Svatomartinská husa je už připravená, stačí ji jen strčit do trouby. Ale z husy nezužitkováváme jen maso. Za skutečnou delikatesu je považována husí krev. Vždyť i Jan Neruda jí věnoval celou báseň.
Husí krev
Jsem Čech, můj znak je lev!
Jsem Čech, chci krev, jen krev!
Však moderní Čech jinak na to musí:
Čech moderní když krev chce, chce - krev husí.
Ta lahoda, ta chuť -
ach srdce, klidné buď!
ať mluví jen, kdo zkusí!
Vem po 3 krejcařích krev ze 2 husí
a měj se k činu!
Na kastrol másla čerstvého 3 loty dej,
pár k tomu kmínů,
a cibulinku pěkně nakrájej,
ať jemná je, droboulinkatá.
Když pak je cibulka už "zlatá",
(jaký libý zjev!)
dej tam tu hezky rozmačkanou krev.
A když se to už, jak se říká, "dělá",
by nezůstala krev snad přec zas celá
a nevypadala jak hlíny kousky,
dej ještě trochu nastrouhané housky.
A má-li to pak příliš suchou líci,
dej dobré polívčičky k tomu lžíci.
Jan Neruda
Básně II.
Báseň dopodrobna popisuje celý recept. Nebylo těžké se s tím popasovat. Krom toho, nejsem první, kdo zkusil vařit podle veršovaného receptu. Na internetu je pár dalších zkušeností právě s Nerudovou Husí krví. Kdo nikdy husí krev neochutnal, zřejmě nebude chtít věřit. Nevypadá to sice moc vábně, ale ten pátý verš je pravdivý!
Suroviny:
husí krev ze 2 husí
50 g másla
špetka celého kmínu
1 menší cibule
strouhanka dle potřeby
husí vývar dle potřeby
sůl, pepř
Postup:
Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme zrnka kmínu a potom najemno nakrájenou cibuli. Smažíme dozlatova. Mezitím si vidličkou rozmačkáme ztuhlou husí krev. Když je cibulka zlatá, přidáme krev a za stálého míchání smažíme. Zahustíme troškou strouhanky. Pokud to se strouhankou přeženeme, tak můžeme vmíchat po lžičkách vývar. Nakonec osolíme a opepříme dle chuti. Podáváme s pečivem.
Kdybychom chovali čuníka, tak bych si z něj dal s velkou chutí úplně všechno.
OdpovědětVymazatJa jí miluji tu báseň
OdpovědětVymazat