Dort a lá Napoleon

Je to pár týdnů, co internet doslova zaplavil tento "nepečený" dort. Vyskakoval na mě téměř všude: Na Facebooku, na různých ženských portálech, kamarádky ho hromadně tvořily a chlubily se s ním... Všude byl prezentován jako "ten nejlepší nepečený dort". Název jsem zjistila až poté, co jsem ho sama vyzkoušela. A přestože v tom posledním receptu s názvem "Dort Napoleon" bylo psáno, že se jedná o pravý a původní recept, tak ani v tomto případě to nebyla pravda. Protože to bych nebyla já, abych si to neověřila... A podařilo se mi vygooglit: Dort pochází z Ruska, tedy přesněji přímo z Moskvy - vymysleli jej totiž moskevští cukráři k oslavám 100 výročí vítězství nad Napoleonem, tedy už roku 1912. Odtud také název. Od té doby se dezert těší v Rusku velké oblibě a je to snad nejčastěji připravovaný dort k nejrůznějším oslavám.

Ovšem originální recept budete dnes hledat marně. Je tolik verzí a modifikací... Dokonce i na ruském diskuzním fóru má každá z hospodyněk ten svůj pravý a originální recept ideálně ještě po babičce. Základem dortu jsou vrstvy sušenek, či oplatků promazané krémem. Čím víc vrstev, tím lépe! Zatímco krém používají všichni téměř stejný, tak ty sušenky či oplatky se u každého liší. Měly by to být tenké upečené plátky těsta. Někdo používá lístkové, někdo sušenky (podobné našim oblíbeným BeBe). Podle receptu, kde byly uvedeny i suroviny a postup pečení těch plátků bych se spíš domnívala, že by se měly použít dortové oplatky (rozhodně to příště vyzkouším). Ale teď už jsem měla udělaný ten z BeBeček, takže proč se nepodělit. Dobrý byl.

Suroviny:

800 ml mléka
4 žloutky
180 g cukru krupice
1 vanilkový cukr (kdo si podobně jako já děláte svůj, tak cca 10 g)
50 g hladké mouky
250 g másla

650 g máslových sušenek (5 balíčků BeBe)

Postup:

Cukr se žloutky vyšleháme do pěny, vmícháme mouku a potom mléko. Ve vodní lázni vše dál pomalu šleháme a zahříváme, dokud směs nezhoustne asi jako kaše. Za občasného zamíchání necháme vychladnout. Mezitím si vyšleháme máslo. Vychladlý krém postupně zašleháváme do másla. Formu si hustě vyskládáme vrstvou sušenek, na ně rozetřeme krém, další vrstvu sušenek, krém... Stále střídáme a končíme vrstvou krému. Dáme alespoň na 12 hodin odležet do lednice. Dort se krásně proleží, sušenky natáhnou vlhkost a změknou, krém naopak ztrátou vlhkosti více ztuhne. Hotový dort posypeme rozdrobenými sušenkami.

Tvarohový dezert

Léto je v plném proudu. Pořád čtu na internetu, že teplo není a nebude... Nevím jak jinde, ale u nás je vedro na padnutí. A do toho má Adámek narozeniny. Normálně mu dělávám klasický dort - brněnský. Ale letos jsem usoudila, že by to v těch vedrech chtělo něco víc osvěžujícího - chlazeného... A tak jsem vyhrabala starý recept na tvarohový dort, který jsem nedělala už léta. Lehce nakyslý tvaroh v kombinaci s ovocem, bude určitě osvěžující. Zrovna zrají meruňky, tak jsem je použila. Ale je možné využít prakticky jakékoliv čerstvé i kompotové ovoce.

Suroviny:

500 g tvarohu
4 dl mléka
2 vejce
250 g másla
135 g moučkového cukru
vanilkový cukr
4 lžíce rumu
1 balíček dortového želé
piškoty a ovoce dle potřeby

Postup:

Ve studeném mléce rozmícháme želatinu se lžící cukru a necháme směs přejít varem - úplně stačí 15 vteřin. Necháme trošku zchladnout, občas promícháme. Vyšleháme vejce s cukrem do pěny, přidáme po kouscích tvaroh, mléko, rum, želatinu, změklé máslo. Šleháme, až se vše spojí v hladký krém. Dortovou formu vyložíme piškoty, na ně navrstvíme krém, v další vrstvě dáme ovoce, na ně opět krém, piškoty... Necháme v ledničce ztuhnout do druhého dne. Podáváme ozdobené šlehačkou a ovocem.

Cuketový dort "á la Sacher"

Léto se přehouplo do druhé půli a některým majitelům zahrádek už lezou cukíny krkem. I z jediné sazenice je úroda, že bychom si mohli cukínu dopřávat téměř denně. Naštěstí se nám občas podaří nějakou udat známým. Ať si také užijou!

V práci dělám sice na nejhůře ohodnoceném oddělení s dost mizernou pověstí. Ale toto místo má i své kouzlo. Mám možnost poznat lidi ze všech možných oddělení, aniž bych musela zvednout zadek ze židle. Celá fabrika totiž chodí k nám "na brigády", když jejich oddělení má z nějakého důvodu odstávku nebo když si někdo potřebuje naddělat náhradní volno. Od cizích lidí se člověk dozví tolik věcí... Třebas i nové recepty. A tak máme od jedné "brigádnice" několik receptů na různé koláče z cuket a ani je letos nestihnu všechny vyzkoušet.

Asi nejvíc mě zaujal recept na Sachrův dort. Při první příležitosti jsem ho musela vyzkoušet. Obzvlášť, když moje kolegyňka už ho dělala a tvrdila, že byl tak výborný, že nám ani nemohla donést ochutnat.

Cuketový dort "á la Sacher"

35 dkg jemně nastrouhané cukety
35 dkg polohrubé mouky
20 kdg cukru
2 vejce
2 dl oleje
3 lžíce kakaa
vanilkový cukr
prášek do pečiva

Vše smíchat, nalít do vymazané a moukou vysypané dortové formy a péct asi 45 minut. Vychladlý dort rozkrojíme a promažeme marmeládou, nejlépe meruňkovou. Povrch polijeme čokoládovou polevou. Před podáváním zdobíme šlehačkou.

První dojem z dortu bylo zklamání. Zdálo se mi, že se moc nepovedl. Sice šlehačka to trošku spravila, ale pořád to bylo takové nic moc. Teprve na druhý den jsme si na něm opravdu pochutnali. Jak se proležel, natáhl vlhkost z marmelády a byl mnohem vláčnější. Takže rozhodně se vyplatí nespěchat a nechat pár hodin uležet!
Zdroj: http://kerria.pise.cz/357-cuketovy-dort-a-la-sacher.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/357-cuketovy-dort-a-la-sacher.html

Tiramisu

Když se řekne "Italská kuchyně" většina si představí špagety, případně jiné těstoviny, pizzu a ... tiramisu. A právě chlazené tiramisu jsem zvolila jako dezert pro horké letní dny. Ale nejprve pár zajímavostí, které se mi podařilo vypátrat:

Ačkoliv podobné recepty se dají vysledovat až do období renesance, historie tiramisu je poměrně krátká. V konkrétních údajích o datu a místě vzniku receptu se různé zdroje rozcházejí. Nejčastěji se však udává, že dezert vznikl v roce 1960 v italském Trevisu. Pravdou zůstává, že žádné italské kuchařské knihy vydané před rokem 1960 recept na tiramisu neuvádí a do italského jazykového slovníku se slovo tiramisu dostává až v roce 1980.

Název dezertu vznikl ze spojení "tirami su", což v překladu znamená "zvedni mě" či "vytáhni mě". Někteří tvrdí, že jej dostal pro svou vysokou energetickou hodnotu, díky níž dokáže unaveného člověka povzbudit. Jiní naopak tvrdí, že název upozorňuje na jeho afrodiziakální účinky - tedy že má pozvedat něco úplně jiného, že?

Tradiční tiramisu se připravuje jen z malého počtu surovin: dlouhé (cukrářské) piškoty, žloutky, mascarpone, cukr, káva, kakao. Žádné bílky ani alkohol! Ačkoliv tvar piškotů se lépe hodí pro obdélníkové a čtvercové dorty, tradiční tiramisu by mělo být kulaté. Mezi moderní ingredience patří také šlehačka. Krom toho se žloutky často zahřívají, aby se zničily nebezpečné bakterie a prodloužila se trvanlivost dezertu.

V současné době existuje mnoho nejrůznějších variant tiramisu s mnoha přídavky, hlavně pak alkoholickým. Ale já se snažila přidržet tradičního receptu. Dostala jsem jej od své bývalé kolegyně z práce, která ho zase dostala od nějakých svých známých přímo z Itálie. Takže pravost je zaručena!

Suroviny:
1 kelímek Mascarpone (asi 250 g, protože údajně lze nahradit 3 lučinami)
3 žloutky
3 lžíce cukru moučka
250 ml ušlehané smetany
2 lžíce rumu
100 ml silné kávy
strouhaná čokoláda nebo kakao
cukrářské piškoty

Postup:
Žloutky ušleháme s cukrem ve vodní lázni, přidáme mascarpone, rum a nakonec opatrně vmícháme šlehačku. Piškoty namáčíme v kávě a klademe vrstvu piškotů a krému. Necháme alespoň 2 hodiny vychladit, ale lepší je do druhého dne - piškoty natáhnou víc vlhkosti z krému a ten lépe ztuhne. Před podáváním posypeme strouhanou čokoládou nebo kakaem.