Falešná dršťková z hlívy

Dršťková polévka patří k pokladům české kuchyně. Já, bohužel, k hovězímu masu nemám zrovna nejvřelejší vztah. To je také důvod, proč tady na mém blogu recepty na úpravu hovězího masa nenajdete - tedy až na pár výjimek, které jsem vyzkoušela v naději, že by se můj vztah k hovězímu mohl změnit. Nezměnil. Dršťková polévka se připravuje právě z hovězího, navíc z jeho ne příliš vzhledných částí žaludků. To opravdu pozřít nedokážu. Ale dělává se i falešná polévka, kdy jsou dršťky nahrazeny něčím jiným, nejčastěji hlívou ústřičnou, která má podobný vzhled. tu si  občas dávám v restauraci k obědu a mám ji ráda. Není tedy divu, že jsem si ji chtěla také zkusit sama uvařit.

Suroviny:
200-250 g hlívy ústřičné (jedno balení)
1 větší cibule
3 lžíce sádla
1 lžíce červené papriky
1 l silného vývaru
hrst majoránky
1 stroužek česneku

Postup:
Na sádle osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu a pár minut restujeme. Vsypeme papriku, kterou necháme jen krátce zpěnit (pro jistotu hned stáhneme z ohně). Vlijeme vývar, rozhodně se nevyplatí jej nahrazovat vodou a kostkou masoxu, a povaříme cca 20 minut. Do hotové polévky rozemneme majoránku a prolisujeme stroužek česneku.

Krůtí medailonky s pórkem a žampiony

Když je špatné počasí, že můj muž nemůže jít něco dělat ven, nudí se doma a někdy zabíjí čas víceméně bezcílným brouzdáním na internetu nebo koukáním na televizi. A někdy na něj dokonce vypadnou i celkem zajímavé informace. A tak jednoho dne, když jsem přišla z práce domů, měla jsem nakoupené suroviny a manžel nejprve tvrdil, že uvaří večeři, později to překlasifikoval na: "Prosím tě, uvař večeři, ale musíš to dělat přesně tak, jak ti budu říkat." A tak jsem vařila, aniž bych zpočátku vlastně tušila co. Jediná moje vlastní intervence spočívala v tom, že jsem se hned na úvod zeptala na přílohu a jestli by nebylo dobré ji dát vařit nejdříve, abychom pak na ni nemuseli čekat - což mi můj miláček schválil, jako dobrý nápad (ze zkušenosti už vím, že on přílohu připravuje až jako poslední, takže mezitím všechno ostatní pořádně vystydne).

Suroviny:

plátky krůtích prsou

sůl, pepř,

olej

200-250 g žampionů

1 pórek

1 dl bílého vína

1 smetana ke šlehání

máslo na smažení

Postup:

Maso osolíme a opepříme a opečeme z obou stran na oleji v pánvi. Současně na druhé pánvi připravujeme omáčku. Na másle osmahneme pórek nakrájený na kolečka a žampiony nakrájené na plátky. Když trošku změkne, podlijeme vínem a tekutinu necháme odpařit. Poté ještě podlijeme šlehačkou, osolíme, opepříme a ještě mírně zredukujeme.

Žampionová polévka

Houbová sezona je v plném proudu. Nevím, jestli ještě rostou žampióny, já si jejich určením nejsem jistá, takže je nesbírám a raději koupím. Minule jsem koupila vaničku na zapečené žampiony. Nahoře byly krásné velké, ale pod nimi byla hromádka drobných. No co už, zkusím polévku dle vlastní fantazie. Je až extrémně jednoduchá - tedy pokud máte připravený vývar (já mívám zamražený), ale chuť je úžasná.

Suroviny:
1 lžíce másla
1 menší cibule
1 mrkev
hrst žampiónů
1 l vývaru
(sůl, pepř,)
polévkové bylinky (petrželka, pažitka, libeček...)

Postup:
Na másle osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme na kostičky mrkev a nakonec  žampiony. Vše společně podusíme, poté zalijeme vývarem, podle potřeby přisolíme (já mívám vývar již slaný) a vaříme 15-20 minut. Těsně po vypnutí přidáme nasekané bylinky.

Pečená hlíva

Houby na různé způsoby neodmyslitelně patří k české kuchyni a houbaření je náš národní sport. I my občas vyrazíme na houby. Hlíva však nepatří k našim běžně sbíraným houbám. Asi proto, že roste v úplně jinou dobu, než oblíbení hříbci. Učinili jsme též pár pokusů s pěstováním hlívy doma, ale nebyli jsme moc úspěšní - nedokázali jsme zajistit optimální podmínky. Nezbylo než vzít zavděk hlívou kupovanou. 

Hlíva je velmi chutná houba, to už vím dávno. Ale s její přípravou zatím moc zkušeností nemám. V dnešní době se však dá sehnat recept prakticky na cokoliv, takže jsem vyzkoušela pečenou. Moc mě překvapila, takovou dobrotu jsem vážně nečekala!

Suroviny:

500 g hlívy ústřičné
2-3 paličky česneku
1 větší cibule
sůl, pepř, bylinky
100 g másla

Postup:
Hlívu rozebereme, větší části překrojíme, vložíme do pekáče, přidáme neloupané stroužky česneku, na kolečka nakrájenou cibuli, osolíme, opepříme a přidáme hrst bylinek - ideálně čerstvých. Hodí se rozmarýn, tymián, bazalka, majoránka aj. Já bylinky nerada moc míchám, takže jsem dala napoprvé jen rozmarýn, příště vyzkouším jinou. Vše zjemna rukou promícháme, povrch poklademe plátky másla a dáme do trouby asi 45 minut péct.

Zapečené houby

Opět nastala houbová sezona. Obvykle se nějaké houby objeví i u nás, ačkoliv jsme docela líní chodit do lesa. Ať žije výměnný obchod! Něco nasuším, aby nám stačilo na celý rok. A se zbytkem různě experimentuju. Už mě omrzela klasická smaženice i houbová omáčka. Ačkoli obojí je výtečné, 1x za sezonu bohatě stačí. A tak jsem zkusila houby zapéct s bramborama. Brambory a houby se k sobě hodí. Moc nám chutnalo, jen by to příště chtělo více hub - zhruba stejné množství jako brambor (ony se hodně smrsknou).

Suroviny:

1 kg brambor

1 kg čerstvých hub

1-2 cibule

2 lžíce tuku (ideálně sádlo)

sůl, pepř, drcený kmín

3 vejce

100 ml mléka

máslo

Postup:

Omyté brambory uvaříme ve slupce. Můžeme si nachystat den dopředu. Oloupeme a nakrájíme na hranolky. Na tuku zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme na kostičky nakrájené spařené houby, můžeme přidat i kmín dle chuti a dusíme do měkka. Houby je třeba dělat poměrně dlouho, aby byly lépe stravitelné. Hotovou směs necháme chvíli schládnout a přidáme k bramborám. Osolíme, opepříme a důkladně promícháme. Směs vložíme do máslem vysypaného pekáčku, zalijeme vejci rozkvedlanými v mléce a vložíme do předehřáté trouby. Zapékáme asi 10-15 minut. Podáváme přelité přepuštěným máslem.

Houbové karbanátky

Chodíte rádi na houby? Já ano, ale málokdy něco najdu, protože si jednak ráda pospím a hlavně se v houbách moc nevyznám. Někde houby rostou, jinde méně. My máme to štěstí, že když rostou, tak se vždycky najde někdo, kdo rád vymění košík hub za něco jiného, a tak v tomto směru nijak nestrádáme. Spíš naopak, když je rok na houby štědrý, tak i my máme docela slušné zásoby.

Co se týče hub, tak docela ráda experimentuju a vymýšlím vlastní recepty. Mám ráda houbovou chuť a nechci ji ničím příliš narušovat. Při experimentech se obvykle nechám inspirovat jen názvem pokrmu a recepty dál nestuduju. Možná někde jsou úplně stejné, ale možná jsou některé mé zcela originální. V každém případě jsou vyzkoušené a nám to chutnalo.

Suroviny:

houby

cibule

tuk

sůl

pepř

vajíčko

strouhanka

Postup:

Houby očistíme, nakrájíme na menší kousky, spaříme vřelou vodou a necháme okapat. Na tuku osmažíme na jemno nakrájenou cibuli do zlatova, přidáme houby a smažíme dostatečně dlouho. Hotové necháme vychladnout. Do vychladlé houbové směsi vmícháme sůl, pepř a vajíčko a potom pomalu zahušťujeme strouhankou, až vznikne hustější tvárné těstíčko. Z něj potom tvarujeme placičky, které obalíme ve strouhance a z obou stran osmažíme na tuku.

Kyselý houbičky

Současné počasí houbařům přeje. Ani my jsme neodolali a vyrazili s košíky do lesa - a to není na Hané žádná sranda, protože lesy tu moc nejsou a ten jediný a nejbližší (20 km od nás) je vojenský prostor. My pochopitelně povolenku ke vstupu nemáme, a tak jsme museli hledat nějaký volně přístupný les... Ale našli jsme les, v něm i houby a ne zrovna málo. Něco se snědlo hned, něco usušilo, něco zamrazilo. Jenže, když tak pěkně rostou, bylo by škoda nejít zas. A tak o týden později znovu vyrážíme a vracíme se obtěžkáni ještě plnějšími košíky než minule. Ale když to bylo škoda nechat je v lese, i tak jsme si cestou zpátky k autu vybírali už jen ty nejlepší a nejhezčí kousky a obyčejné suchohříbky nechávali v mechu pro někoho jiného.

Doma jsem opět naplnila sušičku, další část jsme snědli hned, ale co s tím zbytkem? V mražáku mám dost, víc toho nestihnu spotřebovat a dlouho to tam být nemůže. Vzpomněla jsem si na svého strejdu, který byl vášnivým houbařem a krom jiného houby také nakládal do nějakého kyselého nálevu. Bylo to trošku slizké, ale moc dobré. Jenže strýc už nežije a rodina recept neví (nebo možná nechce prozradit?). Zapátrala jsem na netu a receptů je tam spousta. Pár jsem jich pročetla a vybrala si ten asi nejsložitější, ale zdál se mi nejlepší.

Vybrala jsem tedy ty nejhezčí a nejpevnější houby a dala se do vaření. Na internetu sice najdete i jednodužší recepty, ale tento skutečně stál za tu trošku práce navíc.

 

 

Protože mám zkušenost, že občas recepty a návody na cokoliv z internetu mizí, přepisuji sem celý postup, abych si jej uchovala pro příště.

Houby očistíme, propláchneme vodou (nejlépe v sítu) a nakrájíme na přiměřeně velké kousky a předvaříme je v co největším množství vody. Houby by v hrnci měly sahat asi do poloviny a zbytek dolijeme vodou. Na litr vody dáme rovnou polévkovou lžíci soli, 16 kuliček pepře, 3 kuličky nového koření, 1 bobkový list, kousek mrkve a celeru. Vaříme podle druhu a tvrdosti 10-20 minut (václavky zásadně nejméně 20 minut, spodní části hlívy ústřičné můžeme až hodinu). Během varu sbíráme vzkypělou pěnu a případné nečistoty. Vývar slijeme a houby propláchneme v sítu studenou vodou a necháme okapat. Zeleninu a koření odstraníme a dál již nepoužíváme. Na dno sklenice dáme plátek cibule, mrkve, celer a kopr, můžeme přidat i další zeleninu (květák, papriku, brokolici, patizon, feferonku...), doplníme houbami, zalijeme nálevem až po okraj a pevně uzavřeme. Sterilizujeme zcela ponořené ve vodě 25 minut na 100°C.

Na nálev 5 minut svaříme a poté přecedíme:

0,25 l octa (8%)

0,75 l vody

20 g soli

50 g cukru

10 tablet umělého sladidla (sacharin)

1 bobkový list

1 hřebíček

3 kuličky nového koření

15 kuliček pepře

1,5 lžičky hořčíčného semínka (můžeme vynechat, protože zvýraznuje kyselost)

0,5 lžičky koriandru

Originál recept zde

Houbová omáčka

Houbaři mají žně. Ti nejnadšenější vyráží do lesa snad každý den a vrací se obtěžkáni košíky hub. Jenže co pak s nimi? A tak se občas nějaký ten košík ocitne i u nehoubaře, který neví, co si počít s jeho obsahem. Přestože už si udělal tradiční smaženici i houbovou polévku, pořád ještě dost hub zbývá a je škoda je vyhodit

Za poslední týden jsem už mnoho lidí oblažila receptem na u nás oblíbenou houbovou máčku. Překvapilo mě, že ji skoro nikdo nezná. Ale na druhou stranu, já o ní také dlouhá léta nevěděla a až manžel si přál ji uvařit.

Potřebujeme:

houby v přiměřeném množství

1 cibuli

lžíci sádla nebo jiný oblíbený tuk

asi 1 litr mléka (alergici nechť použijí zakysanou smetanu, jogurt, nebo na co jsou zvyklí)

asi lžíce polohrubé mouky na zahuštění

1/4 kostky masoxu

sůl, pepř, vegeta

citronová šťáva

Očištěné houby, nejlepší je směs různých druhů, nakrájíme na kostičky, spaříme vřelou vodou a necháme odkapat. Mezitím si na sádle osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku do růžova. Přidáme houby, ještě krátce osmažíme, podlijeme hrnkem vody, osolíme, opepříme, přidáme masox a dusíme pod pokličkou, dokud téměř všechna voda nevyvře. Odlijeme si do hrníčku trošku mléka na záklechtu, zbytkem podlijeme houby a přivedeme k varu. V hrníčku připravíme záklechtu z mléka a mouky, kterou vlijeme do vřící omáčky, dobře rozmícháme a necháme přejít varem. Na závěr omáčku dochutíme kapkou citronové šťávy a vegetou.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/75-hubova-macka.html

Perlička s houbovou nádivkou

Perlička nám zachutnala. Zkouším přemluvit manžela, aby zase letos nějaké koupil, ale zatím se brání. Ale jak ho znám, bez nějaké havěti nevydrží, takže se nechám překvapit, s čím nakonec příjde. Zatím spotřebovávám loňské perličky, co mám v mražáku.

Vzpoměla jsem si, že babička perličky mívala a tak jsem se zeptala mamky, jak je doma připravovali. Prý nějčastěji s houbovou nádivkou. Houby máme také rádi, tak proč ne! Řekla jsem si a pustila se do experimentu na vlastní pěst, protože recept jsem nikde nenašla a mamka už si to tak přesně nepamatuje.

Výsledek byl, jak jinak, výborný. Jinak bych se tu s tím asi nechlubila. Ppokud se vám tedy někdy poštěstí sehnat perličku, můžete vyzkoušet.

Ingredience
1 perlička
sůl, pepř
slanina (obyčejná bílá)
anglická slanina

Na nádivku:
2 housky
trošku mléka
2 vejce
lžíce tuku
1-2 hrsti suchohřibů
1 menší cibule
sůl, pepř, kmín
petrželová nať, případně i jiné bylinky

Postup:
Den předem perličku důkladně prošpikujeme, osolíme, opepříme a necháme do druhého dne odležet. Druhý den si připravíme nádivku: Housky nakrájíme na kostičky, zakápneme mlékem a necháme chvíli rozmočit. Mezitím si na tuku - já nedám dopustit na sádlo - krátce osmahneme na kostičky nakrájenou cibuli a po chvíli přidáme i houby. Necháme trošku schládnout. Z rohlíků slejeme přebytečné mléko, vyklepneme vejce, přidáme sůl, pepř, kmín, houbový základ, zelenou petrželku a další bylinky a vše promícháme. Hmotou naplníme vnitřek perličky a zašijeme. Celou perličku hustě poklademe plátky anglické slaniny, kterou přichytíme zbytkem motouzu (omotáme), dáme do pekáče, podlejeme šálkem vody, zakryjeme a dáme péci. Peče se asi hodinu až hodinu a půl. Během té doby maso průběžně podléváme, přeléváme výpekem a zhruba v polovině pečení otočíme.

Ideální přílohou jsou brambory, nebo bramborová kaše.

Králičí nožky na houbách

Když má někdo takřka neomezený zdroj králíků (jako my), tak brzy zjistí, že je škoda některé části péct. Třebas takové přední nožky se pečením hodně vysuší a jsou téměř nepoživatelné. Krom toho naše malá rodinka stejně celého králíka nesní, a tak jsem si ho zvykla porcovat: zadní běhy a hřbet na pečení apod., břišní stěnu schovávám na sekanou, přední nožky dusím a zbytek skeletu na máčku nebo polévku (podle toho, kolik na něm zbylo masa).

Jedna z nejlepších úprav předních nožek jsou "čapy na houbách", jak tomu důvěrně říkáme a máme legraci, když nezasvěcení nechápou.

Na dvě porce potřebujeme:

4 přední nožky z králíka (ony čapy)

půlku cibule

tuk (já dělávám vše na sádle)

hrst sušených hub

1/4 l vývaru

sůl, pepř

Králičí nožky osolíme, opepříme a z obou stran prudce opečeme na tuku v hlubší pánvi. Poté nožky vyjmeme a odložíme na talířek. Ve výpeku do růžova osmažíme najemno nakrájenou cibuli. Vložíme nožky, podlejeme vývarem (můžeme nahradit vodou a čtvrtinou kostky masoxu), zasypeme hrstí sušených hub a dusíme pod pokličkou do měkka asi 3/4. hodiny.

Ideální přílohou je nejspíš rýže. Já mám ráda i kolínka nebo jiné podobně velké těstoviny.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/68-capy-na-houbach.html

Zapečné žampiony

Kdysi dávno mi něco podobného udělala manžel k večeři. Že prý to viděl v televizi. Ale v jeho podání to bylo jakési "bez chuti", zřejmě na něco zapomněl. Jídlo samotné mě však zaujalo a tak jsem s tím trošku zaexperimentovala. Výsledek je víc než dobrý a tak si občas dopřáváme tuto jednoduchou a rychlou lahůdku.

Potřebujeme:

Větší žampiony

Slunečnicový olej (v původním receptu byl olivový, ale mě nějak neoslovil)

Kousek anglické slaniny

Kousek nivy

Rajče

Kousek eidamu

Z žampionů odstraníme nohu. Kloboučky naplníme olejem až po okraj a počkáme až se úplně vsákne. Mezitím si nakrájíme na jemné kostičky anglickou a nivu. Obojí smícháme a směsí naplníme kloboučky. Naskládáme do vymazaného pekáčku a necháme zapéct 10-15 minut. Potom položíme nahoru silnější plátek rajčete a posypeme strouhaným eidamem. Necháme ještě chvíli zapéct, aby se sýr roztekl.

Můžeme podávat jako sváteční oběd s bramborem a oblohou, nebo jen jako rychlou večeři s pečivem.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/299-zapecene-zampiony.html