čtvrtek 26. února 2015

Upeč se mi, bábovečko

Bábovka je jedním z nejtypičtějších českých moučníků. Však také patří mezi oblíbené "jedlé" rekvizity v mnoha filmech, zvláště těch prvorepublikových. Díky nim je moje představa nedělního odpoledne našich babiček spjata právě s podáváním bábovky ke kávě. Receptů je nepřeberné množství stejně jako tvarů forem na pečení. Já vyzkoušela tři z nich, každý úplně odlišný:

Olejová bábovka


Suroviny:
200 g cukru pískový
200 g polohrubé mouky
150 ml oleje
150 ml vlažné vody
3/4 balíčku prášku do pečiva
4 vejce
kakao

Postup:
Žloutky a cukr chvíli třeme, pak přidáme olej, vodu a dobře promícháme. Přidáme mouku, do které jsme zamíchali prášek do pečiva a opět dobře rozmícháme. Nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků. Asi 2/3 těsta vlijeme do vymazané a moukou vysypané formy. Zbylou 1/3 obarvíme kakaem a přilijeme do formy. Vidličkou opatrně párkrát vrstvy promícháme. Zvolna pečeme asi 3/4 hodiny.

Tato bábovka je asi nejznámější klasikou. Je nadýchaná a jemná. Všechny suroviny jsou vždy doma a tudíž ji lze připravit téměř kdykoliv, třebas i jako pohoštění pro návštěvu, když nemáme příliš mnoho času na přípravu.

Tvarohová bábovka


Suroviny:
250 g mouky polohrubé
250 g cukru 
250 g tvarohu
250 g rostliného tuku (Hera)
4 vejce
1 prášek do pečiva
kakao

Postup:
Cukr, žloutky a tuk utřeme, vmícháme tvaroh, přidáme mouku s rozmíchaným práškem do pečiva a nakonec lehce zamícháme sníh z bílků. 2/3 těsta nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy. Zbývající třetinu obarvíme kakaem a přidáme do formy. Vidličkou lehce promícháme vrstvy, aby se vytvořilo mramorování. Pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 3/4 hodiny.

Tato bábovka je chuťově velmi dobrá, tvaroh jí dodává mírně nakyslou chuť, což působí osvěžujícím dojmem. Nevýhodou je, že si ji musíte předem naplánovat, protože potřebujete tvaroh, který alespoň u nás nebývá stálým obyvatelem lednice.

Kynutá bábovka


Na tuto bábovku jsem použila již vyzkoušené těsto na vánočku, s tím, že jsem vynechala rozinky, mandle a kandované ovoce. Vypracovala ho pekárna, kde i vykynulo. Pak už jen stačilo rozválet na placku, potřít náplní, zamotat jako závin a naskládat do formy. Trošku problém byl s náplní. Já mám kynutou bábovku spojenou s makovou náplní. Jenže mák je poněkud dráždivý a ne každý ho tedy může jíst. Já se mu odjakživa vyhýbám, zřejmě instintivně, protože jinak mi celkem chutná. Jenže jsem zjistila, že mi způsobuje nějakou koliku, takže tudy opravdu ne. Našla jsem někde na netu jednoduchou náplň, kdy se placka potře nutelou a na ni se ještě přidá tvarohová náplň. Bylo to dobré, ale při krájení se bábovka trošku rozpadala, což např. před návštěvou nepůsobí zrovna efektně.

čtvrtek 19. února 2015

Škvarková pomazánka

Je doba zabíjaček. I my zabili prasátko a teď si užíváme všech těch dobrot. Mezi nimi jsou i škvarky. Nejlepší jsou samozřejmě čerstvé - dokonce i děti baštily, až jim naskakovaly boule za ušima. Teprve po pár soustech se ptaly, co to vlastně je... "Škvarky." odpovídám s úsměvem po pravdě, když vidím, jak jim chutná. Tomášek se zarazil - on škvarky nejí, tedy alespoň si to donedávna myslel. Pak ale mávnul rukou a že prý: "Kašlu na to, je to dobrý!" a pokračoval dál.

Jenže po čase se i ta největší lahůdka omrzí. A tak je potřeba ji trošku ozvláštnit. A to třebas můžeme přípravou další lahůdky - pomazánky. Není to nic složitého a večeře je na stole.


Suroviny:
Škvarky
sůl
1-2 stroužky česneku
1-2 lžičky hořčice

Postup:
Škvarky na masovém mlýnku umeleme, smícháme se solí, prolisovaným česnekem a hořčicí. Mažeme na pečivo - ideální je chléb a můžeme ozdobit i nějakou kyselou zeleninou, stačí i obyčejný okurek.

čtvrtek 12. února 2015

Vitamínová bomba

Hned na úvod se musím přiznat, že doslova nesnáším recepty, obsahující sousloví: "přidáme si cokoli, co kdo má rád." To není recept, to je patlanice! A i když sama také občas vařím stylem "co dům dal", tak přecejen i tady mám své hranice - rozhodně nemusím vždy použít vše, co najdu ve spíži a lednici. Přesto tentokrát udělám vyjímku a podělím se s vámi o návod (slovo recept se snad ani nedá použít), jak chutně zužitkovat přebytky nejrůznějšího ovoce.

Občas se mi doma nahromadí nejrůznější ovoce. Něco koupíme, něco donese Adámek ze školní jídelny a někdy také něco dovezou babička s dědou... A pak to nestíháme jíst. Po pár dnech toho máme dost a nikdo to už nechce. Ale většina ovoce se rychle kazí s sníst se musí. V takovém případě pak udělám ovocný salát.


Jeho základem je jablko, nejlépe oloupané, pomeranč a banán - všechno pokrájím na kostičky. Pokud mám, přidám další ovoce - kivi, víno, ananas, broskev... Prostě, co kdo má rád - hlavně však pozor na ovoce, které v kombinaci s mléčnými výrobky způsobuje potíže! Můžu přidat také rozinky a jiné sušené ovoce, nebo dokonce oříšky - ty jsou dobré nahrubo usekané a nasucho opražené v pánvi. Vše se smíchá v míse a přidá se troška (cca kelímek) jogurtu, nejlepší je čistě bílý - není třeba to kazit chemicky vyrobenými příchutěmi. Pokud to chce někdo mít jako vydatnou svačinku, tak si ještě může přidat ovesné vločky na způsob müsli = vločky se nasucho opraží na pánvi, podobně jako oříšky.



čtvrtek 5. února 2015

Pstruh na másle

Kamarád rybář tentokrát chytil pstruhy a vzpomněl si na nás (tedy na naše králíky). A tak jsem měla doma dva pstruhy velikosti menší štiky. Jelikož byli opravdu velcí, jeden hned, vlastně po vykuchání, putoval do mražáku. Druhého jsem se rozhodla udělat tradičně - tedy na másla. Ale protože jsem ještě nikdy pstruha nedělala, rozhodla jsem se trošku porozhlédnout po internetu, čím ho vlastně okořenit. A nestačila jsem se divit! Víte jak Češi připravují "pstruha na másle"? Bez másla!!! Skutečně několik prvních receptů z profláknutých serverů o vaření uvádí, že pstruha opékáme na oleji. To mi vážně hlava nebere. Ale co jsem hledala, to jsem našla - tedy koření. Nejčastěji se dává kmín nebo petrželová nať. Tak hurá na to!

Jak už jsem zmínila, pstruh byl obrovský, bylo ho dost pro nás oba a ještě jsem z každé porce kousek odkrojila pro Adámka. Aby se lépe propekl, odřízla jsem hned hlavu a ocas, pak jsem ho rozpůlila podél páteře, kterou jsem také odstranila a pekla jako filet.


Suroviny:
Pstruh
sůl
pepř
petrželová nať
máslo

Postup:
Pstruha vyvrhneme a důkladně očistíme. Osolíme a opepříme zvenčí i uvnitř břicha, vložíme na pánev do rozpáleného másla a prudce opečeme z obou stran. Máslem nešetřit, ať se nedělá nasucho. Pokud je pstruh moc vysoký, můžeme po opečení ještě chvíli podusit pod pokličkou. Hotovou rybu vyjmeme na talíř, do výpeku vložíme hrst usekané petrželové natě a podlijeme kapkou vody - ta se prakticky okamžitě vypaří, ale udělá nám to takovou lepší šťávu na přelévání. Před konzumací můžeme ještě pokapat citronovou šťávou, proto je dobré servírovat obložené plátkem citronu.