Jak asi každý ví, lívance se dělají z řídkého kynutého těsta. I já je tak obvykle dělávám. A i když všechno přesně odvážím podle receptu, nemůžu se zbavit dojmu, že jsou až příliš cítit kvasnicema. Před časem jsem od kolegyně v práci dostala recept na lívanečky bez kvasnic. Kolegyně je vychvalovala a tvrdila, že od té doby, co má recept už klasické (kynuté) nedělá. Nechala jsem se tedy zviklat chválou a vyzkoušela je. Musím uznat, že jsou skvělé a zřejmě i já už jiné dělat nebudu.
Ingredience:
1/2 l kefíru
sůl
2 lžíce mletého cukru
1 vejce
300 g hladké mouky
lžička sody
tuk na smažení
Postup:
Všechno smícháme (sodu přidáme až jako poslední) a na lívanečníku smažíme placičky z obou stran dozlatova. Můžeme ozdobit marmeládou a šlehačkou, nebo sladkou tvarohovou pomazánkou (tvaroh smícháme s marmeládou).
Přiznám se, že poprvé jsem zapomněla na sodu. V receptu byla totiž uvedená až v postupu, ale ne mezi ingrediencemi. Teprve, když mi lívanečky nenaskočily, hledala jsem, v čem je problém a svou chybu si uvědomila. Naštěstí, protože jinak už bych je znovu nezkoušela. Druhý pokus vyšel skvěle a tak se asi ke kynutým už nevrátím. Tyhle jsou chuťově hodně podobné, ale přecejen nepatrně lepší. Jediné jejich mínus je, že si musím včas koupit kefír, na klasické kynuté mám doma vždycky všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat