koníčků a málo času, takže příspěvky se na blozích objevovaly jen velmi zřídka. Ale ještě nikdy jsem neměla blog o jídle a přitom jídlo a jeho příprava je také jedním z mých velkých koníčků. A protože jíst se musí, tak je velká naděje, že tento blog bude pravidelně aktualizován.

Tzv. Foodblogů je hodně, čím bude tento vyjímečný?
Popravdě si nejsem moc jistá, že bude vyjímečný. Možná bude docela obyčejný. Nemám zatím žádné velké ambice na poli kulinářském ani blogovém. Rozhodně neplánuji vydat další kuchařskou knihu - na můj vkus už jich je na světě až moc. Spíš se chci podělit o recepty na to, co nám doma chutná, vyzkoušet nové podělit se s vámi o své dojmy jak z přípravy nového jídla, tak z jeho chuti... Chtěla bych také psát o svém vztahu k jídlu a vaření, své názory a zkušenosti s různými pomocníky ať už technickými nebo s tzv. "urychlovači v prášku", různé perličky a zajímavosti z historie gastronomie apod. Mám mnoho dalších nápadů, které bych nerada hned na začátku prozrazovala, protože jednak musí ještě chvíli dozrát, a pak jsou to možná právě ty, které udělají z mého blogu ten vyjímečný.

Co zde najdete?
Měla jsem v plánu několik rubrik, ale k mému zděšení, blogspot rubriky zřejmě neumí. Nu což, budu si muset vystačit se štítkováním zkombinovaným s nějakým seznamem odkazů.
  • Magdalena a já - rubrika, k níž mě částečně inspiroval film "Julie a Julia". Už velmi dávno jsem chtěla vařit podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové. Po shlédnutí zmíněného filmu jsem konečně objednala její kuchařku a tak v této rubrice najdete její recepty v mém podání. Rozhodně však nebudou všechny ani si nebudu dávat nějaké termíny.
  • Před Rettigovou - při hledání kuchařky jsem natrefila i na knihu "Tradiční české kuchařky, aneb jak se vařilo před M.D.Rettigovou". Samozřejmě jsem neodolala a knihu si také objednala. Měla by obsahovat recepty z kuchařek 18. a 19. století. Věřím, že i z této kuchařky něco vyzkouším a podělím se s vámi.
  • Sesbíráno odevšad - v této rubrice budou vyzkoušené recepty z různých zdrojů, včetně mých vlastních výmyslů nebo "vylepšení".
  • Letem světem - tahle rubrika se bude zřejmě plnit později. Hodlám totiž zneužít svoje pen-friendy k získávání receptů z celého světa, pak je vyzkoušet a podělit se s vámi o výsledky
  • Co v kuchařce nenajdete - existuje spousta drobných fíglů jak něco udělat "správně" nebo alespoň "lépe". Krom toho zde také najdete moje zkušenosti s různými pomocníky apod.
  • Kde jsem jedla - sice moc často necestuji, ale když už si vyrazím na výlet, tak s sebou netahám žádné lepeňáky, ale dopřeji si oběd někde v restauraci. Jak mi kde chutnalo a vůbec o celkový dojem se s vámi ráda podělím. Jsem obyčejná ženská, takže nečekejte žádné reportáže z nějakých extra-nóbl podniků.
  • Síň slávy - rubrika věnovaná hvězdám v oboru gastronomie
  • Filmové chutě - recenze na filmy, při kterých se člověku sbíhají sliny.
  • Zajímavosti - rubrika pro všechno ostatní, co se týká vaření a jídla, ale nikam jinam se to nehodí.
Toto jsou tedy plánované hlavní rubriky, není však vyloučeno, že časem přibydou další. Krom toho štítkování umožňuje každému článku přidělit víc štítků, takže různé recepty najdete jednak v hlavní rubrice a pak také v jakémsi rejstříku podle druhu pokrmu či hlavní suroviny.

Závazek
Jeden závazek bych si přeci jen dala: Nemám zrovna moc času, ale přesto bych byla ráda, kdyby na blogu vyšel alespoň jeden článek týdně. Vždyť přece vařím skoro pořád, tak by to snad neměl být až tak velký problém.