Hrušková povidla v troubě

Můj miláček není příliš velkým fanouškem Facebooku, ale minulý týden byl docela rád, že ho mám. Sehnala jsem totiž lacino (zadarmo) hromadu starších ručníků pro pejsky. A v pátek jsme vyrazili do Hrušky pro hrušky, stačilo si jen natrhat, paní byla ráda, že se jich zbaví a nebude je muset uklízet, až začnou padat. Hruška je patrně naše nejsladší ovoce. Neznám člověka, který by je nemiloval. Ale na druhou stranu je ani moc lidí nechce pěstovat, protože chutnají i vosám, kterých se v době zrání objevuje v okolí stromu neuvěřitelné množství, takže sklizeň bývá docela riziková. Naštěstí se ochladilo a nabízené hrušky ještě nebyly docela zralé. Natrhali jsme si dvě bedýnky a já se o víkendu pustila do zpracovávání. Hrušky lze konzervovat na mnoho způsobů. Část jsem smíchala s rybízem a udělala pečený čaj. Něco jsem zavařila jako kompot. Už dlouho toužím vyzkoušet škubánky s pracharandou a tak jsem něco i nasušila.

Suroviny:

2 kg očištěných hrušek
šťáva z celého citronu
500 g cukru
skořice, drcený hřebíček podle chuti
1 dl rumu

Postup:

Hrušky dáme do hlubšího pekáče, posypeme kořením, zakápneme citronovou šťávou a posypeme cukrem. Přikryjeme poklicí, nebo alobalem, vložíme do trouby vyhřáté na 220°C a necháme 1 hodinu "péct". Poté zkontrolujeme, šťáva by měla dosahovat max. do poloviny hrušek. Podle potřeby můžeme ještě chvíli dodělat, aby se ještě trošku odpařilo. Horké rozmixujeme tyčovým mixérém, vmícháme rum a plníme do sklenic až po okraj. Víčka otřeme alkoholem, uzavřeme sklenice a otočíme dnem vzhůru. 

Povidla můžeme použít stejně jako švestková, např. jako náplň do buchet nebo vdolečků.

Tvarohový koláč s ostružinami

Letošní rok přeje ostružinám. Máme jich docela dost. Už jsem udělala marmelády, pečený čaj, založila na likér... Ostružinové knedlíky máme skoro každý týden... Peču různé koláče s ostružinami, něco jsem zamrazila, něco i rozdala... A pořád jako by ani neubývaly. Tak kromě osvědčených receptů jsem zkusila i něco nového. Zaujal mě tvarohový koláč s ostružinami - ten jsem musela vyzkoušet. Byl výborný, ale těch ostružin na něm mohlo klidně být i více. Originální recept uvádí ostružiny, ale podle mě by byl dobrý i s jiným ovocem. 

Suroviny:

Těsto:
300 g hladké mouky
130 g změklého másla
90 g moučkového cukru
1 vejce
1/2 prášku do pečiva

Náplň:
500 g tvarohu
1 vanilkový cukr
180 g moučkového cukru
2 vejce
4-5 PL rumu
250 ml mléka
1 vanilkový pudink (prášek)

cca 1/2 kg  ostružin

Postup:

Ze všech uvedených surovin vypracujeme těsto, které rozválíme na plát a přeneseme na plech (cca 30x40 cm) vyložený pečícím papírem. Na náplň ušleháme vejce s cukrem, přidáme rum, po kouskách zašleháme tvaroh, a potom po částech i mléko v němž jsme rozmíchali pudink. Směs je celkem řídká, ale pudink se postará, aby při pečení pěkně ztuhla. Povrch poklademe ostružinami. Dáme do předehřáté trouby a pečeme na 180°C přibližně 30 minut. Pak troubu vypneme a ještě pět minut necháme v horké troubě koláč tzv. dojít. 

Rybízový koláč s mandlovou drobenkou

Letošní léto zatím není příliš teplé, spousta ovoce a zeleniny je opožděných. To se naštěstí netýká rybízu, který už sklízíme. A k osvědčeným receptům vždy zkouším i něco nového. Tentokrát mě zaujal recept s pudinkovou náplní a mandlovou drobenou. Výsledek byl naprosto luxusní a určitě si to ještě zopakujeme.

Suroviny:

Těsto:
250 g másla
250 g cukr moučka
1 vanilkový cukr
5 vajec
300 g mouky hladké
2 lžičky prášku do pečiva
1 lžička sody
sůl

Náplň:
0,5 l mléka
1 vanilkový pudink
2 lžíce cukru

Rybíz

Drobenka:
100 g sekaných mandlí
100 g cukru moučka
70 g polohrubé mouky
1 lžička skořice
1 lžíce sádla

Postup:

Nejprve si připravíme drobenku - všechny uvedené suroviny smícháme a mírně promneme prsty. Potom připravíme těsto: Máslo s cukrem utřeme do pěny a postupně zašleháme i vejce. Přidáme ostatní suroviny, dobře promícháme a rozetřeme na plech vyložený pečícím papírem (nebo vymazaný a moukou vysypaný). Uvaříme pudink a horký ho nalijeme na těsto. Posypeme rybízem a navrch dáme drobenku. Pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 45 minut.

Další rybízové koláče:

• Rybízový koláč
  
• Rybízový koláč se sněhovou čepicí

Pečený čaj

Už pár let jsou v "módě" tzv. pečené čaje. Já se zatím do žádného nepustila. Každý rok jsem od někoho dostala a po pravdě mi příliš nechutnaly. Vždycky to bylo jak šťáva z kompotu. Teplá! Nevím, kde udělaly kamarádky chybu, ale takhle jsem si to nepředstavovala. To si můžu otevřít kompot a vypít šťávu - nemá cenu se s něčím extra dělat. Až loni jsem dostala čaj a ten byl konečně jiný, než všechny dosavadní. A dobrý! Samozřejmě, že jsem si hned vyptala recept a dnes se s vámi o něj podělím.

Suroviny:

1 kg rybízu
1 kg směsi jiných bobulovin (maliny, ostružiny, jahody, borůvky, josta, angrešt, moruše...)
2 celé citrony
1 kg cukru krystal (přibližně)
5 hřebíčků
2 lžičky skořice
5 hvězdiček badyánu
2 dl rumu

Postup:

Ovoce omyjeme, vložíme do pekáčku či hrnce, přidáme cukr (v množství dle druhu a sladkosti ovoce), koření, a na kostičky nakrájené omyté citrony i s kůrou. Vše vložíme do vyhřáté trouby a pečeme na 200°C asi 1 hodinu. Během té doby směs 2x promícháme. Do hotového vmícháme rum a ihned horké plníme do sklenic, které otočíme dnem vzhůru.

Příprava čaje:

Do šálku dáme 1-2 lžíce směsi a zalijeme horkou vodou.

Tvarohové nočky s jahodovým žahourem

Pokud nemáte alespoň trošku přehled o naší tradiční kuchyni, tak vás asi bude  zajímat, co to vlastně je ten "žahour". Abyste nemuseli googlit, tak vás s ním trošku seznámím. Zjednodušeně je žahour teplá (lépe horká), sladká ovocná omáčka. Pravý žahour se připravuje jen z borůvek. Jenže borůvky nejsou pro každého tak snadno dostupné. Tady na Hané, kde neuvidíte pohromadě na jednom místě víc než 20 stromů, je prostě nemáte kde nasbírat. A při dnešních cenách na trhu... To by se nám ten žahour asi zasekl v krku. Takže jahody jsou docela přijatelnou náhradou, kterou může vyzkoušet každý. Vážně to zkuste, stojí to za to. Krom toho, žahour si můžete dopřát i v kombinaci s jinými přílohami: např. s kynutými knedlíčky bez náplně, nebo bramborovými šulánky, lívancí, palačinkami, můžete jím nahradit krém u dukátových buchtiček...

Suroviny:

Na nočky:
250 g tvarohu
1 vejce
1 lžíce másla
1 lžíce moučkového cukru
250 g hrubé mouky
špetka soli

Na žahour:
400 g jahod
1 lžíce másla
1 smetana na vaření (stačí 12 %)
2 lžíce cukru
1 vanilkový cukr

Postup:

Nočky:

Utřeme cukr s vejcem do pěny, zašleháme změklé máslo a přidáme i tvaroh a sůl. Nakonec po částech vmícháváme mouku. Zpracované těsto dáme na 15-20 minut do lednice odpočinout. Poté z něj tvarujeme knedlíčky, které zaváříme do vřelé osolené vody. Odmícháme ode dna, aby se nepřilepily. Vaříme, dokud nevyplavou na hladinu, a pak ještě asi 2-3 minuty. Hotové vylovíme a do každého píchneme vidličkou, aby vyšla pára.

Než se nám nočky uvaří, připravíme si žahour.

Žahour:

Jahody si nakrájíme na kostičky. Polovinu z nich dáme do kastrůlku, podlijeme kapkou vody, přidáme máslo, cukr, vše přivedeme k varu a vaříme cca 5 minut. Poté přilijeme smetanu a opět přivedeme k varu. Vypneme sporák a přidáme zbylou polovinu jahod, aby se prohřály.

Zmrzlinovač a ovocná zmrzlina

Minulý týden jsem byla nakupovat v LIDLu a všimla jsem si tam přístroje na výrobu zmrzliny doslova za hubičku - čtyři stovky jsou fakt dobrá cena. Tak jsem ho přihodila do košíku k nákupu. Většina dnes prodávaných zmrzlin se totiž dělá místo ze smetany a mléka z rostlinných tuků. Mnohým to nevadí, ale já si na tu chuť nemůžu zvyknout a stále nostalgicky vzpomínám na nanukáč, polárku i obyčejné ledňáčky. A tak vidina domácí smetanové zmrzliny pro mě byla lákavá, zvláště při té ceně... Kdysi už jsem jeden měla a tak o jeho fungování něco málo vím.

A jak funguje? Jako u většiny zmrzlinovačů je jeho hlavní součástí dvojitá nádoba mezi jejímiž stěnami je jakási tekutina (spíše řídký gel), kterou je třeba před přípravou zmrzliny namrazit - doporučuje se 24 hodin. Ideální je v sezóně nádobu uchovávat v mrazáku a v případě potřeby ji vytáhnout a použít. Nádobku vložíme do plastové mísy, nasadíme dekl s lopatkou a motorkem a za 30-45 minut máme zmrzku.

U tohoto typu (Silvercrest SECM 12 C6) oceňuji to, že směs pro přípravu zmrzliny lze nalévat až po uvedení přístroje do chodu. To u mého minulého přístroje nebylo možné a než jsem nalila tekutinu, přiklopila víkem s lopatkou a uvedla do chodu, tak část směsi přimrzla ke stěnám nádoby. Lopatka také těsně kopíruje povrch nádoby, takže ani tady nehrozí přimrzání - u starého lopatka již přimrzlou směs neodškrábla. Díky průhlednému víku můžete průběžně kontrolovat stav zmrzliny a lépe tak odhadnout, kdy už je hotová. Přístroj snadno rozložíte a zase složíte, takže údržba je celkem jednoduchá.

Samozřejmě jsem ho hned o víkendu vyzkoušela! V návodu bylo i 6 základních receptů na zmrzliny, tak jsem vyzkoušela jahodovou. Byla skutečně výborná, trošku méně sladká, což nám nevadí, vy si ji můžete osladit dle vlastní chuti. Podle stejného receptu se dá připravit prakticky jakákoliv jiná ovocná zmrzlina, jen u bobulovin je potřeba ovoce místo obyčejného rozmixování propasírovat, abychom odstranili pecičky.

Ovocná zmrzlina

300 g ovoce nebo ovocné šťávy
250 ml šlehačky
200 ml mléka
2 žloutky
70 g moučkového cukru

Postup:

Ovoce podle druhu buď rozmixujeme, nebo propasírujeme. Šlehačku ušleháme. Cukr a žloutky utřeme do pěny, přidáme ušlehanou šlehačku, mléko, ovoce, případně další ingredience (např, pár kapek citronové šťávy, nějaké bylinky...). Zmrzlinovač uvedeme do chodu a teprve pak vlijeme připravenou směs. Hotovou zmrzlinu co nejrychleji přendáme do jiné nádoby.

Bublanina s ovocem

Někdy se urodí tolik ovoce, že ho nestíháme jíst ani zpracovávat. V takové chvíli přijde vhod i obyčejná bublanina. Receptů na bublaniny je snad tolik, kolik je kuchařek. Sice jsou si v mnohém podobné, ale díky různému poměru surovin je výsledek pokaždé jiný. Vyzkoušela jsem jich několik, než jsem našla takovou, která mi vyhovovala po všech stránkách a zakotvila definitivně v mém receptáři. Dnes se s vámi o ni podělím.

Suroviny:

300 g cukru krupice (může být i hrubší krystal)

6 vajec

150 ml oleje

150 ml mléka

435 g polohrubé mouky

1 vanilkový cukr

citronová kůra

1 prášek do pečiva

ovoce

Postup:

Cukr a vejce utřeme do pěny (drobné nerozpuštěné krystalky cukru nevadí, naopak dělají buchtu nadýchanější). Přidáme olej a mléko a nakonec vmícháme mouku s citronovou kůrou a práškem do pečiva. Těsto vylijeme na máslem vymazaný a moukou vysypaný plech, poklademe ovocem a dáme péct.

Rybízový koláč se sněhovou čepicí

Léto je v plném proudu a ovoce zraje jako o závod. Rybíz je oblíbené ovoce na koláče.Už jsem tu jeden recept na rybízový koláč dávala, jenže když je rybízu tolik, kdo by chtěl pořád jeden a ten samý koláč. Bylo potřeba se poohlédnout i po nějakém dalším. Tentokrát jsem zvolila koláč zdobený bílkovým sněhem.

Suroviny:

3 vejce
200 g másla
140 g cukru krystal
300 g mouky polohrubé
250 ml mléka
200 g moučkového cukru
rybíz

Postup:

Utřeme žloutky s krystalem, vmícháme změklé máslo, po troškách mléko a nakonec mouku. Vznikne nám hustší těsto, které vyklopíme na plech, rozetřeme a dáme na cca 15 minut péct. Mezitím si připravíme z bílků sníh, zašlenáme do něj moučkový cukr. Na předpečený korpus rozložíme rybíz, můžeme ho ještě trošku posypat cukrem a povrch pokryjeme sněhem. Dáme ještě do trouby dopéct.

Jablečná povidla

Naše mladá jabloň zatím rodí jen málo, takže všechno stíháme konzumovat. A kupovat jablka na zavařování je zbytečně drahé. Ale manžel od kohosi dostal bedýnku padavčat "pro slípky". Po bližším prozkoumání zjistil, že jim nic moc není, jen jsou trošku potlučené. A tak počkal na mě, jestli z nich něco nebudu chtít udělat. Zhodnotila jsem kvalitu jablek a své časové možnosti v pracovní den a vyhrály to jablečná povidla, jejichž výrobu jsem mohla rozdělit na dva dny. Navíc jsem je už dávno chtěla vyzkoušet. Odpoledne po příchodu z práce jsem cca 2 hodiny jablka vykrajovala a loupala. Musím pochválit Adámka, který mi výrazně pomohl tím, že očištěná jablíčka potom krájel na malé kostičky.

Původní rozpis jsem převedla na 1 kg jablek, ale samozřejmě je lepší to dělat ve větším množství.

Suroviny:

1 kg očištěných jablek

500 g krystalového cukru

50 ml octa

4 hřebíčky

1 hvězdička badyánu

skořice

citronová kůra

Postup:

Očištěná jablka zasypeme cukrem, zalijeme octem a necháme do druhého dne odleženv chladnu. Druhý den přidáme koření a vaříme dokud se neodpaří všechna voda. Zpočátku stačí zamíchat jen občas, ale jak povidla začnou houstnout, je potřeba míchat stále, jinak se připálí.

Horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru.

Švestkové čatní

Čas švestek se pomalu ale jistě blíží ke konci. U nás už zbývá na stromech jen pár plodů. Pokud už máte povidla i marmeládu (zkoušela jsem minulý rok a je výborná) a nevíte, co dál, můžete zkusit také švestkové čatní. Vyzkoušela jsem ho také minulý rok. Trošku jsem experimentovala. Je to výborná příloha k masu, ale u nás boduje především na grilování. Většina toho letošního si tedy počká až na příští sezónu.

Suroviny:

1 kg švestek
300 g jablek
100 g cibule
100 g rozinek
2 lžíce másla
150 g cukru
3 lžíce jablečného octa
1 lžička soli
1/2 lžičky mletého zázvoru
1/2 lžičky mleté skořice
1/2 lžičky mletého hřebíčku
1/2 lžičky mletého pepře

Postup:

Ovoce a cibuli očistíme, jablka oloupeme a vše nakrájíme na malé kousky. Na másle nejprve osmažíme cibuli, potom přidáme jablka, švestky a rozinky a vše dusíme cca 30-40 minut. Přidáme ostatní přísady a vše ještě dusíme, až směs začne houstnout. Horké plníme do sklenic, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Skladujeme v lednici.

Ostružinový likér

Minulé léto byl srpen poměrně suchý měsíc. Díky tomu se urodilo hodně ostružin (jiné roky chytnou plíseň z vlhka). Bohužel jsem je nestíhala zpracovávat a tak jsem je jen zamrazila a marmeládu vařila až v klidu na podzim. Z tolika ostružin bylo pochopitelně také hodně odpadu (peciček). Bylo ho tolik, že mi přišlo škoda ho vyhodit, a tak jsem ho zkusila naložit do slivovice podobně jako dělávám višně. Narozdíl od griotky je však tento nápoj silnější, protože ten odpad z ostružin obsahoval jen minimum šťávy. Ale chuť a barvu dodal výborně.

Suroviny:
1 kg odpadu z ostružin (pecky, slupky)
500 g cukru
500 ml slivovice (nebo režné)
kousek skořice
4 hřebíčky
citronová kůra

Postup:
Vše smícháme a uložíme do vhodné zavařovací sklenice, kde necháme uležet cca 2 měsíce. Během této doby můžeme občas promíchat. Poté scedíme přes plátýnko, přelejeme do láhve a postupně při různých příležitostech konzumujeme.

Rybíz a lá brusinky

Letošní léto si přispíšilo. Všechno je nějak dříve. A tak honem vytahuji loňské fotky a recept na rybíz zavařený na způsob brusinek. Vloni jsem ho vyzkoušela poprvé, ale jen v malém množství. Ale protože se povedl a navíc rybízu je letos také podstatně více, nic nebrání zopakování.

Suroviny:

1 kg červeného rybízu
800 g cukru
3 vanilkové cukry
1 dl rumu

Postup:
Vše společně uvaříme. Poté na cca 10 minut odstavíme, opatrně vlijeme rum (pozor, pění to!) a zamícháme. Ještě horké plníme do skleniček a obrátíme dnem vzhůru. Nezavařujeme! 

Kynuté knedlíky

Léto je prakticky jediná doba, kdy si můžete udělat opravdu dobré kynuté knedlíky, protože všude je dostatek čerstvého ovoce. I když některé recepty tvrdí, že knedlíky lze udělat i ze zamraženého nebo kompotového ovoce, případě i z marmelády. Vlastně mají pravdu, ale změklé ovoce se při balení do těsta různě rozmačkává a pouští vodu. A když už se vám to podaří zabalit, tak výsledná chuť se taky nedá srovnat. Můžete mi věřit, vyzkoušela jsem to!

Takže léto u nás patří knedlíkům, tedy krom cukety a dalších sezónních potravin. Co vím, tak většina lidí ovocné knedlíky miluje. Ovšem s přípravou bývají na štíru. A přitom to není vůbec nic těžkého. Jestli se povedou sice závisí hned na několika faktorech, ale ohlídat je není vůbec náročné. A pokud máte pekárnu, tak je to ještě snazší.

Suroviny:
250 ml mléka
1 lžička soli
1 lžička cukru
1 vejce
500 g hrubé mouky
20 g droždí

Postup:

Ve sklence vlahého mléka rozmícháme lžíci cukru, lžíci mouky a droždí a necháme vzejít kvásek. Poté smícháme se všemi ostatními surovinami zpracujeme v těsto. Je potřeba je pořádně vypracovat, tzv. "vybouchat" až se tvoří na povrchu vzduchové puchýřky, na tom závisí výsledná nadýchanost a jemnost knedlíků.  Dáme na teplé místo vykynout - to trvá cca 2 hodiny, během té doby těsto 2-3x promícháme. Majitelé pekárny to mají snažší - stačí jen suroviny v uvedeném pořadí vložit do pekárny a zapnout příslušný program. Přístroj se o vše postará sám. Vykynuté těsto přendáme na pomoučněný vál a rozdělíme na malé dílky. Nejlépší postup je vypracovat váleček, který následně nakrájíme na plátky. Z každého podílku totiž potřebujeme vytvořit placičku, do jejíhož středu vložíme ovoce a zabalíme. Knedlíkům jen prospěje, když je nejprve všechny vyrobíme a teprve pak si dáme vařit osolenou vodu, zatímco ty budou ještě odpočívat a kynout. Teprve do vřelé vody vkládáme knedlíky a hned je vařečkou "odlepíme" ode dna. Kynuté knedlíky jsou plné vzduchových bublin, které je drží na hladině. V praxi to znamená, že se vaří jen ta část, která je ponořená do vody. To znamená, že v polovině vaření je musíme otočit, aby se uvařily i z druhé strany. Ovocné knedlíky se obvykle vaří celkem 10-12 minut (5 min z každé strany). Hotové je vyjmeme z vody a ihned propíchneme, nebo lépe natrhneme, aby vyšla pára.

Takto se to skutečně zdá být jednoduché. Ale raději zmíním všechna úskalí o nichž vím (většinou z vlastní trpké zkušenosti):

1. Zkontrolujte si expiraci u kvasnic! Měla by být delší než týden. I když jsou kvasnice ze zdravotního hlediska naprosto v pořádku, stářím ztrácejí své vlastnosti, takže vám těsto méně nakyne a bude tužší.
2. Pokud těsto dobře nevypracujete, správně nevykyne a knedlíky budou gumovější. S pekárnou toto vůbec nemusíte řešit.
3. Nenechte těsto překynout, zkysne a je řidší. Jednak se s ním hůře pracuje a výsledná kvalita knedlíků je také horší. Pokud vám ho dělá pekárna, dejte se do zpracování hned po skončení programu. Jestliže ho děláte ručně, musíte si to ohlídat (všeobecně platí, že by nemělo kynout déle než 2 hodiny).
4. Těsto je "živá" věc, stále pracuje. Pokud nechcete, aby vám knedlíky praskaly, tak je po vytvarování pokládejte spojem dolů. Zabrání to uvolnění spoje během kynutí a sníží to riziko prasknutí při vaření.
5. Knedlíky nepřevařte! 

Domácí zmrzlina nebo nanuky

Léto je v plném proudu. Venku vedro na padnutí. Něco studeného na osvěžení přijde vhod. Nabídka zmrzlin a nanuků v obchodech je vskutku pestrá. Jenže... Za mého dětství bývala hlavní surovinou k přípravě zmrzliny smetana. Dnes můžete mluvit o štěstí, když v nějaká obsahuje alespoň kapku mléka. Jinak je to vesměs rostlinný tuk ochucený a obarvený chemií. Na druhou stranu, není velký problém udělat si zmrzlinu doma. Ani nebudete potřebovat žádný zmrzlinovač.

Suroviny:
1/4 l smetany ke šlehání
250 g tvarohu
1 žloutek
moučkový cukr dle chuti
ovoce

Postup:

Nejprve vyšleháme šlehačku. Poté si v misce smícháme tvaroh se žloutkem, cukrem a ovocným pyré (ovoce rozmixujeme), nebo vymačkanou šťávou. Do této směsi pak zlehka vmícháme šlehačku. Hotovým "krémem" plníme formičky na nanuky. Ani nemusí být ty speciální k tomu určené, kupované. Pokud máte doma pár tub od šumivých vitamínů, udělají stejnou službu. Najkonec zapíchneme dřívko (silnější špejli) a dáme nastojato zmrazit. Zbytek zmrzliny můžeme nalít do krabičky a také zmrazit. 

Může se stát, že nanuk zmrzne tak, že nepůjde z formy vytáhnout. Může za to hlavně obsah vody v ovocném pyré, která zmrzne na tvrdý led. Při násilném vytahování si můžeme zlomit, případně vytrhnout dřívko. Lepší je formičku ponořit na pár vteřin do teplé vody. Pak už lehce vytáhnete ven.

Pomerančová marmeláda

Jestli si myslíte, že zavařovací sezona už skončila, tak jste na omylu. Zavařovat se dá skoro celý rok. Jednak, když se urodí hodně a nestíhám to v létě zpracovávat, tak zamražuju a za dlouhých zimních večerů teprve vařím marmelády. A pak, marmeláda se dá udělat prakticky z čehokoliv. Dost často se stává, že po Mikuláši tu máme takové množství ovoce, že nemáme šanci to spotřebovat. Vyhodit je to škoda, tak proč nezkusit marmeládu - třebas pomerančovou.

Už dávno jsem ji chtěla zkusit. I když normálně během sezony taky používám gelfix, při posezoním marmeládování už se mu snažím vyhýbat, aby marmeláda byla opravdu bez chemie. Jenže recepty na internetu jsou jako přes kopírák: pomeranče + cukr + gelfix. Navíc ještě se všema těma nechutnýma slupkama. Tak to teda NE! Zkusím experimentovat.

Suroviny:
1 kg pomerančové dužiny (cca 6-7 celých pomerančů)
500 g cukru
1 citron
250 ml vody
2 jablka
1/2 lžičky kyseliny citronové

Postup:

1-2 pomeranče důkladně omyjeme (kartáčkem) a ostrouháme z nich vrchní vrstvu kůry (bez toho bílého). Pomeranče oloupeme, zbavíme všech bílých vláken, nakrájíme na kostky a propasírujeme. Pokud pasírujeme ručně, je lepší je nejprve asi 15 minut povařit, aby změkly. Jablka oloupeme a najemno nastrouháme. Přidáme připravenou pomerančovou kůru, šťávu z citronu, ostatní suroviny a vaříme dokud směs nezhoustne - cca 1 hod. Naplníme do skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Jablka jsem přidala kvůli pektinu. Nejsem si jistá, kolik ho pomeranče obsahují, obzvlášť ty kupované. A kyselina citronová je konzervant - údajně přírodní. Podle některých receptur se dá do marmelády přidat skořice nebo zázvor, ale já ji nechala čistou. Myslím, že pomerančová kůra jí dodá dostatečné aroma, které by bylo škoda narušovat něčím dalším. Ostatně je fakt výborná, mírně ale příjemně nahořklá... A abych nezapomněla: Je lepší, když se nechá pár dní uležet.

Jablečný kompot

Čerstvý jablečný kompot, ještě teplý, patří ke vzpomínkám na dětství a na babičku, která ho občas vařívala. Pravda, neměla jsem ho u ní často, protože jsme tam moc nejezdívali. Někteří si možná řeknete: Co je na kompotu zajímavého? Ale já moc často nepotkávám lidi, kteří by se čerstvému kompotu nedivili. Nabyla jsem dojmu, že tento nostalgií vonící dezert se zřejmě dávno vytratil z našich kuchyní, a tak bych jej ráda připomněla.

Suroviny:

Jablka

Cukr

1 citron

Kousek celé skořice

Několik hřebíčků

Postup:

Množství záměrně neuvádím, protože vše se odvíjí především od sladkosti jablek. I tak to není příliš obtížné odhadnout. Jablka oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na kostičky. Citron dobře omyjeme a i s kůrou nakrájíme na kolečka. Vložíme do většího hrnce, zalijeme vodou, tak aby ovoce bylo ponořené, přidáme cukr, několik hřebíčků a úlomky skořice. Když se cukr rozpustí, ochutnáme a případně přisladíme - šťáva by měla být o trošku sladší, protože jablka si část cukru vezmou. Přivedeme k varu a vaříme cca 10-20 minut - opět záleží na druhu (a tvrdosti) jablek. Můžeme podávat teplé i vychlazené. Já dávám přednost teplému...

Višňové čatní

Letos je to s ovocem horší. Meruňky nejsou vůbec a višní je pomálu - tedy na slivovici je jich málo. Na zavařování je jich docela dost, takže jsem se pustila do experimentu. Už minulý rok jsem chtěla vyzkoušet višňové čatní, ale zrovna v době, kdy višně zrály se mi nějak nedostávalo času. Tentokrát je času spousta, protože krom višní jiné ovoce opravdu nemám. Recepty na internetu se tentokrát vzácně shodují, zřejmě všechny pocházejí z jednoho jediného zdroje. Ale u všech chybí jak fotografie, tak komentáře, že by to někdo někdy vyzkoušel. Tak tedy: Já už to vyzkoušela a je fakt dobré. Zatím jsem udělala zkušebně jen z jednoho kila višní a je to škoda. Když nemáte odpeckovávač, je s tím dost práce a než nějaký koupím ať už v obchodě nebo přes net, bude po višních - špačci se letos činí. Takže další pokus asi až příští rok a to už budu mít i ten odpeckovávač.

Samotné čatní se mi zdálo příliš ostré i přes to, že jsem úplně vynechala pepř. Převládala v něm chuť kari, což se mi moc nelíbilo a příště ho dám o něco méně. Ovšem v kombinaci s ne příliš kořeněným masem vytvořilo chuťově zajímavou delikatesu.

Suroviny:

1 kg vypeckovaných višní
2 cibule
15 dkg cukru
10 dkg medu
1 lžička zázvoru
1 lžička soli
1 lžička kari
2 lžíce octa
7 tlučených hřebíčků
(1 lžička zeleného pepře)

Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a spolu s višněmi a ostatními surovinami vaříme cca 3/4 hodiny, až se odpaří většina vody. Horké plníme do skleniček, uzavřeme víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Vychladlé skladujeme v chladnu a temnu (lednice stačí) - neotevřené vydrží dost dlouho...

Pikantní meruňková omáčka

U nás už meruňky pomalu končí. Jak jste na tom vy? Doufám, že někde ještě máte, protože dnes se s vámi chci podělit o netradiční meruňkovou zavařeninu. K tomuto experimentu mě inspirovala moje sestřenice, která se výrobou nejrůznějších zavařenin živí....

To si takhle jednou pochutnávám na čerstvých meruňkách, kterých se nám po několika letech půstu urodilo takřka neuvěřitelné množství, a přemýšlím, co ještě s nimi. Už jsme je měli na 100 způsobů, navařila jsem marmeládu, kompoty, manžel má plné bečky kvasu a meruněk jako by neubývalo. A vzpomněla jsem si na sestřenici, která nedávno vyprávěla, jak se k těm svým ovocným hořčicím dostala. Co zkusit něco podobného? Nejprve jsem jí chtěla zavolat a trošku se poptat na její zkušenosti. Jenže... Pak by nebylo fér dávat recept na blog - přece nemůžu vyzradit její "obchodní tajemství"! Na druhou stranu však nemám s ničím podobným žádné zkušenosti - musím se alespoň porozhlédnout po netu. Jediné, co jsem našla byly různé recepty na meruňkové chutney. Možná je výborné, ale k jeho realizaci mi jaksi doma chybí valná většina surovin. No, tak to nebude chutney, bude to něco jiného. Ovšem nic mi nebrání vyjít z tradičního receptu na chutney a dále s ním experimentovat... Osmažila jsem cibuli, česnek, přidala meruňky... uváděné množství octa i cukru se mi zdálo přehnané, tak jsem přidávala po menších dávkách a ochutnávala, dokud jsem nebyla s chutí spokojená. A nezapomenout na zázvor - je celkem ostrý, takže se určitě hodí. Vařím, míchám, ochutnávám... Po pravdě pořád nic moc, jako byste do marmelády nalili lák z okurek. Pokud s tím něco neprovedu, tak to můžu rovnou za stálého míchání vylít do.... Jenže co s tím? Znovu jsem prošla pár receptů a to, co jsem z uváděných surovin měla k dispozici jsem zavrhla - všechno to má nasládlou chuť, takže to pořád bude zkažená marmeláda. Myslím, že by tomu pomohla malá feferonka - tu nemám, takže jedině pálivá paprika nebo pepř. Nakonec jsem se rozhodla pro pepř - tím určitě nic nepokazím. Je to lepší, ale pořád by to ještě něco chtělo... Zavolám si na radu manžela. Ani jsem nemusela: Je to Hanák jak poleno a jako takový nedá ani ránu bez česneku... Už dopředu jsem tušila, co mi řekne: "Chce to česnek." Nakonec proč ne? Česnek ještě nikdy nic nepokazil! Spíš naopak: Některé pokažené pokrmy dokáže zázračně napravit, že jsou mnohdy i lepší než původní záměr.

Chutney to nejspíš není, ani hořčici se to nepodobá, ale dobré to je. Trošku mi v pánvi zbylo, tak jsem to nechala vychládnout a otevřeli jsme si k tomu zavařený maso, abychom to hned vyzkoušeli... A manžel mě požádal, ať toho udělám víc.

Suroviny:

1 kg meruněk

1 velká cibule

4 stroužky česneku

2 lžíce oleje

2 lžičky soli

100 ml octa

150 g cukru

1 lžička zázvoru

1/2 lžičky mletého pepře

Postup:

Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli do růžova. Přidáme nadrobno nakrájený česnek (jen 3 stroužky) a ještě krátce osmahneme. Přidáme na drobno nakrájené meruňky (v chutney mají být kousky), podlejeme octem, osolíme, přidáme cukr a zázvor a na mírném plameni vaříme dokud nezačne houstnout. Pokud zvolíme nádobu s nepřilnavým povrchem, stačí jen občas promíchat. Nakonec přidáme pepř a prolisujeme jeden stroužek česneku. Necháme ještě krátce přejít varem a horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pokud jsme dobře odpařili všechnu vodu, tak by se to kazit nemělo. Já s tím zatím nemám moc zkušeností. Někdy mi zavařenina vydrží, jindy se zkazí. Pro jistotu jsem  do spíže dala jen jednu skleničku a ostatní uložila do ledničky. Ostatně byly dohromady jen tři, takže se tam pohodlně vešly a můžu je tam mít jak dlouho chci. A teď ještě honem rychle do zahrady, podívat se, jestli tam zbyly nějaké meruňky na druhou várku. Tentokrát bych chtěla udělat z dvojitého množství - bohužel větší hrnec nemám.

Malý tip:

Mimochodem: Víte jak dostat zavařeninu do malé skleničky a nepobryndat okraje? Potřebujete něco jako nálevku. Ty, co se prodávají, jsou však moc úzké a hustá zavařenina je ucpává. Snadno si však můžete vyrobit širší nálevku na jedno použití. Potřebujete k tomu jen prázdnou PETláhev, které uříznete vrchní část - a nálevka je na světě. Já používám PETky jen od neochucených minerálek nebo vod, jednak aby zavařenina nedostala nežádoucí příchuť, a také aby se do ní nedostaly nějaké "nečistoty" díky nimž by se mohly kazit.

Rybízový koláč

Pomalu začíná zrát rybíz. Máme asi různé odrůdy, protže některé stromečky už jsou zralé, jiné napůl a další jsou ještě úplně zelené. Zatím jsou to všechno mladé stromečky, takže úrody je poskromnu. Na marmeládu to nestačí. Ale na koláč...

Recept jsem našla u Alenky na blogu. Ale protože mám zkušenost, že občas se stránky z internetu ztrácí, tak ho sem přepisuju celý.

Suroviny
500 g polohrubé mouky
200 g moučkového cukru
špetka soli
prášek do pečiva
250 g tuku (ideálně máslo, ale může být i rostlinný)
2 celá vejce
rybíz

Postup

Všechny sypké suroviny smícháme v míse, přidáme vejce a změklé máslo a vypracujeme těsto. Cca 3/4 těsta rozprostřeme do vymazaného a moukou vysypaného pekáče, okraje uděláme trošku vyšší.  Poklademe rybízem. Do zbývajícího těsta přidáme cukr a hrubou mouku, a uděláme z něj drobenku, kterou posypeme celý povrch koláče. Pečeme ve středně vyhřáté troubě.

Podle Alenky jde udělat prakticky s jakýmkoliv ovocem. Já zatím vyzkoušela jen ten rybíz.

Vitamínová bomba

Hned na úvod se musím přiznat, že doslova nesnáším recepty, obsahující sousloví: "přidáme si cokoli, co kdo má rád." To není recept, to je patlanice! A i když sama také občas vařím stylem "co dům dal", tak přecejen i tady mám své hranice - rozhodně nemusím vždy použít vše, co najdu ve spíži a lednici. Přesto tentokrát udělám vyjímku a podělím se s vámi o návod (slovo recept se snad ani nedá použít), jak chutně zužitkovat přebytky nejrůznějšího ovoce.

Občas se mi doma nahromadí nejrůznější ovoce. Něco koupíme, něco donese Adámek ze školní jídelny a někdy také něco dovezou babička s dědou... A pak to nestíháme jíst. Po pár dnech toho máme dost a nikdo to už nechce. Ale většina ovoce se rychle kazí s sníst se musí. V takovém případě pak udělám ovocný salát.

Jeho základem je jablko, nejlépe oloupané, pomeranč a banán - všechno pokrájím na kostičky. Pokud mám, přidám další ovoce - kivi, víno, ananas, broskev... Prostě, co kdo má rád - hlavně však pozor na ovoce, které v kombinaci s mléčnými výrobky způsobuje potíže! Můžu přidat také rozinky a jiné sušené ovoce, nebo dokonce oříšky - ty jsou dobré nahrubo usekané a nasucho opražené v pánvi. Vše se smíchá v míse a přidá se troška (cca kelímek) jogurtu, nejlepší je čistě bílý - není třeba to kazit chemicky vyrobenými příchutěmi. Pokud to chce někdo mít jako vydatnou svačinku, tak si ještě může přidat ovesné vločky na způsob müsli = vločky se nasucho opraží na pánvi, podobně jako oříšky.