Okurkový salát s jogurtem

Okurková sezóna je opět v plném proudu. Zavařuje se o stošest. Ale i tak se občas na záhonku nějaký ten okurek zapomene a přeroste. Takový je dobrý na salát - z toho důvodu nesázím salátovky. Okurkový salát je klasika, kterou snad každý zná: Nastrouhat okurky a zalít lákem. U nás doma se však lák na okurkový salát nikdy nedával. Okurky stačí posolit a nechat odležet. Pustí tolik šťávy, že je zbytečné do nich přidávat ještě vodu. Samozřejmě se může přidat i trošku nějakého koření, bylinek, pár kapek octa nebo citronové šťávy... Fantazii se meze nekladou. Občas dávám i bílý jogurt a poslední dobou jsme si tento jogurtový salát tak oblíbili, že je spíš výjimka, když udělám bez něj.

Suroviny:

2 salátové okurky

sůl, pepř dle chuti

1 stroužek česneku

1 kelímek bílého jogurtu

lžička koprové natě

Postup:

Okurky oloupeme a nastrouháme do mísy. Osolíme a opepříme podle chuti, vmícháme prolisovaný česnek a najemno nasekaný kopr a dáme do lednice asi hodinku odležet. Těsně před podáváním vmícháme jogurt. Rozdělíme do misek, kde si každý ještě může případně dochutit.

PS: Manžel se synem kopr odmítají, takže si jej dávám až nakonec jen do své misky.

Vajíčkový salát s hermelínem

Až na krátké výpadky, slípky snáší vejce jako o závod. I když je celkem zvládám spotřebovávat, přesto nikdy nepohrdnu nějakým novým receptem s obsahem většího množství vajec. Vajíčkový salát máme celkem rádi, ovšem to obrovské množství majonézy mě dosud od jeho výroby odrazovalo. Ne, že bychom majonézu neměli rádi, ale spíš jako doplněk, ne hlavní surovinu. Proto jsem si oblíbila salát s minimálním množstvím majonézy. A i když dnes už Velikonoce nebývají ve znamení tun vajec, může se recept někomu hodit.

Suroviny:

6 vajec

1 hermelín (camembert)

1 sladké jablko

kousek pórku

1 lžíce majonézy

1 lžíce hořčice

sůl, pepř dle chuti

200 g zakysané smetany.

Postup:

Natvrdo uvařená vajíčka oloupeme a nakrájíme na drobné kousky. Hermelín též nakrájíme na malé kostičky. Jablko oškrábeme slupku, vykrojíme jadřinec a nastrouháme na hrubším struhadle. Pórek nasekáme najemno. Přidáme hořčici, majonézu, smetanu a dobře promícháme. Podle chuti přidáme sůl a pepř. Dáme do lednice vychladit.

Zavařená rajčátka

Recept na mě opět vykoukl nečekaně z internetu, když jsem něco hledala. Říkala jsem si, že bych to mohla zkusit. Ovšem onen recept obsahoval více octa než vody a nezavařovalo se to. To není nic pro mě. Zkusila jsem najít jiný recept, ale moc úspěšná jsem nebyla. Nakonec jsem si vzpomněla na prastarou příručku o zavařování po mamince a nakoukla do ní. Tady bylo hned několik různých způsobů, jak konzervovat rajčata a já si řekla: "Proč tedy nějaký nevyzkoušet!" Knížka je to vážně stará, takže zná jen obyčejná velká červená rajčata. Ty momentálně nemám, ale zato mám spoustu malých žlutých, které nám moc nechutnají. Než je definitivně nahážu slípkám, zkusila jsem je zavařit do sladkokyselého láku. Třebas to bude dobré.

Suroviny:
2 kg malých rajčat
5 cibulí
svazeček čerstvých bylinek

Lák:
1,75 l vody
240 ml octa
60 g soli
100 g cukru

10 zrnek pepře
(semínka kopru)

Postup:

Lák svaříme a necháme vychladnout. Rajčata omyjeme a každé párkrát propíchneme párátkem, aby během zavařování neprasklala. Cibuli nakrájíme na proužky. Do sklenic vrstvíme rajčata a cibuli. Já pro ozdobu dala i jedno červené. Přidáme bylinkovou snítku. Zatím jsem vyzkoušela jen tymián, ale podle mě by se hodila i bazalka, kopr a mnohé další. Rozhodně bych však bylinky nemíchala. Naplněné skleničky dolijeme lákem, zavíčkujeme a sterilujeme na 80 stupňů 20 minut. Jelikož jsem recept zkoušela jen z poloviční dávky, neměla jsem odvahu hned ochutnávat a raději jsem je nechala pár dní zaležet. A víte, že vůbec nejsou špatná!

Cuketový salát

Sezóna cuket je v plném proudu a člověk pomalu už neví, co s nimi. Pár tipů na zpracování najdete i zde na blogu pod štítkem "cuketa". Dnes k nim přidávám další, který jsem vyzkoušela a shledala ho výborným. V zimě se bude hodit!

 
Suroviny:

2 kg cukety
3 ks papriky (idelálně červená)
3 ks cibule

Lák:
200 ml octa
500 ml vody
30 g soli
250 g cukru
10 kuliček pepře

Postup:

Cuketu oloupeme, vydlabeme vnitřní část se semínky a zbytek nakrájíme na kostičky nebo nudličky (majitelé V-krouhače nebo podobného pomocníka to mají snažší). Osolíme a necháme chvíli ostát, aby se cuketa "vyplakala". Cibuli a papriku nakrájíme na proužky, vložíme do vody a necháme 5-10 minut povařit, aby změkly. Vývarem z nich můžeme nahradit část vody v láku. Všechny suroviny na lák svaříme a necháme schládnout. Z cukety slijeme šťávu, vmícháme předvařenou cibuli a papriku a směsí plníme skleničky. Zalijeme lákem a dobře uzavřeme. Sterilujeme 20 minut na 80 stupňů.

Hlávkový salát

Hlávkový salát je jednou z prvních jarních zelenin a tudíž po zimě výborným zdrojem vitamínů a minerálů. Možná se divíte, že sem přidávám tak jednoduchý recept, ale věřte mi, je spousta lidí, kteří dobrý hlávkový salát připravit neumí a spokojí se s tím, co znají ze školní či závodní jídelny.

Správný hlávkový salát musí být svěží, lehce křupavý (podle druhu salátu) a dobře ochucený. Svým způsobem je to rituál, při kterém se nedá nic uspěchat.

Suroviny:
1-2 hlávky salátu
kousek špeku (bílého)
1 lžička cukru
1 lžička soli
1 lžíce octa
1/2 l vody

Postup:

Jako první si připravíme zálivku: Cukr, sůl, ocet a vodu dobře promícháme, aby se vše spojilo. Poměr surovin si můžeme upravit podle vlastní chuti, ale zálivka by měla být na chuť mírně ostřejší - salát ji utlumí. Opravdoví fajnšmekři si zálivku připraví den předem a všechny suroviny svaří - při této přípravě je totiž možné přidat ještě další koření (např. pár kuliček pepře, stoužek česneku... ). Zálivku necháme v lednici vychladit.

Ze salátu odstraníme svrchní tuhé listy, které jsou už hořké. Šetřit se v tomto případě fakt nevyplácí. Raději méně dobrého salátu, než lavor hnusu. Hlávky rozebereme na listy, které krátce propereme ve dřezu napuštěném studenou voudou. Salát nesmí ve vodě být příliš dlouho! Jednotlivé listy několikrát přetrhneme na menší kousky a rozložíme okapat na síto. Mezitím si nakrájíme špek na kostičky cca 1x1 cm. Množství podle chuti, u nás platí, čím víc - tím líp. Špek vložíme do kastrůlku a dáme na sporák krátce vyškvařit - na povrchu by se měla udělat bílá krusta. Necháme chvíli schládnout, ale zase ne moc dlouho, aby vyškvařené sádlo neztuhlo - musí zůstat tekuté, ale zároveň kastrůlek musí být tak schládlý, aby se na něj dalo sáhnout holou rukou.

Salát dáme do mísy, zalijeme vyškvařeným špekem a zlehka promícháme. Jelikož špek je poměrně dost slaný, vyškvařené sádlo se nám nalepí na listy a "osolí je".  Špekové oškvarky nám salát zpestří. Kdo je však nemá rád, jíst je nemusí! Ideální je toto provést těsně před servírováním hlavního chodu.

Teprve, když je hlavní chod připraven k servírování, zalijeme salát zálivkou a poté rozdělíme do misek.

Nakládané papriky

Kromě okurek nic na zavařování nekupuju. Buď se nám dost urodí na zahradě, nebo dostanu nějaké přebytky od přátel či známých. Jako zrovna teď. To takhle jednou přijdu z odpolední a za dveřmi kýbl paprik. V tu chvíli se ve mě bijí dva protichůdné pocity - jeden "Hurá, zavaříme si papriky!" a druhý "Jak to za tak krátký dopoledne stihnu? Kdyby to tak šlo schovat do soboty!" Do soboty by rozhodně nevydržely. Nedá se nic dělat, musím všechnu "neodkladnou práci" odložit a pustit se do paprik. Už s tím mám zkušenosti, párkrát jsem zavařovala kapie a vždycky se moc povedly. Tohle jsou sice kozí rohy, ale paprika jako paprika, ne? A tak jsem sáhla po svém osvědčeném okurkovém láku č. 2 (vařeném). Kromě sladkých paprik, manžel přinesl i pár ostrých. Prima, budou na dochucení - a do každé sklenice jsem jednu přidala.

Suroviny na lák (na 3 sklenice 0,7 l)

0,75 l vody
0,25 l octa
30 g soli (cca 1 lžíce)
70 g cukru (cca  3 lžíce)
5-7 cukerínů
3 bobkové listy
15 kuliček pepře
10 kuliček nového koření
10 hřebíčků
(10 hořčičných semínek)

Vše svaříme a poté necháme vychladnout. Vychladlým zaléváme zeleninu a sterilizujeme 10 minut na 80°C.

Na dno sklenice dáme kolečko cibule, naskládáme papriky a pokud máme přidáme i jednu pálivou. Do každé sklenice přidáme špetku kmínu a dvě polévkové lžíce oleje. Vše dolijeme vychladlým lákem a sterilizujeme.

Salát z králíka

Manžel ze světa přinesl recept na "rybí" salát z králíka. Sice nevěděl poměry surovin, ale znělo to dobře, tak jsem se při nejbližší příležitosti pustila do experimentu. Především se má králík povařit v jakémsi láku - sůl, pepř, nové koření, ocet a voda v blíže nespecifikovaném množství. Nu což, složením to připomíná lák na okurky, tak jsem všechno nadávkovala podle něj. Další postup obsahoval měrné jednotky "podle chuti" a tak vám to sem přepíšu v množství jaké jsem použila já.

Suroviny:

1 králík

1,5 l vody

0,5 l octa

 2 lžíce soli

30 kuliček pepře

20 kuliček nového koření

6 lžic cukru

1 moravanka

1 lžíce plnotučné hořčice

1 sklenička majonézy

4-5 nakládaných okurek

1 cibule

Postup:

Králíka uvaříme ve vodě s octem a kořením doměkka. Maso obereme a pokrájíme najemno. Přidáme lák z moravanky, najemno nakrájenou a spařenou cibuli a všechnu zeleninu také nakrájenou najemno. Dochutíme hořčicí a majonézou. Necháme do druhého dne odležet.

Z jednoho králíka toho bylo přes kilo a všechno jsme to s manželem snědli sami dva během jednoho dne. Trošku jsme ochutnali i čerstvého salátu, ale maso bylo příliš suché, teprve druhý den se všechno rozleželo. Upekla jsem k němu domácí rohlíčky a moc jsme si pochutnali. Jen pro Adámka byl moc ostrý, ale příště zkusím nahradit moravanku nějakou podobnou, ale méně pikantní, zeleninovou směsí.

Salát z čínského zelí

S blížícím se jarem ubývá v obchodech ovoce a zelenina. Tedy přesněji, ovoce a zeleniny je pořád všude dost, ale ubývá ta, která se dá jíst. Vše se vozí z čím dál větší dálky, kde se to sklízí nezralé a dozrává to někde uměle. Vzpomenete si na 3.třídu základní školy a něco o fotosyntéze? Kromě přeměny kysličníku na kyslík při ní také za pomoci sluníčka vzniká cukr v plodech. No a zcela logicky: Bez sluníčka toho cukru moc nevzniká. Asi proto nemá zimní ovoce a zelenina tu "správnou" chuť.

No, ale vitamíny potřebujeme, zvlášť v zimě a tak si občas něco koupíme. Nejčastěji čínské zelí, které si i v této předjarní době uchovává nějakou chuť, šťavnatost i křupavost - samozřejmě ne vždy, že? Z něj pak připravuji jednoduchý salát:

Suroviny:
Hlávka čínského zelí
cca 10 cm pórku
lžička soli
lžička cukru
špetka pepře
1/2 citronu
lžíce oleje

Postup:
Zelí nakrájíme na nudličky, pórek na kolečka a v míse promícháme. Zalejeme nálevem: ke všem ostatním surovinám přidáme 2 dl vody a dobře promícháme - já na to používám zavařovací sklenici v níž to pořádně protřepu, aby se olej spojil s vodou. Podáváme jako přílohu k hlavnímu jídlu.

Ředkvičkový salát se sýrem

Konečně jaro přišlo i do zeleninové zahrádky a my můžeme sklízet první úrodu. Ředkviček je požehnaně, jenže co s nimi? Syrové jsou moc ostré, s pečivem je to ale lahůdka. Jenže tolik rohlíků a chlebů neujíme... Už kdysi jsem sháněla nějaký dobrý recept na salát z ředkviček, protože mi bylo líto jich tolik nakonec vyhazovat. Žádný z nich mě nijak zvlášť neuspokojil, a tak jsem nakonec začala experimentovat sama. A jak to dopadlo? Zkuste ochutnat sami!

Suroviny:

čerstvé ředkvičky

pažitka

eidam

citronová šťáva

sůl

Postup:

Očištěné ředkvičky nastrouháme na hrubém struhadle. Zakápneme citronovou šťávou, promícháme a potom osolíme. Přidáme nasekanou pažitku a nahrubo nastrouhaný eidam.

Salát je výtečný tak jak je, ale kdo má rád, může si přidat i několik lžiček majonézy. Podáváme s pečivem. A vůbec nejlépe chutná na čerstvém vzduchu.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/76-redkvickovy-salat-se-syrem.htm

Zdroj: http://kerria.pise.cz/76-redkvickovy-salat-se-syrem.html

Rybí salát

Syrová ryba na talíři - to zavání exotikou země vycházejícího slunce. Ale syrové ryby nejsou specialitou jen japonské kuchyně. Ta naše česká se v tomto může s Japonci směle pustit do křížku. Že byste syrovou rybu nikdy nepozřeli? Většina z vás to už dávno udělala a nejednou! Nebo vy snad nejíte zavináče či rybí salát?

S jedním známým rybářem máme dohodu: Když dostane chuť na králíka, stačí zazvonit u našich dveří s rybou v ruce. Totiž to, co naše supermarkety honosně nazývají rybou, je nechutný blaf, který snad lisují do patřičného tvaru z dřevěných pilin. A tak už nějakou dobu, čas od času přistane v naší kuchyni čerstvá ryba vytažená přímo z Moravy (řeky). Naposledy před dvěma týdny. Kamarád se stavil a přivezl dva velké cejny. Odložili jsme všechnu neodkladnou práci a pustili se do jejich čištění, porcování atd. Toho většího jsme dali hned na gril. Ale co s tím menším? Zamrazit mi ho bylo líto, přecejen čerstvé maso je mnohem lepší než mražené. Trošku jsem se porozhlédla po síti a řekla si, že je nejvyšší čas vyzkoušet domácí rybí salát.

Na internetu je snad tisíc různých receptů. Ale skutečně pravý salát se připravuje ze syrových ryb a takových receptů až tak moc zase není. To bych nebyla já, abych si nevybrala ten nejsložitější. No, on vlastně ani není tak složitý, jako zdlouhavý. Na výsledek si musíte počkat více než týden!

Protože jsem měla rybu větší, vyřízla jsem, kromě páteře, také žebra. Půlky jsem důkladně nasolila, přikryla talířkem a dala do lednice uležet. Za dva dny jsem maso pokrájela na menší filety a spolu s cibulí nacpala do zavařovacích sklenic, zalila lákem, zavíčkovala a znovu uložila na několik dní do lednice. Po čtyřech dnech jsem lák slila, maso s cibulí nechala okapat, vrátila do sklenice, zalila dalším lákem, zavíčkovala a nechala další čtyři dny uležet.  Potom jsem podle návodu slila lák do hrnce a povařila v něm směs mražené zeleniny (mrkev, hrášek, kukuřice). Mezitím jsem si rybí maso nakrájela na malé kostičky a spolu s cibulí ho dala do hrnce - tak velkou skleněnou mísu nemám a u plastových jsem se obávala, že by natáhly pach. Přidala vařenou zeleninu a dílo bylo hotovo. Díky octu v obou lácích rybí kostičky změkly tak, že úplně splynuly s masem.

Při koštování jsem zjistila, že salát je pro naše jemné chuťové pohárky až moc kyselý. S majonézou jsem udělala jen trošku a byl téměř nepoživatelný. Snědly jsme ho tedy jen tak "nasucho", ale příště si recept opravím! Jednak nebudu do prvního láku nakládat i cibuli, právě ta byla nechutně kyselá. Také zkusím zkrátit dobu, po kterou ležela ryba v láku o dva dny - v každém láku tedy bude ležet jen 3 dny. 

Rybí salát (upravený)

          1. lák: Ocet a voda v poměru 1:1

2. lák:   Povaříme 10 minut:

0,75 l vody
0,25 l octa
20 dkg cukru
2 dkg soli
8 kuliček pepře
4 kuličky nového koření
2 bobkové listy
2 hřebíčky
3-4 velké stroužky česneku (nasekané)

Ryby očistíme, vykucháme, rozdělíme na poloviny, odstraníme páteř a větší kosti, důkladně nasolíme a necháme v chladnu 2 dny uležet. Potom ryby naskládáme do sklenic (velké můžeme nařezat na menší filety), zalijeme 1. lákem, aby byly úplně ponořené a dáme opět do chladna uležet. Za 3-4 dny první lák vylijeme, necháme ryby okapat, vrátíme do sklenic, proložíme je na kolečka nakrájenou cibulí a zalijeme vychladlým 2. lákem. Opět musí být úplně ponořené. Dáme na další 3-4 dny uležet do chladna. Potom slijeme lák a povaříme v něm nakrájenou kořenovou zeleninu, aby dostala stejnou chuť jako ryby. Ryby nakrájíme na malé kousky, smícháme se zeleninou, přidáme majolku nebo bílý jogurt a necháme ještě jeden den uležet.

Podobným způsobem můžeme připravit i oblíbené zavináče s cibulí.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/347-rybi-salat.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/347-rybi-salat.html