pátek 27. prosince 2013

Skopové maso se zemčátky

Uvař mladé skopové maso, pokrájej ho ouhledně, udělej maloučko přižloutlou říďounkou jíšku, nalej do ní té polívky, co se to maso vařilo; vlož to maso do toho, dej upř. na dvě libry masy počítáno dva stroužky dobře se solí rozetřeného česneku, trochu drobně pokrájené zelené petružele, trochu majoránky a trochu květu do toho; oloupej uvařené malé zemčátka, dej je k tomu, nech malou chvílku povařit; dej na mísu maso doprostředka, zemčátka okolo a dej na tabuli.
(M.D.R. 1986 str. 137)

Vařené maso moc často doma nedělávám. Ale proč to nezkusit, že? Zvlášť, když je plný mražák jehněčího. Sice jsem ho mohla udělat jen jako přírodní řízky, ale přišlo mi to škoda. Když už doma máme takovou specialitu, tak bychom si ji mohli připravit nějak tradičně. Krom toho, maso, které jsem nahmátla se zrovna moc na řízky nehodilo. Jediný recept, na který mám všechny potřebné suroviny... A tak jsem se pustila do toho.

Na vaření masa jsem použila papiňák - neznám nic lepšího. V receptu chybí jakákoliv zmínka o soli. Já pořádně osolila vodu, v níž jsem vařila maso. Uvažovala jsem i o přidání kořenové zeleniny, aby byla dobrá polévka, ale nakonec jsem ji nedala. Klidně jsem mohla, určitě by to masu neublížilo. Česneku jsem potom dala trošku víc, přecejen dnešní česnek je poněkud slabší než býval dříve. Brambory jsem do šťávy nedávala, jednak jsem měla velké, a pak mi to přišlo zbytečné - měla jsem je čerstvě uvařené a dostatečně horké.


Výsledek byl výborný. Určitě se stejným způsobem může připravit i vepřové maso.

pondělí 23. prosince 2013

Pohodové Vánoce

Až večer vyjde první hvězdička
až objeví se v rybě kostička
až spolu rozkrojíme jablíčka
a z ořechu se stane lodička
pak rozzáří se dětská očička
a nám na chvíli zjihnou srdíčka.



Všem svým příznivcům i náhodně zbloudilým čtenářům přeji klidné a pohodové Vánoční svátky.

neděle 22. prosince 2013

Vánoční polévka z kapra


Dnes už bývá o vánocích tradiční kapr nahrazován řízky nebo nějakou mořskou rybou. U nás však zůstáváme věrni tradici a kapr s bramborovým salátem je vrcholem štědrovečerního hodování. Ale stejně se všichni více těší na moji Vánoční polévku.


Na světě je spousta zaručeně dobrých receptů na polévku z kapra. Před Vánoci to bývá i častým tématem hovorů v práci a co ženská, to jiný recept. Ten náš se dědí z generace na generaci. Nevím, jak je starý, ale tuto polévku vařila už tátova babička, tedy moje prababička.

"Vánoční" polévka z kapra

potřebujeme:
hlavu a ocas z kapra
vnitřnosti z kapra
mrkev
petržel
kousek celeru
květák
2 stroužky česneku
sůl
10 kuliček pepře
5 kuliček nového koření
máslo
lžíce hladké mouky
polévkové bylinky (petrželka a pažitka)

Části ryby důkladně očistíme. Někdo vaří hlavu i s očima, já je odstraňuju. Krom toho odstraníme také žábra, protože jsou mírně nahořklá a ovlivnily by konečnou chuť polévky. Zalijeme vodou osolíme a dáme na půl hodiny vařit spolu s kořením, česnekem, petrželí a celerem. Mezitím si ve větším hrnci rozpustíme kousek másla a osmažíme na něm na kousky narkájenou mrkev. Po chvíli přidáme i na kousky pokrájené vnitřnosti a krátce osmahneme. Zalijeme rybím vývarem, přidáme rozebraný květák a vše ještě asi 10 minut povaříme. Mezitím obereme z hlavy a ocasu maso, které potom také přidáme do polévky. Zahustíme řídkou jíškou z másla a hladké mouky a na konec přidáme polévkové bylinky. Na talíři přeléváme polévkou "placek".


Placek (nebo taky placka)


Vajíčko (můžeme použít zbylé pro obalování kapra) osolíme a smícháme se strouhankou a hladkou moukou, obojí zhruba ve stejném poměru, až vznikne těstíčko, které lze tvarovat rukama. Uplácáme z něj jakýsi karbenátek, který opatrně placatíme na šířku cca 5 mm. Hotovou placku z obou stran osmažíme na oblíbeném tuku. Hotový placek nakrájíme na kostičky a přeléváme polévkou.


Manželovi v polévce vadil květák, prý úplně přebije tu rybí chuť, tak jsem jej přestala dávat.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/65-generalka-na-vanoce.html

středa 18. prosince 2013

Křehká vánočka

Za těch 10 let, co cvičím tajči, se z nás vytvořila fajn parta přátel, kterou tmelíme setkáváními mimo tělocvičnu. Předvánoční čas je k takovým setkáním jako stvořený a tak se každý rok v půli prosince někde slezeme a probereme všechno možné. Takové setkání se neobejde bez spousty nejrůznějších dobrůtek a hlavně cukroví. Když jsem byla těhotná s Honzíkem, tak jsem na tom byla zdravotně tak špatně, že jsem neměla napečené cukroví. Ale na setkání jsem nemohla přijít s prázdnou, tak jsem udělala naši tradiční vánočku. Od té doby je každým rokem obrovským hitem. Letos jsem pro změnu nestihla upéct tu vánočku, protože jsem byla těsně před setkáním stále někde pryč. To jsem to, panečku, schytala!


Křehká vánočka



250 ml mléka
2 vejce
80 g rostlinného tuku (např. Hera)
75 g pískového cukru (dávám sáček vanilkového a zbytek dovážím obyčejným)
lžička soli
500 g polohrubé mouky
citronová kůra
20 g droždí
50 g mandlí
50 g rozinek

Ingredience v uvedeném pořadí dáme do pekárny na chléb a spustíme program na přípravu těsta (mimo svátky používám rovnou program na sladký chléb). Po pípnutí můžeme přidat rozinky, mandle a kandované ovoce, od každého asi 50 g.droj: http://kerria.pise.cz/91-krehka-vanocka.html Kdo nemá pekárnu, tak si připraví těsto běžným způsobem, tzn. kvásek, zadělat těsto a nechat vykynout. V originále receptu je 2 hodiny kynout a během té doby 2x promíchat. Vykynuté nalijeme do vymazané formy o minimálním obsahu 1,2 l a dáme péci.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/91-krehka-vanocka.html
Těsto je dost řídké, na klasickou pletenou vánočku se příliš nehodí. Vyzkoušela jsem dát víc mouky. Povedla se, ale na tu z formy chuťově neměla.
Je skutečně moc dobrá, u nás se po ní jen zapráší. A když to nestihnete na štědrý den, tak jsou přece i další vánoční svátky. Nechte si chutnat!



Zdroj: http://kerria.pise.cz/91-krehka-vanocka.html

pátek 13. prosince 2013

Murphyho zákony vánočního pečení

Základní Murphyho zákon říká:
"Může-li se něco pokazit, pokazí se to."

Platí to o všem, pečení cukroví nevyjímaje. Takže základní Murphyho zákon aplikovaný na pečení vánočního cukroví zní:
"Může-li se to spálit, spálí se to."

Už jste někdy pekli cukroví s malými dětmi? Po zkušenostech jsem si dovolila formulovat trojici zákonů vánočního pečení. Fungují poměrně spolehlivě, zvláště v přítomnosti dětí.
  1. Vložení pekáče cukroví do rozpálené trouby spouští drobné domácí katastrofy, které vyžadují váš okamžitý zásah.
  2. Čím pracnější je předchozí výroba cukroví či polotovarů, tím spolehlivěji funguje pečení jako spouštěč zmíněných katastrof.
  3. Odstraňování zmíněných katastrof nesnese odkladu přičemž doba potřebná k odstranění je přesně o 30 vteřin delší než maximální možná doba potřebná k upečení cukroví.
Ještěže ty Murphyho zákony máme! Díky nim totiž v naší rodině o Vánocích nehrozí nadměrná konzumace sladkého.

V okamžiku, kdy vložíte pekáč do trouby se dítě rozpláče, počúrá, pokaká, pozvrací, převrhne sklenici s tekutinou, vytáhne si z kredence nůž, vyleze na skříň, stříhá záclonu, pomaluje sebe i své okolí, pustí se do výroby dalšího těsta, zadře si třísku, objevuje archimédův zákon v záchodové míse, ....

Už mám dlouholeté zkušenosti, že to přesně takhle funguje. Každý rok si říkám, že příště už budu chytřejší a budu péct, až děti nebudou doma. Jenže každý rok na všechno zapomenu a těším se, až se zase společně budemem patlat s těstem a vyrábět podivuhodné tvary.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/185-murphyho-zakony-vanocniho-peceni.html

úterý 10. prosince 2013

Vánoční cukroví I.

Asi každá hospodyňka má svoji sadu osvědčených vánočních receptů. Ani já v tomto směru nejsem vyjímkou. Mám jich asi deset, ale jen zřídka se mi podaří upéct všechny. Každý rok totiž zkouším i 2-3 nové recepty a tak na některé z těch oblíbených už nedojde z důvodu časové tísně.


Všechny recepty jsou uvedené v množství přibližně na čtyři plechy cukroví. Na cukroví je nejlepší použít skutečné máslo. To je ale dost drahé. Některé to řeší tak, že nakoupí máslo "v akci" a zamrazí ho. Já to zatím nezkoušela. Když chci trošku ušetřit, kombinuju máslo s rostlinným tukem zhruba v poměru 1:1.  Ale jak říkám, nad máslo není!

Linecká kolečka

To je klasika, která snad o Vánocích nechybí v žádné rodině.
 
250 g hladké mouky
60 g mletého cukru
140 g másla
2 žloutky
Všechny suroviny dobře zpracujeme v těsto (můžeme použít robot), vyválíme a vykrájíme kolečka. Do poloviny vykrájených koleček vykrojíme dírku. V předehřáté troubě upečeme. Vychladlé slepujeme marmeládou.

Vanilkové rohlíčky

U nich platí totéž co u lineckého. Já je mám moc ráda, ale cizí. Vždycky na nějaké předvánoční akci ochutnám ty nejlepší rohlíčky, a i když si vyžádám recept, tak po svátcích už si nevzpomene ani dotyčná ani já. A tak každý rok znovu a znovu zkouším různé "zaručeně" nejlepší recepty s větším či menším úspěchem. Krom toho se všechna vyzkoušená těsta dost drobí. Vyřešila jsem to zakoupením formičky-vykrajovátka. Těsto rozválím na vyšší plát a jednoduše rohlíčky vykrájím. Je s tím daleko méně práce a jsou všechny úhledné a stejně velké. Letos jsou dobré, ale pořád ještě to není ono.

225 g hladké mouky
180 g másla
80 g mletých vlašských ořechů
50 g mletého cukru
Všechny suroviny dobře zpracujeme v těsto (můžeme použít robot), ze kterého potom modelujeme rohlíčky. Pečeme v předehřáté troubě na 180°C asi 10-12 minut. Upečené necháme trošku schládnout a obalíme v moučkovém cukru, do kterého jsme přimíchali balíček vanilkového cukru.

Sádlové koláčky

Člověk by nevěřil, jak takové jednoduché cukroví může být dobré. Na ty se vždycky čas najde.


250 g hladké mouky
250 g mletého cukru
250 g sádla
kakao
špetka skořice

Všechny přísady zpracujeme v těsto, ze kterého tvoříme kuličky a skládáme je na plech. Do každé kuličky uděláme opačným koncem vařečky důlek, který naplníme marmeládou. Upečeme ve středně vyhřáté troubě.

Kokosky

Tak toto curkoví jím u nás jen já. Mám ráda kokosové cukroví, ale kvůli sobě samotné bych ho asi nedělala. Je mi však líto vyhodit zbylé bílky.


4 bílky
80 g pískového cukru
200 g moučkového cukru
150 g mletého kokosu
2 lžíce polohrubé mouky
Z bílků ušleháme sníh, přidáme pískový cukr a potom i moučkový. Dále šleháme ve vodní lázni. Když je sníh prohřátý, sejmeme z ohně, přidáme kokos smíchaný s moukou a šleháme do vychladnutí. Nastříkáme na plech špičky (nebo stačí lžičkou nadělat hromádky) a pečeme při 150°C.

Nebeský chlebíček


Na pohled sice nevypadá, ale je to nejlepší cukroví, jaké jsem kdy jedla. Původní dávka byla poloviční, ale to nám nestačilo.


280 g moučkového cukru
280 g strouhaných ořechů
200 g pokrájených fíků
200 g kandovaného ovoce
150 g rozinek
100 g polohrubé mouky
2 vejce
kůra 1/2 citronu
Vše smícháme v těsto, pokud se lepí, zahustíme ještě trochou mouky. Vyválíme válečky, položíme na plech a potřeme žloutkem. Zvolna sušíme v troubě. Upečené, ještě teplé, nakrájíme na plátky.

Ořechové košíčky


Jak se říká, nejlepší cukroví je ořechové. Platí to i o košíčkách s ořechovou náplní. Nedělávám je však každý rok. Díky náplni a potom ještě polevě je s nimi více práce a někdy se holt toho času nedostává.


350 g hladké mouky
100 g moučkového cukru
180 g másla
1 vejce
citronová kůra
Všechny přísady zpracujeme v těsto, plníme do vymazaných formiček a upečeme. Hotové košíčky plníme ořechovou náplní, polijeme čokoládovou polevou a ozdobíme kouskem oříšku.
Náplň - smíchat:
100 g másla
250 g mletých ořechů
200 g rozdrobených dětských piškotů
1 vejce
3 lžíce rumu
Na polevu se mi osvědčily rozpuštěné kaštany. Obyčejná poleva z čokolády na vaření je příliš tvrdá a podle mě příliš neladí s křehkostí cukroví.
Jak vidíte, na fotce jsou ještě perníčky. Recept najdete ZDE.
Tím však moje letošní pečení nekončí. Určitě bude ještě něco dalšího.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html
  

Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html
Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html

neděle 8. prosince 2013

Jak si usnadnit vánoční pečení

Ráda peču vánoční cukroví. Pustím si koledy a příjemná sladko-kořeněná vůně mi navodí první vánoční atmosféru doma. Ale jako každá zaměstnaná žena bojuju s časem. Za ty roky mám už pár "vychytávek", díky nimž ušetřím při pečení trošku času.

Na přípravu těst používám robot
Moderní robot dokáže připravit těsto v čase cca 2 minut. To znamená, že s jeho pomocí jsem schopná za hodinu připravit asi 5 různých těst, přičemž z toho času nejvíce zabere příprava a odvažování surovin. Navíc, pokud zvolím těsta podobného složení a ve správném pořadí, nemusím ani mezi nimi robot umývat. Co tím myslím: Většina těst obsahuje stejné suroviny: cukr, mouku, máslo, vejce. K tomu se přidávají další ingredience jako ořechy, kakao, koření atd. Takže když udělám jako první těsto na linecké, klidně po něm můžu hned připravit těsto na vanilkové rohlíčky a po něm ještě na pracny. Nebo po lineckým udělat, kakaové a po něm perníčky. Prostě se snažím zvolit takový sled, při kterém každé další těsto obsahuje ingredience toho předchozího plus něco navíc.
Ovšem, těsto připravené v robotu se musí nechat odležet v chladničce!

Opatřila jsem si dostatečné množství plechů
aneb čím víc plechů, tím rychleji se peče. Moderní trouby už mají i funkci horkovzdušného pečení, při které je možné péct na více plechách současně. Ale nejen to: Pokud máte dostatečné množství plechů, můžete si napřed všechno připravit a potom naráz upéct. Odpadá čas čekání, až se jedna dávka upeče a vychladne, abychom mohli vykrájet další. Já používám čtyři plechy a k tomu jsem si přizpůsobila dávky těsta - většinou si udělám přibližně 0,5 kg těsta a to mi vystačí právě na ty čtyři plechy cukroví - je z toho asi 50 ks cukroví, lineckého polovina. Nám toto množství stačí, raději udělám víc různých druhů.

Pečící papír je k nezaplacení
To snad dnes ví každá hospodyňka - odpadá mytí plechů, protože použitý papír se zahodí.

Dělávám za jeden den více podobných druhů
Zvlášť pokud je to cukroví vykrajované. Ušetřím si tím práci s úklidem. Při jednom bordelu si nadělám 2-3 druhy cukroví, a teprve potom uklidím všudypřítomnou mouku a očistím náčiní.

Nejraději peču suché cukroví
Ano, nejraději mám vanilkové rohlíčky, pracny, sádlovky, nebeský chlebíček a další "suché" cukroví, které se nemusí promazávat. Je totiž nejrychlejší a dobré. Krom toho se nekazí, když v něm není žádný krém.  S každou další náplní či polevou přibývá práce a času, který člověk nad cukrovím musí strávit.

Promazávat se nemusí jen nožem
Když už se cukroví (linecké) musí promazávat, tak já to dělávám pomocí mikrotenového sáčku. Naplním sáček marmeládou (možno i krémem, ale já krémové nedělávám), ustřihnu špičku a pomalu vytlačuju náplň v kruzích na cukroví, které si rozložím před sebe. Během pár minut je "namazáno" a stačí jen přilepit vršky. Navíc má tato metoda další plus: Zvládnou to i děti a cukroví není popiplané.

Věřím, že něco z toho vám letos pomůže zmírnit předvánoční shon a přispěje k příjemné pohodě.







pátek 6. prosince 2013

Vánoční perníčky

Historie medového pečiva je velmi stará. Už v hrobkách egyptských faraónů nalezli archeologové jednoduché pečivo z mouky a medu. Svoje místo měly i v antice. První písemná zmínka o medovém perníku u nás pochází z roku 1335 z Turnova. Ale perníkáři zde byli už dříve, před rokem 1324. Podle jedné teorie přišli do Prahy perníkáři (caletníci) z Norimberka, podle jiné se teprve v Praze začaly calty přislazovat medem a postupem času vzniklo nové pečivo - perník. 

Možná vás překvapí, stejně jako mě, že původní perník se dělal z mouky, medu a pepře. Ostatně podle pepře se mu říkalo peprník a teprve později z názvu vypadlo písmenko "P". Kromě pepře byl oblíbenou přísadou do perníku také koriandr, anýz, bezový květ, zázvor, hřebíček, muškát, skořice atd. Každý perníkář měl svou vlastní recepturu na přípravu těsta i kořenící směsi, které uchovával v tajnosti a předával zpravidla jen svým potomkům.

V dobách husitských měli perníkáři namále. Ctnostným táboritům se nelíbilo, že lidé hráli o perníky v kostky a chtěli jejich výrobu zastavit. Ale po husitských válkách opět perníkářů přibývalo.

Z roku 1744 se nám zachoval obsáhlejší rukopis neznámého autora - Verše o perníkářství. V básních jsou obsaženy veršované návody, jak si počínat při výrobě a prodeji perníku. Zároveň jsou však i zábavným nebo útočným čtením se snahou parodovat odbornou literaturu.
(čerpáno z knihy Zapomenutá řemesla)

Receptů na perníčky je dnes nepřeberné množství. Dalo by se říct, co hospodyňka, to unikátní recept. U nás doma se perníčky nikdy nepekly. Jako malé mi to bývalo docela líto. Když jsem byla dost velká, začala jsem péct perníčky sama. Mnoho let jsem zkoušela různé "zaručené" recepty, někdy s větším jindy s menším úspěchem. Zatím nejvíce se mi osvědčily perníčky podle receptu mojí tchýňky. 

Vánoční perníčky

4 vejce
300 g mletého cukru
60 g rozpuštěného medu
1 1/2 lžičky sody
1 lžíce perníhového koření (dávám od směs od Vitany)
600 g hladké mouky
 
Cukr a vejce a med utřeme. Přidáme ostatní suroviny a vymícháme tužší těsto, podle potřeby můžeme přidat mouku. Necháme do druhého dne odpočinout, aby se v něm rozleželo koření. Poté vyválíme plát, vykrájíme tvary, potřeme žloutkem a pomalu upečeme. Vychladlé zdobíme bílkovou polevou dle fantazie. (ušleháme 1 bílek, 100 g moučkového cukru a 10 kapek citronové šťávy).


Perníčky by se měly nechat 2-3 týdny uležet aby změkly. Proto je peču už kolem Sv. Mikuláše. Uskladňujeme je samostatně, odděleně od ostatního cukroví, kvůli jejich kořeněné vůni. Nechcete přece, aby všechno cukroví bylo cítit stejně. Vložením rozpůleného jablka do krabice s perníčky potom můžeme urychlit jejich změknutí.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/90-vanocni-peceni.html

středa 4. prosince 2013

Králík v kélu

Od doby, co se manžel vrhl na chov králíků, stále řeším co z nich vařit. Kdysi jsem si koupila speciální kuchařku, vyzkoušela pár receptů, ale nějak mě to neoslovilo. Začala jsem tedy experimentovat sama. Po čase jsem zjistila, že králičí maso nám nejvíc chutná v kombinaci s něčím chuťově výraznějším. Začala jsem tedy více experimentovat tímto směrem.  Po králíkovi na houbách jsem se rozhodla vyzkoušet aromatickou zeleninu zvanou kél, spisovně kapustu. Výsledek byl vynikající, můžu doporučit.





Králík v kélu

2 porce králičího masa (já používám přední nožky)
1/2 cibule
1/2 hlávky kapusty (nebo celá menší)
vrchovatá lžíce sádla
lžíce polohrubé mouky
sůl
pepř

Porce králíka osolíme a opepříme. Ve větší, hlubší pánvi rozpustíme sádlo, maso zprudka opečeme z obou stran a poté vyjmeme na talíř. Ve výpeku osmažíme nakrájenou cibuli. Vrátíme maso, podlijeme cca 1/4 l vývaru (nebo vody) a dusíme asi půl hodiny. Mezitím si nakrájíme kapustu. Po půl hodině zkontrolujeme maso, pokud už začíná měknout, vyjmeme na talířek a do pánve vsypeme kapustu. Podle potřeby znovu podlijeme, vrátíme maso a ještě asi 10 minut dusíme. Nakonec zaprášíme polohrubou moukou (mouku rozmícháme v trošce vody, vmícháme do kapusty a necháme převřít). Ideální přílohou jsou vařené brambory.


Zdroj: http://kerria.pise.cz/260-kralik-v-kelu.html



Zdroj: http://kerria.pise.cz/260-kralik-v-kelu.html

pondělí 2. prosince 2013

Rybí salát


Syrová ryba na talíři - to zavání exotikou země vycházejícího slunce. Ale syrové ryby nejsou specialitou jen japonské kuchyně. Ta naše česká se v tomto může s Japonci směle pustit do křížku. Že byste syrovou rybu nikdy nepozřeli? Většina z vás to už dávno udělala a nejednou! Nebo vy snad nejíte zavináče či rybí salát?

S jedním známým rybářem máme dohodu: Když dostane chuť na králíka, stačí zazvonit u našich dveří s rybou v ruce. Totiž to, co naše supermarkety honosně nazývají rybou, je nechutný blaf, který snad lisují do patřičného tvaru z dřevěných pilin. A tak už nějakou dobu, čas od času přistane v naší kuchyni čerstvá ryba vytažená přímo z Moravy (řeky). Naposledy před dvěma týdny. Kamarád se stavil a přivezl dva velké cejny. Odložili jsme všechnu neodkladnou práci a pustili se do jejich čištění, porcování atd. Toho většího jsme dali hned na gril. Ale co s tím menším? Zamrazit mi ho bylo líto, přecejen čerstvé maso je mnohem lepší než mražené. Trošku jsem se porozhlédla po síti a řekla si, že je nejvyšší čas vyzkoušet domácí rybí salát.

Na internetu je snad tisíc různých receptů. Ale skutečně pravý salát se připravuje ze syrových ryb a takových receptů až tak moc zase není. To bych nebyla já, abych si nevybrala ten nejsložitější. No, on vlastně ani není tak složitý, jako zdlouhavý. Na výsledek si musíte počkat více než týden!

Protože jsem měla rybu větší, vyřízla jsem, kromě páteře, také žebra. Půlky jsem důkladně nasolila, přikryla talířkem a dala do lednice uležet. Za dva dny jsem maso pokrájela na menší filety a spolu s cibulí nacpala do zavařovacích sklenic, zalila lákem, zavíčkovala a znovu uložila na několik dní do lednice. Po čtyřech dnech jsem lák slila, maso s cibulí nechala okapat, vrátila do sklenice, zalila dalším lákem, zavíčkovala a nechala další čtyři dny uležet.  Potom jsem podle návodu slila lák do hrnce a povařila v něm směs mražené zeleniny (mrkev, hrášek, kukuřice). Mezitím jsem si rybí maso nakrájela na malé kostičky a spolu s cibulí ho dala do hrnce - tak velkou skleněnou mísu nemám a u plastových jsem se obávala, že by natáhly pach. Přidala vařenou zeleninu a dílo bylo hotovo. Díky octu v obou lácích rybí kostičky změkly tak, že úplně splynuly s masem.


Při koštování jsem zjistila, že salát je pro naše jemné chuťové pohárky až moc kyselý. S majonézou jsem udělala jen trošku a byl téměř nepoživatelný. Snědly jsme ho tedy jen tak "nasucho", ale příště si recept opravím! Jednak nebudu do prvního láku nakládat i cibuli, právě ta byla nechutně kyselá. Také zkusím zkrátit dobu, po kterou ležela ryba v láku o dva dny - v každém láku tedy bude ležet jen 3 dny. 

Rybí salát (upravený)

          1. lák: Ocet a voda v poměru 1:1
2. lák:   Povaříme 10 minut:
0,75 l vody
0,25 l octa
20 dkg cukru
2 dkg soli
8 kuliček pepře
4 kuličky nového koření
2 bobkové listy
2 hřebíčky
3-4 velké stroužky česneku (nasekané)

Ryby očistíme, vykucháme, rozdělíme na poloviny, odstraníme páteř a větší kosti, důkladně nasolíme a necháme v chladnu 2 dny uležet. Potom ryby naskládáme do sklenic (velké můžeme nařezat na menší filety), zalijeme 1. lákem, aby byly úplně ponořené a dáme opět do chladna uležet. Za 3-4 dny první lák vylijeme, necháme ryby okapat, vrátíme do sklenic, proložíme je na kolečka nakrájenou cibulí a zalijeme vychladlým 2. lákem. Opět musí být úplně ponořené. Dáme na další 3-4 dny uležet do chladna. Potom slijeme lák a povaříme v něm nakrájenou kořenovou zeleninu, aby dostala stejnou chuť jako ryby. Ryby nakrájíme na malé kousky, smícháme se zeleninou, přidáme majolku nebo bílý jogurt a necháme ještě jeden den uležet.

Podobným způsobem můžeme připravit i oblíbené zavináče s cibulí.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/347-rybi-salat.html



Zdroj: http://kerria.pise.cz/347-rybi-salat.html

sobota 30. listopadu 2013

Vepřová pomazánka


Situace v práci je sice poněkud deprimující, zvláště pak přístup vedení. Ale na mém návratu do pracovního procesu jsou i nějaká malá pozitiva. Jednak se v partě docela nařehtáme (pokud se zrovna nedozvíme nějakou jobovku), jednak se člověk dozví spoustu zajímavých věcí a občas také proběhnou nějaké výměnné obchody. Hned v prvních dnech se kolegyňka zmínila, že udělala vepřovou pomazánku. Jak asi správně tušíte, projevila jsem zájem a tak jsem se dozvěděla i přibližný recept. Poměr surovin si mám upravit podle potřeby.

Prima! V mražáku mi už několik měsíců straší bůčky z našich selátek. Jsou tak tučné, že je nikdo nechce jíst, ale vyhodit mi je přijde škoda. A tak jsem při nejbližší příležitosti upekla vepřovou plec a do pekáčku přihodila i ten hnusně mastný bůček, protože tučné maso je na pomazánku nejlepší. Výsledek předčil moje očekávání. Pomlaskávali jsme všichni.


Na výrobu pomazánky potřebujete:

pečené vepřové maso
cibule
několik stroužků česneku
hořčici
sůl, pepř, majoránku

Ještě teplé maso umeleme na masovém strojku, nebo rozmixujeme v robotu. Je potřeba skutečně hodně tučné - měla by vzniknout řídká kaše, pokud nemáme tučné, přidáme i vypečené sádlo a šťávu. Přidáme najemno nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, asi lžíci hořčice a trochu majoránky. Vše důkladně promícháme. Maso by mělo být už slané i kořeněné, takže sůl a pepř přidáme jen v případě potřeby. Na pečivo můžeme mazat i teplé, nebo si pomazánku necháme vychladit.

Pár poznámek:
  • Maso MUSÍ být teplé, jinak se bude špatně promíchávat - drobí se, nebo dělá hrudky.
  • Pokud si uděláte pomazánku jen z libového masa, bude příliš tuhá a dávivá, při mazání se bude drolit. Tuk je pojivo.
  • Můžeme přidat i kousek vařených nebo opečených vepřových jater a získáme tak výbornou játrovou paštiku.
A mimochodem: Stejným způsobem se připravuje pomazánka i na zabijačce. Jen je jí trošku víc, tak se potom ještě zavařuje do sklenic 2 hodiny na 100 °C.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/330-veprova-pomazanka.html




Zdroj: http://kerria.pise.cz/330-veprova-pomazanka.html

čtvrtek 28. listopadu 2013

Králičí nožky na houbách


Když má někdo takřka neomezený zdroj králíků (jako my), tak brzy zjistí, že je škoda některé části péct. Třebas takové přední nožky se pečením hodně vysuší a jsou téměř nepoživatelné. Krom toho naše malá rodinka stejně celého králíka nesní, a tak jsem si ho zvykla porcovat: zadní běhy a hřbet na pečení apod., břišní stěnu schovávám na sekanou, přední nožky dusím a zbytek skeletu na máčku nebo polévku (podle toho, kolik na něm zbylo masa).

Jedna z nejlepších úprav předních nožek jsou "čapy na houbách", jak tomu důvěrně říkáme a máme legraci, když nezasvěcení nechápou.


Na dvě porce potřebujeme:
4 přední nožky z králíka (ony čapy)
půlku cibule
tuk (já dělávám vše na sádle)
hrst sušených hub
1/4 l vývaru
sůl, pepř
Králičí nožky osolíme, opepříme a z obou stran prudce opečeme na tuku v hlubší pánvi. Poté nožky vyjmeme a odložíme na talířek. Ve výpeku do růžova osmažíme najemno nakrájenou cibuli. Vložíme nožky, podlejeme vývarem (můžeme nahradit vodou a čtvrtinou kostky masoxu), zasypeme hrstí sušených hub a dusíme pod pokličkou do měkka asi 3/4. hodiny.
Ideální přílohou je nejspíš rýže. Já mám ráda i kolínka nebo jiné podobně velké těstoviny.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/68-capy-na-houbach.html

úterý 26. listopadu 2013

Dvě sypané buchty


Dnes vám nabídnu jednoduchou buchtu bez nutnosti připravovat nějaké těsto a hned ve dvou variantách.

Sypaná buchta tvarohová



3 hrnky polohrubé mouky
1 hrnek mletého cukru
1 balíček prášku do pečiva
špetka soli
Vše smícháme a dva hrnky směsi rovnoměrně nasypeme na pečícím papírem vyložený pekáč. Na to opatrně naběračkou nalijeme krém, můžeme posypat rozinkami a nahoru rovnoměrně rozsypeme zbytek směsi. Celý povrch poklademe plátky másla (může být i Hera, nebo jiný margarín, ale s máslem je lepší) - padne na to skoro celá kostka. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dokud se nahoře neudělá zlatavá krusta.
Krém:
3 vejce
1 hrnek mletého cukru (já do něj přidávám sáček vanilkového)
3 kostky tvarohu
2 hrnky mléka
citronová kůra
Ušleháme vejce s cukrem, do toho rozdrobíme tvaroh, přidáme citronovou kůru a s trochou mléka šleháme. Postupně přiléváme ostatní mléko. Nelekejte se toho, že krém je hodně řídký, všechno se to vsákne do mouky.

A protože je zrovna sezona jablek, přidám ještě jeden podobný recept. Vyžaduje sice trošku víc času (jablka za vás žádný pomocník neočistí), ale podle mě je tato varianta několikanásobně lepší než ta tvarohová. Jenže my vlastní jabka nemáme, a tak ji dělávám zřídka.

Sypaná buchta jablková

2 hrnek hrubé mouky
2 hrnek dětské krupičky
2 hrnky pískového cukru
1 prášek do pečiva
špetka soli
Vše smícháme a dva hrnky směsi rovnoměrně nasypeme na pečícím papírem vyložený pekáč. Na to rozdělíme 1 kg nastrouhaných jablek (vč. šťávy co pustí). posypeme skořicí, můžeme přidat rozinky, na to rovnoměrně nasypeme další dva hrnky směsi a znovu dáme 1 kg nastrouhaných jablek a skořici. Nahoru rozsypeme zbytek směsi. Povrch poklademe plátky másla podobně jako v předchozím případě. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dozlatova.



Teď už jen počkat až schládne. Já mám třebas moc ráda ještě teplé moučníky, ale v tomto případě (v obou) se trpělivost vyplatí. Vůbec nejlepší je připravit ji den předem a nechat uležet.droj: http://kerria.pise.cz/87-dve-sypane-buchty.html

neděle 24. listopadu 2013

Nejlepší králík

Už dříve jsem vyzkoušela Alenkou vychvalovaný recept. A musím jí poděkovat. "Děkuji, Alenko, za tip." Nadpis možná někomu přijde trošku přehnaný, ale skutečně tohle jídlo bylo to nejlepší, co jsem zatím z králíka připravila a na jídelníčku se určitě zabydlí natrvalo.

 
Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html
Ale to bych nebyla snad ani já, kdybych se držela přesně návodu. Takže jsem si recept nepatrně pozměnila. V první řadě jsem králíka prošpikovala. Nedovedu si představit králíka neprotkaného kousky slaniny. Vlastně dovedu, protože kdysi jsem zapomněla koupit slaninu, a tak jsem ho upekla bez. Nedalo se to vůbec jíst. Takže "pro jistotu" jsem tu slaninu použila i tentokrát.

Jelikož Alenka si posteskla, že se jí to zdálo málo slané, dala jsem do marinády hned 2 lžičky soli.
A nejdůležitější změna: Česnek. Správný Hanák nedá bez česneku ani ránu. Proto se mi těch uvedneých 5-6 stroužků zdálo nějak málo a rozmačkala jsem do marinády celou paličku, teda spíš palici velkou jako pěst.
Pekla jsem tradičně v remosce. Na pečení masa neznám nic lepšího.
Nakonec tedy recept, už s mými úpravami.
Potřebujeme:
2 dcl vody
1 dcl oleje
2 lžičky soli
1 lžička pepře
1 lžíce kečupu
1 lžíce hořčice
2 velké cibule na kolečka
celá palička utřeného česneku
Všechny ingredience smícháme. Králíka našpikujeme, srovnáme do pekáčku (nebo remosky) a přelijeme tím "maglajzem", co jsme si připravili. Dáme odležet do lednice a druhý den upečeme.



Ideální přílohou jsou bramborové knedlíky (ani houskovým však nic nepokazíte) a zelí nebo špenát. Ovšem dá se i jen s vařenými brambory.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/67-nejlepsi-kralik.html

pátek 22. listopadu 2013

Bazalková omáčka


Kdysi jsem si v nějaké restauraci dala kuřecí maso s bazalkovou omáčkou a byla tehdy moc  zvědavá, co to vlastně bude. Jako příloha mi byly doporučeny totiž hranolky. Moje tehdejší představa omáček s hranolkama zrovna moc neladila. Jo, takový knedlík, to je něco jiného! Když mi jídlo přinesli, byly to obyčejná opečená kuřecí prsa, přelitá jakousi bílou máčkou, vzhledově připomínající koprovku. Chuťově byla něco mezi koprovkou a tatarkou, ale na rozdíl od té druhé byla teplá.

V těch, byť poměrně nedávných, dobách neexistovalo žádné WIFI, připojení k internetu bylo pomalé a drahé tak, že než hledat nějaký recept na netu, oplatilo by se spíš koupit si kuchařku. Ale protože mi omáčka chutnala a chtěla ji udělat i doma, musela jsem zaexperimentovat. Výsledek nebyl až zas tak špatný a od těch dob, když se na zahrádce urodí dostatek bazalky, dopřáváme si bazalkovou omáčku místo tatarky (ta se mi zatím ještě domácí nepodařila).


Bazalková omáčka

máslo
hladká mouka
mléko
sůl
bílý jogurt
čerstvá bazalka


Z másla, mouky a mléka uvaříme bešamel. Osolíme, zjemníme lžící až dvěma jogurtu (podle množství a chuti) a přidáme nasekanou bazalku. Toť celé kouzlo.

Zkoušela jsem ji uvařit i z koupené sušené bazalky, ale věřte mi, není to ono. Je lepší si počkat na léto.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/343-bazalkova-omacka.html






Zdroj: http://kerria.pise.cz/343-bazalkova-omacka.html

středa 20. listopadu 2013

Chléb z domácí pekárny


Jak asi tušíte, koupili jsme si pekárnu. Dlouho jsem tomuto "módnímu výstřelku" odolávala. Sice jsem čítala různě po netu, jak je to super, ale ke konečnému rozhodnutí mi chyběla osobní zkušenost někoho známého. Nakonec jsem však podlehla a pekárnu si koupila i bez referencí.
Zpočátku to byl úplný propadák. Chleba většinou dojídaly kačeny. Ale nevzdávala jsem se!  Nejprve jsem zkoušela zaručené recepty z internetu, ale pořád to nebylo ono. Tak jsem se rozhodla experimentovat sama. Celé to trvalo asi 10 dní, než jsem objevila tu správnou kombinaci surovin a my si konečně pochutnali na čerstvém chlebíku. Od té doby na pekárnu nedám dopustit. Peču hlavně klasický kmínový chleba, který občas obměním přidáním čehokoliv.
Mnozí tvrdí, že domácí chléb vyjde levněji. To je pravda: bochník je přibližně stejně velký jako ten kupovaný (tvar trošku mate, ale váha nelže) a při použití obyčejné chlebové mouky vyjde zhruba na polovinu ceny kupovaného. Ale hlavní výhoda spočívá v něčem docela jiném. V tom, že nemusím denně do obchodu! Obzvláště v zimě bylo nakupování s malým dítětem přinejmenším časově náročné a pro mě i opruz. Takhle jen naházím suroviny a zapnu knoflík - otázka 2 minut.


Samozřejmě, jako spousta hospodyněk používám pekárnu i k přípravě různých kynutých těst na koláče, knedlíky nebo pizzu. V tom je pekárna neocenitelným pomocníkem. Přestože pracuju podle starých osvědčených receptů, podle nichž tyto těsta připravuju už léta, výsledek se změnil k lepšímu. Asi jsem neměla nikdy dost trpělivosti pořádně těsto vypracovat... Možná i stálá teplota při kynutí má svůj podíl... Kdo ví? Teď jsou však koláčky (a nejen ty) nadýchané a jemné, doslova se rozplývají na jazyku. Stejně úžasný je z pekárny i světlý chléb (veka) nebo sladká vánočka. A zkoušeli jste sekanou? Bohužel já mám jeden z levnějších modelů a maso mi neumíchá, ale nechávám si to alespoň upéct. Jak klasická, tak i plněná nádivkou je hotová bomba.
Na závěr tedy recept na můj

Kmínový chléb:

400 ml vody
Lžíce soli
Lžička drceného kmínu
560 g chlebové mouky (kupuju směs pšeničné a žitné od fy. MALITAS)
10 g čerstvého droždí
Uvedené množství je pro velikost 2 Lb (= 1,2 kg), k přípravě použijeme základní program (Clasik, Basic ...).
Přeju všem svým čtenářkám dobrou chuť!
Zdroj: http://kerria.pise.cz/89-domaci-pekarna.html

pondělí 18. listopadu 2013

Zapečné žampiony

Kdysi dávno mi něco podobného udělala manžel k večeři. Že prý to viděl v televizi. Ale v jeho podání to bylo jakési "bez chuti", zřejmě na něco zapomněl. Jídlo samotné mě však zaujalo a tak jsem s tím trošku zaexperimentovala. Výsledek je víc než dobrý a tak si občas dopřáváme tuto jednoduchou a rychlou lahůdku.



Potřebujeme:

Větší žampiony
Slunečnicový olej (v původním receptu byl olivový, ale mě nějak neoslovil)
Kousek anglické slaniny
Kousek nivy
Rajče
Kousek eidamu

Z žampionů odstraníme nohu. Kloboučky naplníme olejem až po okraj a počkáme až se úplně vsákne. Mezitím si nakrájíme na jemné kostičky anglickou a nivu. Obojí smícháme a směsí naplníme kloboučky. Naskládáme do vymazaného pekáčku a necháme zapéct 10-15 minut. Potom položíme nahoru silnější plátek rajčete a posypeme strouhaným eidamem. Necháme ještě chvíli zapéct, aby se sýr roztekl.

Můžeme podávat jako sváteční oběd s bramborem a oblohou, nebo jen jako rychlou večeři s pečivem.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html

sobota 16. listopadu 2013

Jiné jednohubky


Co dělat, když děti honí mlsná? Většina dobrůtek je na přípravu časově náročná a děti trpělivostí zrovna neoplývají. Ale co třebas banánové jednohubky? Kombinace banábu, šlehačky a čokolády je známá už léta. Už jako studentky jsme chodívaly slavit různé narozeniny a svátky do OVO-baru a mimo jiné si tam  pochutnávaly i na banánu s pařížskou šlehačkou a horkou čokoládou.
Já tento dezert poněkud zjednodušila. Vnikl vlastně jen díky mé šetrnosti. Po nějaké oslavě mi zbylo trošku šlehačky. Vyhodit je to škoda, ale co s ní? Ano, dala by se použít do kafe - kalorii sem nebo tam neřeším. Jenže já kafe nepiju, protože mě po něm pálí žáha. Než se trávit nějakými léky, to si radši to kafe odpustím.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a padly mi do oka banány. Ty jediné nakonec zůstaly z původní receptury. Místo pařížské šlehačky jsem použila obyčejnou a místo horké čokolády nutelu.


středa 13. listopadu 2013

Rohlíčky dozlatova vypečené


 Před časem pořádal jeden náš kamarád setkání pro přátele. Můj muž byl přizván též, nikoliv však jako host, ale jako výpomoc. Kamarád totiž potřeboval "topiče", který by udržoval teplo nejen ve staré chaloupce, jejíž jedinou moderní vymožeností bylo elektrické světlo a rádio. Krom chaloupky bylo také třeba topit pod kotlem, neb kamarád se rozhodl pohostit příchozí ovarem. Paní domu připravila křupavé rohlíčky, nad kterými se manžel rozplýval ještě doma (vzorek samozřejmě nedonesl) a dožadoval se zhotovení stejné lahůdky.




Po mnoha zkušenostech s nejrůznějšími "zaručeně" nejlepšími recepty na cokoliv z internetu jsem odmítla něco naslepo zkoušet. Manželovi jsem řekla, že bez receptu nepeču. Dobře jsem udělala. Po návratu manžela z výpravy za receptem bylo jasné, že tyto rohlíčky jsou něco úplně jiného, než všechny ostatní. Ale když už to někdo známý vyzkoušel a manžel ochutnal, tak proč to nezkusit taky. Pustila jsem se do pečení a byla zvědavá na výsledek. Povedly se a jak!


Pokud je chcete také vyzkoušet, přináším vám recept

Suroviny:
470 g hladké mouky
2 lžičky soli
1 lžička cukru
7 g sušených kvasnic (v tomto případě jsou sušené skutečně nejlepší)
270 ml vody
70 g rozpuštěného (vlahého) sádla



Smícháme sypké suroviny, přidáme tekuté a vypracujeme hladké těsto. Hned (bez kynutí) z něj tvoříme rohlíky. Těsto rozdělíme na dvě poloviny. Z každé půlky vyválíme placku, snažíme se o co nejkulatější tvar (můžeme jej vykrojit podle pokličky). Placku potom rozřežeme na osminky. Každý díl stočíme do ruličky směrem od kraje ke středu placky. Trošku zahneme a klademe na vymaštěný pekáč, nebo pečící papír. Necháme asi půl hodiny odpočinout. Potom potřeme rozšlehaným vejce (nešetříme) a posypeme semínky nebo hrubozrnou solí. Dáme do trouby upéct. Já mám horkovzdušnou a nastavuji ji na 150°. Pečeme asi 10-15 minut.


Pokud chcete mít rohlíčky ráno čerstvé, je možné si je předchystat večer, dát pekáče do chladna a teprve ráno potřít vejcem, posypat semínky a upéct.

Kromě klasických rohlíků jsem vyzkoušela z tohoto těsta i rohlíky plněné šunkou, nivou, anglickou apod. Můžu jen doporučit. A včera jsem vyzkoušela z tohoto těsta připravit pizzu. Originální těsto by mělo mít podobné složení (hladká mouka, voda, tuk a kvasnice). Po upečení byla tenká, měkká a jemná, tak jak si správnou pizzu představuju. Budu však muset dopilovat náplň, ta moje "co dům dal" nebyla zrovna nejlepší. Zdroj: http://kerria.pise.cz/255-krupave-rohlicky-dozlatova-vypecene.html

neděle 10. listopadu 2013

Hanácké vdolečky (z majolky)


Koláčkům se u nás na Hané říká vdolečky. A pravé hanácké vdolečky se dělají z "převalovaného" těsta. To je normální kynuté těsto, které rozválíme na placku, půlku poklademe tenoučkými plátky másla, přeložíme druhou půlkou a znovu rozválíme. Z takto připravené placky pak krájíme čtverečky a dál zpracováváme jako normální koláče. Z mého pohledu je to dost pracné a tak jsem nikdy převalované vdolečky nedělala, vždycky jen ty z obyčejného kynutého těsta. Ale převalovaný jsou jemnější a manžel je má tuze rád, vždyť na nich de facto vyrostl.
Až jsem dostala recept na koláčky z majolky. Dlouho jsem odolávala jeho vyzkoušení. Nakonec jsem si však řekla: Proč ne!
"Jé ty jsi udělala převalovaný!" zajásal manžel, když snědl první koláček. "Moc se ti povedly." pochválil mě ještě.
Přišla na chvilku tchýňka, jako skoro každý den. Nabídla jsem jí koláče.
"Ty ses piplala s převalovanýma?" podivila se. "Už dlouho jsem je neměla, máš je moc dobrý." Pochvala od tchýně potěší dvojnásob a tak jsem ani nepípla.
Od tý doby dělám jedidně falešné převalované koláčky a s vámi se podělím o recept.


Koláčky z majolky

120 ml mléka
1 vejce
250 ml majonézy (Osvědčila se mi ARO, je méně mastná. Při použití značkových mi z těsta doslova kapal olej)
1 lžička soli
1 vanilkový cukr
200 g hladké mouky
300 g polohrubé mouky
40 g droždí
Zaděláme běžným způsobem kvásek a následně těsto, které necháme vykynout. Kdo má pekárnu na chléb, může si nechat těsto udělat. Z vykynutého těsta potom děláme malé koláčky, které plníme tvarohovou náplní a skládáme na pekáč. Do každého můžeme udělat důlek (např. obrácenou skleničkou namočenou v mouce), který vyplníme povidly. Okraje koláčků potřeme rozšlehaným vejcem a nahoru sypeme drobenku. Pravé hanácké jsou maličké, po upečení by neměly být větší než pětikoruna.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/86-hanacke-vdolecky.html

čtvrtek 7. listopadu 2013

Já a můj blog

Vítám vás!
Dovolte abych na úvod napsala pár vět o sobě a proč vlastně tento blog.

Jmenuji se Jitka, je mi 40 let a žiji v malé vesničce na Hané. Bloguji už několik let, ale dosud byl můj blog směsicí všeho, co mě baví. Už dříve jsem se pokoušela vést více blogů současně, každý zaměřený jen na některý z mých koníčků. Ale nefungovalo to. Mám mnoho koníčků a málo času, takže příspěvky se na blozích objevovaly jen velmi zřídka. Ale ještě nikdy jsem neměla blog o jídle a přitom jídlo a jeho příprava je také jedním z mých velkých koníčků. A protože jíst se musí, tak je velká naděje, že tento blog bude pravidelně aktualizován.

Tzv. Foodblogů je hodně, čím bude tento vyjímečný?
Popravdě si nejsem moc jistá, že bude vyjímečný. Možná bude docela obyčejný. Nemám zatím žádné velké ambice na poli kulinářském ani blogovém. Rozhodně neplánuji vydat další kuchařskou knihu - na můj vkus už jich je na světě až moc. Spíš se chci podělit o recepty na to, co nám doma chutná, vyzkoušet nové podělit se s vámi o své dojmy jak z přípravy nového jídla, tak z jeho chuti... Chtěla bych také psát o svém vztahu k jídlu a vaření, své názory a zkušenosti s různými pomocníky ať už technickými nebo s tzv. "urychlovači v prášku", různé perličky a zajímavosti z historie gastronomie apod. Mám mnoho dalších nápadů, které bych nerada hned na začátku prozrazovala, protože jednak musí ještě chvíli dozrát, a pak jsou to možná právě ty, které udělají z mého blogu ten vyjímečný.

Co zde najdete?
Měla jsem v plánu několik rubrik, ale k mému zděšení, blogspot rubriky zřejmě neumí. Nu což, budu si muset vystačit se štítkováním zkombinovaným s nějakým seznamem odkazů.
  • Magdalena a já - rubrika, k níž mě částečně inspiroval film "Julie a Julia". Už velmi dávno jsem chtěla vařit podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové. Po shlédnutí zmíněného filmu jsem konečně objednala její kuchařku a tak v této rubrice najdete její recepty v mém podání. Rozhodně však nebudou všechny ani si nebudu dávat nějaké termíny.
  • Před Rettigovou - při hledání kuchařky jsem natrefila i na knihu "Tradiční české kuchařky, aneb jak se vařilo před M.D.Rettigovou". Samozřejmě jsem neodolala a knihu si také objednala. Měla by obsahovat recepty z kuchařek 18. a 19. století. Věřím, že i z této kuchařky něco vyzkouším a podělím se s vámi.
  • Sesbíráno odevšad - v této rubrice budou vyzkoušené recepty z různých zdrojů, včetně mých vlastních výmyslů nebo "vylepšení".
  • Letem světem - tahle rubrika se bude zřejmě plnit později. Hodlám totiž zneužít svoje pen-friendy k získávání receptů z celého světa, pak je vyzkoušet a podělit se s vámi o výsledky
  • Co v kuchařce nenajdete - existuje spousta drobných fíglů jak něco udělat "správně" nebo alespoň "lépe". Krom toho zde také najdete moje zkušenosti s různými pomocníky apod.
  • Kde jsem jedla - sice moc často necestuji, ale když už si vyrazím na výlet, tak s sebou netahám žádné lepeňáky, ale dopřeji si oběd někde v restauraci. Jak mi kde chutnalo a vůbec o celkový dojem se s vámi ráda podělím. Jsem obyčejná ženská, takže nečekejte žádné reportáže z nějakých extra-nóbl podniků.
  • Síň slávy - rubrika věnovaná hvězdám v oboru gastronomie
  • Filmové chutě - recenze na filmy, při kterých se člověku sbíhají sliny.
  • Zajímavosti - rubrika pro všechno ostatní, co se týká vaření a jídla, ale nikam jinam se to nehodí.
Toto jsou tedy plánované hlavní rubriky, není však vyloučeno, že časem přibydou další. Krom toho štítkování umožňuje každému článku přidělit víc štítků, takže různé recepty najdete jednak v hlavní rubrice a pak také v jakémsi rejstříku podle druhu pokrmu či hlavní suroviny.

Závazek
Jeden závazek bych si přeci jen dala: Nemám zrovna moc času, ale přesto bych byla ráda, kdyby na blogu vyšel alespoň jeden článek týdně. Vždyť přece vařím skoro pořád, tak by to snad neměl být až tak velký problém.