Marmeláda ze zelených rajčat

Letošní počasí příliš zahradničení nepřeje. Ačkoliv ještě v červenci jsme se těšili na bohatou úrodu, srpnové deště v kombinaci s teplem nám plány překazily. Výborné počasí pro houby. Však se také zabydlely na naší zahrádce - tedy ne tak úplně houby, ale jejich sestřičky plísně. A bylo po úrodě. Zachránit se toho moc nedalo. Ale konečně nastal ten pravý okamžik vyzkoušet marmeládu ze zelených rajčat.

Tchýňka o ní každý rok na podzim básní, jak prý ji dělávala její babička a jak byla dobrá, chutnala prý jako fíky. Jenže recept tchýňka neměla a tak dlouho zůstávalo jen u vzpomínek. Až s rozvojem internetu a různých blogů se recept objevil. Našla jsem ho hned na několika blozích, všude naprosto stejný i s tou stejnou chybou v něm. Jenže k mé smůle byl z 5-ti kg rajčat. Když jsem viděla to množství cukru... Z takové dávky to rozhodně zkoušet nebudu! Ostatně ani tolik zelených rajčat na keříčcích nezbylo. Byla jsem ráda, že jsem posbírala kilo. Recept jsem přepočítala a pustila se do vaření. To víte, že jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Podle receptu mělo být na 5 kg rajčat 15 kg cukru, na kilo by tedy měly být 3 kg cukru - to se mi zdálo fakt moc. Pak se to mělo vařit 3-4 hodiny - jenže to byly 3 litry tekutiny. Já měla něco málo přes půl litru. Netuším, jak přepočítat čas vaření a tak jsem doufala, že se mi to podaří odhadnout. Po dvou hodinách vaření jsem začala cítit přepálený cukr, tak jsem si řekla, že by to mohlo být hotové. Chuť fíků to rozhodně nemělo a nemá. Spíš mi to připomíná med - ona i samotná výroba připomíná postup při výrobě pampeliškového medu. Ale jinak je dobrý. Jen se to mohlo vařit o chvilku déle, je to řidší. Jen doufám, že je tam dost cukru a že jsem dostatečně odpařila vodu, aby se to nezkazilo. Ale to zjistím až časem.

Suroviny:

1 kg tvrdých zelených rajčat

2 dl octa

4 dl vody

2 kg krystalového cukru

citronová kůra

Postup:

Rajčata omyjeme, pokrájíme na malé kousky a vaříme ve vodě s octem asi 5 minut. Pak je vybereme na sítko a přes noc necháme okapat - zaschnout. Ráno přidáme do vody s octem cukr a kůru, vrátíme rajčata a vaříme do zhoustnutí - asi 2 hodiny. Horké plníme do čistých skleniček, dobře zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pár slov o solaninu:

Mnozí z vás už slyšeli, že zelená rajčasta obsahují  zdraví škodlivou látku solanin. Ale ještě za mého dětství se zelená rajčata normálně zpracovávala na různé čalamády a nikomu se nic nestalo. Ono totiž také záleží na množství, které člověk naráz zkonzumuje. Možná, že z jedné normální porce brambor k obědu do sebe dostanete více solaninu, než z jednoho chleba s touto marmeládou.

Kdo nevěří, tak jsem našla pár slov od odborníků (zdroj ZDE):

Testy prováděné v minulém roce v Německu ukázaly, že zelených rajčat není potřeba se obávat. Jedno středně velké červené rajče má 15 kilokalorií a obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Například draslík, ale především lykopen, jsou obzvlášť důležité pro imunitní systém. Čím je rajče červenější, tím více lykopenu obsahuje. Především v zemích jižní Evropy se však konzumují také zelené plody.
Zelené skvrny na rajčatech ale i na bramborách ukazují na přítomnost toxické, termostabilní látky solaninu. To však není důvod k obavám, protože množství solaninu je ve slabě zelených rajčatech velmi malé. Ani protlaky nebo další výrobky ze zcela zelených rajčat nejsou nebezpečné, pokud se jich nezkonzumuje příliš velké množství. Bylo zjištěno, že ve 100 g napůl dozrálých oranžovočervených plodů jsou nanejvýš 2 mg solaninu. Toxické množství je však 25 mg, 400 mg může být smrtelné. Ve zcela zelených rajčatech se obsah solaninu pohybuje mezi 9 a 32 mg na 100 g. Zpracováním riziko klesá. Při mléčném kvašení se snižuje obsah solaninu o 35 %.
Mschr., 92, 2004, č. 4, s. 244