čtvrtek 22. prosince 2016

Rybí krém

Tento recept mám z televize, ale už nevím ze kterého pořadu. Zaujalo mě na něm, že je poměrně nenáročný - většinu surovin mívám běžně doma, takže nic nebrání jej občas zařadit do jídelníčku aniž by člověk musel předem myslet na nákup. Navíc ryby máme rádi a máme jich dostatek, tak proč občas nějakou neobětovat jen na polévku....

Polévka měla zvláštní, ale moc dobrou chuť. A nemusí se servírovat jen o Vánocích!



Suroviny:
1/2 kapra (nebo jiné sladkovodní ryby)
1 cibule
2 mrkve
1 petržel
plátek celeru
80 g másla
sůl, pepř, špetka fenyklu
lžička rajčatového protlaku
1 rajče
1 brambor

Postup:
Cibuli, mrkev, petržel a celer nakrájíme na větší kousky a osmahneme na másle. Rybu nakrájíme na kostky (i s kostmi), přidáme k zelenině a osmahneme. Osolíme, opepříme, přidáme špetku fenyklu, nakrájené rajče a lžičku protlaku. Zalijeme asi litrem vody (vývar není třeba, ryba se nám vyvaří) a přidáme brambor na kostičky, který nám polévku zahustí. Vaříme cca 3/4 hodiny. Poté rozdrtíme tyčovým mixérem a propasírujeme přes sítko. Hotovou polévku dochutíme hrstkou bylinek a doplníme krutony z rohlíků.

čtvrtek 15. prosince 2016

Králík na zázvoru

Počasí je tak akorát dobré pro různé chřipky a nachlazení. I můj miláček se někde nastydl. A protože normální léky užívá jen na pokraji smrti, tak se zásobil vším možným přírodním, o čem se na internetu dozvěděl, že to pomáhá při nachlazení. Mezi námi: Já osobně takový koktejl všemožnéch přírodních léčiv taky už nepovažuju za úplně neškodný. Tak se nám do domácnosti dostal taky pořádný kus zázvoru. Hned jsem mu kousek sebrala, abych ho vyzkoušela i v kuchyni - čerstvý jsem dosud neměla odvahu koupit a použít. Ten sušený nám moc nechutná, ale je možné, že ho dávám moc (i když se řídím receptem). Když už byl tedy doma.... No a s čím jiným vyzkoušet něco tak aromatického? Přece s králíkem, kterému aromatické přísady velmi sluší. Výsledkem jsme byli všichni příjemně překvapeni. Zdá se, že čerstvý zázvor si do naší kuchyně nakonec cestu našel. Už se docela těším, jak vyzkouším něco dalšího.


Suroviny: 
4 porce králíka
kousek slaniny
sůl
4 stroužky česneku
kousek zázvoru

Postup:
Česnek oloupeme a prolisujeme, přidáme oškrábaný a jemně nastrouhaný zázvor a sůl. Všechno smícháme na kašičku-marinádu. Porce králíka prošpikujeme, potřeme marinádou a necháme přes noc uležet. Druhý den podlijeme vodou a upečeme. Podáváme s obvyklými přílohami jako jsou brambory, rýže apod.

čtvrtek 8. prosince 2016

Pomerančová marmeláda

Jestli si myslíte, že zavařovací sezona už skončila, tak jste na omylu. Zavařovat se dá skoro celý rok. Jednak, když se urodí hodně a nestíhám to v létě zpracovávat, tak zamražuju a za dlouhých zimních večerů teprve vařím marmelády. A pak, marmeláda se dá udělat prakticky z čehokoliv. Dost často se stává, že po Mikuláši tu máme takové množství ovoce, že nemáme šanci to spotřebovat. Vyhodit je to škoda, tak proč nezkusit marmeládu - třebas pomerančovou.

Už dávno jsem ji chtěla zkusit. I když normálně během sezony taky používám gelfix, při posezoním marmeládování už se mu snažím vyhýbat, aby marmeláda byla opravdu bez chemie. Jenže recepty na internetu jsou jako přes kopírák: pomeranče + cukr + gelfix. Navíc ještě se všema těma nechutnýma slupkama. Tak to teda NE! Zkusím experimentovat.


Suroviny:
1 kg pomerančové dužiny (cca 6-7 celých pomerančů)
500 g cukru
1 citron
250 ml vody
2 jablka
1/2 lžičky kyseliny citronové

Postup:
1-2 pomeranče důkladně omyjeme (kartáčkem) a ostrouháme z nich vrchní vrstvu kůry (bez toho bílého). Pomeranče oloupeme, zbavíme všech bílých vláken, nakrájíme na kostky a propasírujeme. Pokud pasírujeme ručně, je lepší je nejprve asi 15 minut povařit, aby změkly. Jablka oloupeme a najemno nastrouháme. Přidáme připravenou pomerančovou kůru, šťávu z citronu, ostatní suroviny a vaříme dokud směs nezhoustne - cca 1 hod. Naplníme do skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Jablka jsem přidala kvůli pektinu. Nejsem si jistá, kolik ho pomeranče obsahují, obzvlášť ty kupované. A kyselina citronová je konzervant - údajně přírodní. Podle některých receptur se dá do marmelády přidat skořice nebo zázvor, ale já ji nechala čistou. Myslím, že pomerančová kůra jí dodá dostatečné aroma, které by bylo škoda narušovat něčím dalším. Ostatně je fakt výborná, mírně ale příjemně nahořklá... A abych nezapomněla: Je lepší, když se nechá pár dní uležet.

čtvrtek 1. prosince 2016

Zázvorky

Vezmi půl libry pěkné mouky na vál, dej k tomu půl libry tlučeného cukru, z jednoho citronu kůru, drobnince pokrájenou, pak dvě lžíce tlučeného a skrze moučné sejtkou prosátého zázvoru, pak tři celé vejce, dobře to vypracuj, dělej na prst dlouhé a široké kousky, tak jako šištičky s náprstkem - lépe ale formičkou plechovou, která jako zázvor vypadá - , po stranách vypíchej kousky, aby to vyhlíželo jako zázvor, a nech to na papíře na plechu spěšně upect.
(M.D.R.  1986 str. 205)

Je nejvyšší čas se pustit do zázvorek. Potřebují poměrně dlouhou dobu k rozležení, takže už raději neodkládat! Receptů existuje spousta a v mnohém jsou si podobné. Já jsem se rozhodla pro osvědčenou Rettigovou. Tedy přesněji pro jeden ze dvou jejích receptů na zázvorky. Poprvé jsem je vyzkoušela už minulý rok, ale to jsem ještě netušila, jak dlouho potřebují k rozležení a jestli se mi vůbec rozleží. Tak jsem se s tím raději nechlubila a počkala až na konečný výsledek. Rozležely se dobře a chuť měly jako trošku kořeněné piškóty. Výborné!


čtvrtek 24. listopadu 2016

Kapr zapečený po švýcarsku

Letos prý ryby berou jako o život. Alespoň to tvrdí kamarád. To vůbec nevadí, ryby jsou zdravé a my je navíc máme rádi. Jenže když je máte každý týden, někdy i 2x, tak už člověk chce změnu. A tak jsem se poohlédla po nějakém novém receptu, který by splňoval mé náročné podmínky: Totiž mít doma vše potřebné, protože v místním obchodě toho moc nekoupím a už vůbec ne něco speciálního. Volba nakonec padla na zapečeného kapra s jablky. Zdálo se mi to jako zajímavá kombinace, která by však ve výsledku nemusela chutnat špatně. A nemýlila jsem se.

  
Suroviny:
1/2 kapra
sůl, pepř
1 citron
hladká mouka
tuk (ideálně máslo)
1 jablko
20-30 g šunky
2 bílky
3-4 lžíce strouhaného sýra
2 lžíce strouhanky

Postup:
Očistěného kapra nakrájíme na porce, které osolíme, opepříme a pokapeme šťávou z citronu. Necháme asi 2-3 hodiny odležet. Potom porce obalíme v mouce a na másle zlehka opečeme. Hotové naskládáme do máslem vymazané zapékací misky. Jablko oloupeme a nakrájíme na nudličky. Také šunku nakrájíme. Obojí smícháme s bílky, strouhankou a sýrem. Směs rozložíme na porce kapra a vše zapečeme v předehřáté troubě nebo pod grilem. Podáváme s bramborovou kaší.

čtvrtek 17. listopadu 2016

Segedínský guláš

Guláš a jeho různé varianty patří ke klasice české kuchyně. Způsobů přípravy gulášů je nespočet. Dalo by se říct, že "co hospodyňka, to jiný recept". Krom toho se dá guláš připravit nejen z masa, ale i z různých jiných surovin. Známe guláš bramborový, fazolový, houbový... Oblíbenou variantou je segedínský guláš, do nějž se kromě masa přidává ještě spousta kysaného zelí. Postup, který vám dnes představím není až tak obvyklý. Profesionální kuchaři by nejspíš obraceli oči v sloup, ale já si tento postup oblíbila, a to nejen u guláše. Případní hosté zatím nikdy nešetřili chválou.


Suroviny:
2 lžíce sádla
1 větší cibule
lžíce sladké papriky
4 silnější plátky vepřového masa (nejlépe z plecka, případně libový bůček)
500 g kysaného  zelí
sůl, pepř,
mouka na zahuštění

Postup:
Plátky masa bez naklepávání hned osolíme, opepříme a na rozpuštěném sádle zprudka opečeme z obou stran. Mělo by mít zvenčí kůrčičku a uvnitř být ještě syrové. Připravené maso vyjmeme a odložíme na talířek. Ve výpeku osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli. Stáhneme z plotny a do ještě pěnícího sádla vmícháme papriku. Zelí zcedíme, případně propláchneme vodou - záleží jak moc kyselé máme rádi. Přidáme ho do připraveného cibulovo-paprikového základu, podlijeme hrnkem vody,  nahoru naskládáme plátky masa a pod pokličkou dusíme do měkka. Když je maso hotové, vyjmeme je na talířek a zelí zahustíme záklechtou z vody a mouky. Maso vrátíme zpět, aby zbytečně moc nevychládlo.
Podáváme s houskovým knedlíkem.

čtvrtek 10. listopadu 2016

Husí krev podle Jana Nerudy

Svatomartinská husa je už připravená, stačí ji jen strčit do trouby. Ale z husy nezužitkováváme jen maso. Za skutečnou delikatesu je považována husí krev. Vždyť i Jan Neruda jí věnoval celou báseň.

Husí krev

Jsem Čech, můj znak je lev!
Jsem Čech, chci krev, jen krev!
Však moderní Čech jinak na to musí:
Čech moderní když krev chce, chce - krev husí.
Ta lahoda, ta chuť -
ach srdce, klidné buď!
ať mluví jen, kdo zkusí!
Vem po 3 krejcařích krev ze 2 husí
a měj se k činu!
Na kastrol másla čerstvého 3 loty dej,
pár k tomu kmínů, 
a cibulinku pěkně nakrájej,
ať jemná je, droboulinkatá.
Když pak je cibulka už "zlatá",
(jaký libý zjev!)
dej tam tu hezky rozmačkanou krev.
A když se to už, jak se říká, "dělá",
by nezůstala krev snad přec zas celá
a nevypadala jak hlíny kousky,
dej ještě trochu nastrouhané housky.
A má-li to pak příliš suchou líci,
dej dobré polívčičky k tomu lžíci.
Jan Neruda
Básně II.

Báseň dopodrobna popisuje celý recept. Nebylo těžké se s tím popasovat. Krom toho, nejsem první, kdo zkusil vařit podle veršovaného receptu. Na internetu je pár dalších zkušeností právě s Nerudovou Husí krví. Kdo nikdy husí krev neochutnal, zřejmě nebude chtít věřit. Nevypadá to sice moc vábně, ale ten pátý verš je pravdivý! 


Suroviny:
husí krev ze 2 husí
50 g másla
špetka celého kmínu
1 menší cibule
strouhanka dle potřeby
husí vývar dle potřeby
sůl, pepř

Postup:
Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme zrnka kmínu a potom najemno nakrájenou cibuli. Smažíme dozlatova. Mezitím si vidličkou rozmačkáme ztuhlou husí krev. Když je cibulka zlatá, přidáme krev a za stálého míchání smažíme. Zahustíme troškou strouhanky. Pokud to se strouhankou přeženeme, tak můžeme vmíchat po lžičkách vývar. Nakonec osolíme a opepříme dle chuti. Podáváme s pečivem.

čtvrtek 3. listopadu 2016

Slepice na smetaně

S nadcházejícím podzimem lidé na venkově pomalu likvidují zvířectvo. Je zbytečné držet staré slepice přes zimu. Vajíček už moc nesnesou, ale zato hodně sežerou. Stará slípka není zrovna ideální maso. Je tuhá a krom toho má masa relativně málo. Nejlepší je na polívku. Slepičí polévka je něco naprosto úžasného. Vývar z kuřete se jí nikdy nemůže vyrovnat. Kromě polévky lze ze slípky udělat také slepici na smetaně. Vlastně se obojí připravuje prakticky současně v jednom hrnci.


Suroviny:
1 slepice vč. drobů
2-3 mrkve
3 stroužky česneku
sůl
10 zrnek pepře
5 zrnek nového koření
- Vše vložíme do tlakového hrnce, zalijeme vodou, uzavřeme a pod tlakem vaříme cca 1 hod.

1 lžíce másla
1 středně velká cibule
1 lžíce sladké papriky
1/4 l zakysané smetany
muškátový oříšek

Postup:
Hotový vývar přecedíme, droby a mrkev použijeme k dokončení polévky. Slípku obereme, maso nakrájíme na menší kousky. Na másle osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme slepičí maso a krátce opražíme. Stáhneme z ohně a zaprášíme paprikou. Podlejeme asi 1/4 l slepičího vývaru a vaříme, dokud se šťáva nezredukuje asi napolovic. Poté zahustíme smetanou a pro dochucení strouhneme párkrát muškátový oříšek. Nejlepší přílohou jsou samozřejmě klasické houskové knedlíky.

čtvrtek 27. října 2016

Pečený kapr

Díky výměnnému obchodu s pár přáteli nemáme o tuzemské sladkovodní ryby nouzi. To mi dává možnost různě experimentovat a zkoušet nové věci. Přecejen na Vánoce si netroufnu přijít s něčím novým, jednak protože máme jako hosta tchýňku a jednak, že ne všechny experimetny končí s dobrým výsledkem. Tento se však povedl. A jelikož je zrovna období výlovů a ryby se tedy dají koupit doslova u každého rybníka... Jasně, podělím se o recept, který má šanci nahradit tradičního smaženého kapra o Vánocích.


Suroviny:
půlka kapra
sůl, pepř
máslo
semínka kopru

Postup:
Kapra důkladně očistíme, zbavíme šupin a kůži několikrát podélně nařízneme. Osolíme, opepříme z obou stran a nezapomeneme přisypat semínka kopru. Kdo nemá, může je nahradit tradičnějším kmínem, ale výsledek bude chuťově někde úplně jinde. Kapra vložíme do pekáčku, podlijeme vodou, poklademe plátky másla, přiklopíme pokličkou (nebo alobalem) a vložíme do trouby. Pečeme cca 15 minut pod poklicí a dalších 15 minut bez poklice.

Pokud máte ryby rádi, tak vám zaručuju, že tohoto kapra si rychle oblíbíte. A to nejen kvůli jeho výtečné chuti, ale i pro snadnou a rychlou přípravu.

čtvrtek 13. října 2016

Vepřové dušené v mrkvi

Dušená zelenina, zvláště pak mrkev, byla postrachem snad všech strávníků školních kuchyní. Už dávno jsem zjistila, že i takto neoblíbená jídla mohou mít skvělou chuť, pokud se správně připraví. Např. ta dušená mrkev: ve školní jídelně jakási červená máčka bez chuti. V domácím provedení lahůdka, kterou rozhodně odmítat nebudete. Ovšem pokud si chcete opravdu pochutnat, tak k přípravě použijte jedině máslo, žádný jiný tuk!


Suroviny:
4 plátky vepřového masa
1 kg mrkve
sůl, pepř,
máslo
cibule
citronová šťáva

Postup:
Maso osolíme, opepříme a na másle opečeme z obou stran. Opečené maso vyjmeme z pánve a ve výpeku osmažíme najemno nakrájenou cibuli a nastrouhanou mrkev. Zakápneme citronem, podlejeme vodou, vrátíme maso a pod pokličkou dusíme 10-15 minut. Nedovedu si představit lepší přílohu než vařené brambory.

čtvrtek 22. září 2016

Domácí sýr

Od kozenky máme spoustu mléka a kromě tvarohu z něj také připravuji sýr. Chvíli jsem musela experimetnovat. Návody na internetu se různí, zvlášť co se týče množství syřidla. Nakonec jsem však zůstala u dávkování doporučeného přímo na etiketě. Syřidel je více druhů a zřejmě každé jinak silné. Výroba sýru není nijak složitá, jen to chce přesnost. Také je dobré mít dost času. I když jednotlivé úkony nezaberou snad ani minutu, je třeba dodržovat určitý časový odstup mezi nimi.


Suroviny
1 l mléka nepasterizovaného
syřidlo dle návodu na etiketě
sůl

Postup
Mléko zahřejeme na teplotu 40°C. V trošce teplé vody rozmícháme pár kapek syřidla, vlijeme do mléka a krátce zamícháme. Necháme asi 45 minut odstát - za tu dobu mléko zhoustne a má konzsistenci přibližně jako puding. Nožem nakrájíme na drobnější kousky a opět necháme alespoň půl hodiny odstát - během té doby se nám oddělí syrovátka. Kousky syřeniny plníme sýrařské formičky (jsou děravé). Uložíme v chladnu a necháme 24 hodin odkapávat syrovátku.
Další den si připravíme solnou lázeň: Na 1 l vody odvážíme 200 g soli. Sůl rozpustíme ve vodě, můžeme pomoci zahříváním. Do vychladlé lázně vložíme hotové sýry a necháme cca 1 hod marinovat. Poté sýry osušíme a můžeme podávat.

Tento postup se mi osvědčil nejlépe. Z jednoho litru mléka máme asi 100 g sýru, takže je lépe zpracovávat větší množství naráz.

čtvrtek 15. září 2016

Dýňový koláč

Jaro a léto se nám moc nevyvedlo - tedy co se týče úrody v zahradě - ale podzim nám to bohatě vynahrazuje. Kromě rajčat a ostružin se nám urodilo také pár dýní. Dýňová polévka má stále úspěch, a tak jsem zkusila i něco jiného: Dýňový koláč, oblíbenou pochoutku amerických dětí. Nikdy jsem ho nejedla, ale člověk má zkusit všechno. Recept jsem tradičně hledala na internetu, kupodivu se tentokrát všechny téměř shodovaly. Tím lépe, alespoň nemusím přemýšlet, který by byl lepší.


Suroviny na těsto:
175 g hladké mouky
2-3 lžíce medu
15 g moučkového cukru
špetka soli
110 g másla
30-50 ml vody

Náplň:
400 g dýňového pyré
1 lžička skořice
1/2 lžičky zázvoru
2-3 lžíce medu
špetka soli
200 ml zakysané smetany
3 vejce

Postup:
Z uvedených surovin vypracujeme hladké těsto. Necháme alespoň 2 hodiny v chladnu odstát, potom vyválíme a vyložíme jím vymazanou koláčovou formu (přesahující okraje ořízneme). Dno na několika místech propíchneme vidličkou, korpus naplníme dýňovou náplní a dáme do předehřáté trouby péct na 190°C asi 40-45 minut. Krátce před koncem pečení můžeme povrch posypat kousky mandlí.
Dýni očistíme, vydlabeme vnitřní část se semínky a dužninu nakrájíme na kostičky. Necháme asi 5 minut povařit, poté scedíme a dýni rozmixujeme - tak získáme dýňové pyré. Po vychladnutí do něj vmícháme ostatní suroviny a plníme korpus.

čtvrtek 8. září 2016

Domácí kečup

Několik posledních let byla úroda rajčat z různých důvodů malá. Většinu jsme stihli spotřebovat čerstvých a z těch pár navíc jsem průběžně dělala protlak a mrazila k pozdějšímu použití. Na nějaké větší zavařování toho však nebylo. Letos sice nebylo skoro nic, ale zato rajčat se urodilo bohatě. Po letech půstu si zase můžeme trošku dopřávat. Kromě tradičního mraženého protlaku jsem zkouším i různé zavařování. Recept na sušená rajčata tu už byl, takže dnes přináším recept na již osvědčený a několikrát vyzkoušený babiččin kečup. Ostatní zavařeniny nevím, jestli stihnu včas ochutnat, je možné, že si na další recepty budete muset počkat na příští sezónu.


Suroviny:
2,5 kg rajčat
4 velké cibule
1 lžička sladké papriky
5 hřebíčků
4 zrnka pepře
1 lžička mletého zázvoru
125 ml octa
13 dkg cukru

Postup:
Rajčata a cibuli nakrájíme a dáme vařit se všemi přísadami kromě cukru. Vaříme za stálého míchání 2 hodiny. Propasírujeme, přidáme cukr a vaříme ještě 30 minut. V případě potřeby můžeme ještě trošku přisladit (záleží na naší chuti i chuti rajčat). Plníme do skleniček, zavíčkujeme, obrátíme dnem vzůru a necháme takto vychladnout



 

čtvrtek 1. září 2016

Nakládané papriky

Kromě okurek nic na zavařování nekupuju. Buď se nám dost urodí na zahradě, nebo dostanu nějaké přebytky od přátel či známých. Jako zrovna teď. To takhle jednou přijdu z odpolední a za dveřmi kýbl paprik. V tu chvíli se ve mě bijí dva protichůdné pocity - jeden "Hurá, zavaříme si papriky!" a druhý "Jak to za tak krátký dopoledne stihnu? Kdyby to tak šlo schovat do soboty!" Do soboty by rozhodně nevydržely. Nedá se nic dělat, musím všechnu "neodkladnou práci" odložit a pustit se do paprik. Už s tím mám zkušenosti, párkrát jsem zavařovala kapie a vždycky se moc povedly. Tohle jsou sice kozí rohy, ale paprika jako paprika, ne? A tak jsem sáhla po svém osvědčeném okurkovém láku č. 2 (vařeném). Kromě sladkých paprik, manžel přinesl i pár ostrých. Prima, budou na dochucení - a do každé sklenice jsem jednu přidala.


Suroviny na lák (na 3 sklenice 0,7 l)

0,75 l vody
0,25 l octa
30 g soli (cca 1 lžíce)
70 g cukru (cca  3 lžíce)
5-7 cukerínů
3 bobkové listy
15 kuliček pepře
10 kuliček nového koření
10 hřebíčků
(10 hořčičných semínek)

Vše svaříme a poté necháme vychladnout. Vychladlým zaléváme zeleninu a sterilizujeme 10 minut na 80°C.

Na dno sklenice dáme kolečko cibule, naskládáme papriky a pokud máme přidáme i jednu pálivou. Do každé sklenice přidáme špetku kmínu a dvě polévkové lžíce oleje. Vše dolijeme vychladlým lákem a sterilizujeme.

čtvrtek 25. srpna 2016

Jablečný kompot

Čerstvý jablečný kompot, ještě teplý, patří ke vzpomínkám na dětství a na babičku, která ho občas vařívala. Pravda, neměla jsem ho u ní často, protože jsme tam moc nejezdívali. Někteří si možná řeknete: Co je na kompotu zajímavého? Ale já moc často nepotkávám lidi, kteří by se čerstvému kompotu nedivili. Nabyla jsem dojmu, že tento nostalgií vonící dezert se zřejmě dávno vytratil z našich kuchyní, a tak bych jej ráda připomněla.


Suroviny:
Jablka
Cukr
1 citron
Kousek celé skořice
Několik hřebíčků

Postup:
Množství záměrně neuvádím, protože vše se odvíjí především od sladkosti jablek. I tak to není příliš obtížné odhadnout. Jablka oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na kostičky. Citron dobře omyjeme a i s kůrou nakrájíme na kolečka. Vložíme do většího hrnce, zalijeme vodou, tak aby ovoce bylo ponořené, přidáme cukr, několik hřebíčků a úlomky skořice. Když se cukr rozpustí, ochutnáme a případně přisladíme - šťáva by měla být o trošku sladší, protože jablka si část cukru vezmou. Přivedeme k varu a vaříme cca 10-20 minut - opět záleží na druhu (a tvrdosti) jablek. Můžeme podávat teplé i vychlazené. Já dávám přednost teplému...


čtvrtek 18. srpna 2016

Kedlubnové "zelí"

O kedlubnovém "zelí" manžel básní už léta. Jenže... Sice se dá udělat i z obyčejných malých kedluben, ale je jich velká spotřeba. K tomuto účelu je ideální kedluben gigant. Jenže kde ho vzít? Ale konečně jsme natrefili na sazeničky a zkusili vysadit. K našemu překvapení jich pár opravdu vyrostlo, nepopraskalo, ani nezdřevnatělo a já tak měla konečně možnost vyzkoušet kedlubnové "zelí". Manžel nelhal, opravdu je to vynikající. Zelí to připomíná jen vzhledem, chuť je trošku jiná, výraznější. U nás se po něm jen zaprášilo.


Suroviny:
Přiměřené množství kedluben
sůl, pepř, kmín
ocet
cibule
tuk

Postup:
Kedlubny očistíme, zbavíme případných zdřevnatělých částí a nastrouháme na hrubém struhadle. Na tuku zpěníme nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme nastrouhané kedlubny, podlejeme troškou vývaru (nebo vody), osolíme, opepříme, přidáme kmín a krátce podusíme. Na závěr dochutíme octem a necháme ještě přejít varem.

Já sice v tomto případě vývar nepoužívám, ale mám jinou fintu. Pod cibulku dávám tuk vypečený z masa, udělá možná lepší službu než vývar.

čtvrtek 11. srpna 2016

Okurková polévka

Okurky pomalu končí, a tak ještě honem rychle přidám recept na polévku, kterou jsem letos poprvé vyzkoušela a chutnala nám. Příští léto určitě dostane znovu příležitost. Opět jsem se inspirovala na internetu, ale na každém receptu mi něco vadilo - tu kostka masoxu, tam tavený sýr, olej, příliš výrazné koření... Ale postupy se většinou shodovaly, takže výsledná polévka je kombinací několika různých receptů v souladu s mými představami o tom, které suroviny patří a které nepatří do dobrého jídla.



Suroviny:
2-4 větší okurky (mohou být salátovky i nakladačky nebo kombinace)
1 cibule
4 stroužky česneku
1 l vývaru (mívám zamražený)
lžíce másla
sůl, pepř
citronová šťáva
zakysaná smetana
kopr

Postup:
Okurky oškrábeme, rozpůlíme a vydlabeme dužinu. Zbytek nakrájíme na kostičky. Na másle osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nakrájené okurky a krátce podusíme. Podlejeme vývarem, přidáme celý česnek, dochutíme solí, pepřem a citronovou šťávou a vaříme, dokud okurky nezměknou (jen cca 5-10 min.). Poté vše rozmixujeme na pyré. Zjemníme zakysanou smetanou a dochutíme nasekaným koprem. Můžeme podávat s chlebovými či houskovými krutony.

čtvrtek 4. srpna 2016

Naháčci

Okurková sezóna finišuje. Okurky už přerůstají a i když je máme rádi i syrové, nestačíme je spotřebovávat. V takové chvíli opráším recept od tchýňky a zavařím  tzv. naháčky - jakýsi salát z přerostlých okurek a cibule.


Suroviny:
větší okurky (nakladačky i salátovky)
větší množství cibule.

Lák: (rozpis na 3 sklenice 0,7 l)
3/4 l vody
1/4 l octa
30 g soli
70 g cukru
5-7 sacharínů
3 bobkové listy
15 kuliček pepře
10 kuliček nového koření
10 hřebíčků

Postup:
Okurky oloupeme, vyškrábeme střed s jadýrky, zbylou dužinu osušíme a  nakrájíme na proužky. Cibuli očistíme a nakrájíme také na proužky a smícháme s okurkovými řezy. Směs plníme do sklenic, zaléváme vychladlým lákem  a zavíčkujeme. Sterilizujeme 10 min. na 80 stupňů. Pokud máte vlastní osvědčený lák na okurky, můžete ho klidně použít. Nebo si můžete připravit např. tento uvedený, a to svařením všech surovin.

čtvrtek 28. července 2016

Ovocný táč z cukety

Když se léto zadaří, máme i dostatek cuket či patizónů, kterými se dá zahradit spousta jídel jak hlavních, tak i lehčích večeří, nebo zákusků. Já osobně příliš nerozlišuju mezi cuketou a patizonem - chuťově je to poměrně podobné, jen cuketa má měkčí slupku, takže se lépe čistí. Na zahrádku vysadím vždy jednu cuketu a jeden patizon a zatím jako zázrakem se vždy podařilo vypěstovat jen jedno z toho, takže nadbytkem opravdu příliš netrpíme.
Mezi oblíbené cuketové pokrmy patří všelijaké buchty a dezerty. Cuketa dodá těstu vlhkost a vláčnost a je to něco jiného než obyčejný piškot.... Za ty roky se mi podařilo sesbírat neuvěřitelné množství různých receptů a ty vyzkoušené a oblíbené postupně publikuju tady na blogu. Takový je i dnešní táč.


Suroviny:
300 g cukru
3 vejce
1 lžíce oleje
1 vanilkový cukr
300 g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
400 g nastrouhané cukety
ovoce
drobenka

Postup:
Cukr, vejce, olej dobře utřeme. Přidáme mouku s práškem do pečiva a najemno strouhanou cuketu. Dobře promícháme, vylijeme na plech vyložený pečícím papírem, povrch poklademe ovocem a posypeme drobenkou.

Drobenka:
Původně jsem sem recept na drobenku neměla v úmyslu psát, protože je tak jednoduchý, že hho přece musí znát každý. Jak se ukázalo, není to až tak všeobecně známé.
Na přípravu drobenky potřebujeme stejné množství hladké mouky, moučkového cukru a másla. Vše prsty jemně smícháme a promačkáme, aby se tvořily hrudky. Pokud máte chuť zaexperimentovat, doporučuji nahradit máslo sádlem. I když jsem asi jediná, kdo dělá drobenku ze sádla, já na ni prostě nedám dopustit - je úžasná!

čtvrtek 21. července 2016

Višňové čatní

Letos je to s ovocem horší. Meruňky nejsou vůbec a višní je pomálu - tedy na slivovici je jich málo. Na zavařování je jich docela dost, takže jsem se pustila do experimentu. Už minulý rok jsem chtěla vyzkoušet višňové čatní, ale zrovna v době, kdy višně zrály se mi nějak nedostávalo času. Tentokrát je času spousta, protože krom višní jiné ovoce opravdu nemám. Recepty na internetu se tentokrát vzácně shodují, zřejmě všechny pocházejí z jednoho jediného zdroje. Ale u všech chybí jak fotografie, tak komentáře, že by to někdo někdy vyzkoušel. Tak tedy: Já už to vyzkoušela a je fakt dobré. Zatím jsem udělala zkušebně jen z jednoho kila višní a je to škoda. Když nemáte odpeckovávač, je s tím dost práce a než nějaký koupím ať už v obchodě nebo přes net, bude po višních - špačci se letos činí. Takže další pokus asi až příští rok a to už budu mít i ten odpeckovávač.

Samotné čatní se mi zdálo příliš ostré i přes to, že jsem úplně vynechala pepř. Převládala v něm chuť kari, což se mi moc nelíbilo a příště ho dám o něco méně. Ovšem v kombinaci s ne příliš kořeněným masem vytvořilo chuťově zajímavou delikatesu.

Suroviny:
1 kg vypeckovaných višní
2 cibule
15 dkg cukru
10 dkg medu
1 lžička zázvoru
1 lžička soli
1 lžička kari
2 lžíce octa
7 tlučených hřebíčků
(1 lžička zeleného pepře)

Postup:
Cibuli nakrájíme nadrobno a spolu s višněmi a ostatními surovinami vaříme cca 3/4 hodiny, až se odpaří většina vody. Horké plníme do skleniček, uzavřeme víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Vychladlé skladujeme v chladnu a temnu (lednice stačí) - neotevřené vydrží dost dlouho...

čtvrtek 14. července 2016

Salát z králíka

Manžel ze světa přinesl recept na "rybí" salát z králíka. Sice nevěděl poměry surovin, ale znělo to dobře, tak jsem se při nejbližší příležitosti pustila do experimentu. Především se má králík povařit v jakémsi láku - sůl, pepř, nové koření, ocet a voda v blíže nespecifikovaném množství. Nu což, složením to připomíná lák na okurky, tak jsem všechno nadávkovala podle něj. Další postup obsahoval měrné jednotky "podle chuti" a tak vám to sem přepíšu v množství jaké jsem použila já.


Suroviny:
1 králík
1,5 l vody
0,5 l octa
 2 lžíce soli
30 kuliček pepře
20 kuliček nového koření
6 lžic cukru

1 moravanka
1 lžíce plnotučné hořčice
1 sklenička majonézy
4-5 nakládaných okurek
1 cibule

Postup:
Králíka uvaříme ve vodě s octem a kořením doměkka. Maso obereme a pokrájíme najemno. Přidáme lák z moravanky, najemno nakrájenou a spařenou cibuli a všechnu zeleninu také nakrájenou najemno. Dochutíme hořčicí a majonézou. Necháme do druhého dne odležet.

Z jednoho králíka toho bylo přes kilo a všechno jsme to s manželem snědli sami dva během jednoho dne. Trošku jsme ochutnali i čerstvého salátu, ale maso bylo příliš suché, teprve druhý den se všechno rozleželo. Upekla jsem k němu domácí rohlíčky a moc jsme si pochutnali. Jen pro Adámka byl moc ostrý, ale příště zkusím nahradit moravanku nějakou podobnou, ale méně pikantní, zeleninovou směsí.

čtvrtek 7. července 2016

Concombres au Beurre (Pečené okurky)

Začínají okurky. Ale těch prvních je na zavařování málo, a než dorostou další, jsou ty první přerostlé a už se na zavaření nehodí. Nejčastěji se tedy využívají na salát. Já si však vzpomněla, že jsem u Childové viděla recept na pečené okurky a tak jsem si ho našla. Když jsem zjistila, jak je to snadné, neváhala jsem a pustila se do toho. Dopadlo to výborně, jen toho pro nás bylo málo. Okurky se dost spekly a pro každého tak zůstala 1 lžíce - tedy sotva na ochutnání. Ale rozhodně to někdy v brzku zopakuji a okurkami tentokrát nebudu šetřit.


Suroviny:
6 velkých okurek
2 lžíce vinného octa
1,5 lžičky soli
1/8 lžičky cukru
3 lžíce rozpuštěného másla
1/2 lžičky kopru
3-4 lžíce zelené cibulky nasekané najemno
1/8 lžičky pepře

Postup:
Okurky oloupeme, podélně rozpůlíme a odstraníme semena. Poté okurky nakrájíme na proužky silné cca 0,5 cm a dlouhé 4-5 cm. Okurky minimálně na půl hodiny vložíme do láku připraveného ze studené vody, octa, soli a cukru. Po uplynutí půlhodiny okurky scedíme, necháme okapat a ještě přebytečnou vodu vysajeme utěrkou.
Troubu si předehřejeme na 190°C. Do pečící nádoby dáme máslo, nasekaný kopr, cibuli a pepř, přidáme osušené okurky, promícháme a vložíme do trouby. Pečeme 3/4 až hodinu, přičemž okurky během pečení 2-3x promícháme, aby se nepřilepily.
Před podáváním můžeme posypat petrželovou natí.

čtvrtek 30. června 2016

Cikánské řezy

Od Vánoc mi doma ještě zbyla spousta ořechů. Postupně se je snažím spotřebovávat, ale jde to pomalu, protože ořechy u nás jím prakticky jen já. A tak jsem si jednou udělala malý zákusek.


Suroviny:
250 g polohrubé mouky
1 lžička prášku do pečiva
80 g moučkového cukru
120 g másla
1 lžíce oleje
2 žloutky
1 lžička citronové štávy
tuk na vymazání plechu
džem

Náplň:
2 bílky
140 g vlašských ořechů
140 g moučkového cukru

Postup:
Smícháme mouku s práškem do pečiva a cukrem. Přidáme máslo, olej, žloutky a citronovou šťávu. Vypracujeme těsto, vyválíme ho a přeneseme na tukem vymazaný plech.
Z bílků ušleháme tuhý sníh, přimícháme cukr a nastrouhané ořechy.
Plát těsta potřeme džemem a nahoru dáme ořechovou vrstvu. Pečeme zvolna asi 30 minut.

čtvrtek 23. června 2016

Holoubata s mandlovou nádivkou

Opět se u nás objevily holoubata. Tentokrát už jsem si byla jistější než poprvé a taky se mi líp povedly. Abych neopakovala stejný recept, zkusila jsem něco jiného. Našla jsem recepty na ořechovou nádivku a mandlovou nádivku. Oba byly dost podobné. Manžel ořechy nerad, ale proti mandlím zatím nic nenamítal, takže jsem je upřednostila.


Suroviny:
na 2 holoubata
1 rohlík
50 ml mléka
1 vejce
1 lžíce sekaných mandlí
zelená petrželka
sůl, pepř
špetka muškátového květu
máslo

Postup:
Holoubata očistíme, vykucháme, a osušíme ubrouskem. Břišní dutinu naplníme nádivkou a uzavřeme. Holoubata osolíme, opepříme vložíme do pekáčku, podlijeme troškou vody, přidáme máslo a pečeme cca 3/4 hodiny.

Nádivka:
Rohlík nakrájíme na kostičky a krátce opečeme na másle. Poté zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozmíchali žloutek a necháme chvíli vsáknout. Přidáme mandle, petrželku, sůl, pepř a muškátový květ a promícháme. Pokud je příliš hustá, přidáme mléko, v opačném případě zahustíme strouhankou. Nakonec vmícháme sníh a nádivkou plníme holoubata.

čtvrtek 16. června 2016

Domácí tvaroh

Od doby, co se nám rozdojila koza máme mléka tolik, že ho nestačíme spotřebovávat. Samozřejmě, že se pokouším o sýry, ale o tom vám poreferuju někdy jindy, zatím jsem stále ve fázi experimentování. Zato tvaroh to je jiná - na tom se nedá nic pokazit a vlastně ani vylepšit. Jeho výroba je jednoduchá (jednodušší než sýr), jen trošku zdlouhavá. Abyste měli tvaroh na nedělní koláče, musíte s výrobou začít nejpozději ve středu. Tedy alespoň pokud použijete kozí mléko, které těžko zkysá. Samozřejmě můžete použít i kravské mléko, dokonce i kupované, ale musí být čerstvé NEpasterizované!


Suroviny:
mléko (libovolné množství)
v případě kozího mléka i kapka octa

Postup:
Do mléka vmícháme ocet a při pokojové teplotě necháme zkysat. Doba kysání závisí na teplotě, druhu mléka a v neposlední řadě i na množství přidaného octa. Zkyslé mléko zahřejeme přibližně na teplotu lidského těla. Není třeba to nijak měřit - správnou teplotu poznáme podle toho, že se mléko zdrcne a utvoří se v něm tvarohová krupička nebo hrudky. Nyní to vše necháme při pokojové teplotě vychladnout. Poté necháme přes plátýnko odkapat syrovátku, což může trvat i několik hodin. Hotový tvaroh uložíme v ledničce, kde vydrží i několik dní.

Z našeho mléka je tvaroh jemný a sladký. Chutí připomíná spíš lučinu než skutečný tvaroh. Může se jen tak namazat na pečivo, použít k přípravě pomazánky nebo sladké náplně do koláčů.

čtvrtek 9. června 2016

Kůzlečí na rozmarýnu

Velkonoce letos byly hodně brzy, a tak se stalo, že kůzlata byla moc malá a k jídlu se ještě nehodila. A tak s vámi podělím o vyzkoušený recept až dnes. Kůzle by mělo být mlaďounké, tzv ještě vonět mlékem (tedy těsně před odstavením). Takové mladé kůzle má masíčko jemné, chuťově se to nedá k ničemu přirovnat.


Suroviny:
kůzlečí maso s kostí
sůl,
5 stroužků česneku
lžička rozmarýnu
máslo

Postup:
Kůzlečí maso (já měla tentokrát hřbet) nasolíme, potřeme rozmačkaným česnekem a necháme do druhého dne uležet. Další den posypeme rozmarýnem,  vložíme do pekáčku a nahoru poklademe plátky másla. Podlijeme a pečeme do měkka (jak dlouho záleží na stáří masa).

Původně jsem ho chtěla vyfotit celé v pekáčku, ale rodina na mě hladově čekala, takže jsem na to zapomněla a začala hřbet porcovat. No co už. Není to tak efektní, ale aspoň že je nějaký obrázek.

čtvrtek 2. června 2016

Medové sušenky

To tak jednou Adámka chytla mlsná. Co vyrobit, aby to bylo rychlé a dobré? Na všecko osvědčené mi něco chybělo. A tak jsem sáhla po zatím nevyzkoušeném receptu na sušenky, na který jsem měla vše. Dopadlo to celkem dobře, sušenky krásně voněly medem a chutí připomínaly Be-Be dobré ráno. Akorát tyto sušenky nelze připravit předem, musí se konzumovat hned čerstvé. Pár nám jich zbylo a na druhý den jako by zvlhly nebo co, strašně se drobily.



Suroviny:
1/2 hrnku rozpuštěného másla
5 lžic medu
1 vejce
1 vanilkový cukr
1 hrnek hladké mouky
1a1/2 hrnku ovesných vloček
1/2 lžičky jedlé sody
špetka soli
100 g hořké čokolády (lze vynechat)

Postup:
Vyšleháme máslo, med, vejce a vanilkový cukr. Pak přidáme všechny sypké směsi a nakonec rozpuštěnou čokoládu. Na pečící papír děláme lžičkou malé hromádky - dál od sebe, neb se roztečou. Pečeme 8-10 minut ve středně vyhřáté troubě.


čtvrtek 26. května 2016

Kapr pečený s kmínem

Rybářská sezona nedávno začala a tak opět máme občas nějakou rybku, kterou nám věnuje kamarád výměnou za králíka. Ryby jsou zdravé, obzvlášť prý ty mořské. Ale na druhou stranu je jakákoliv ryba lepší čerstvá než zmražená a tak dáváme přednost tuzemským kaprům a podobným rybám. Smažený kapr je nuda, to už všichni známe. Co ho takhle udělat pečeného s kmínem? Vzpomínám si, že maminka občas takhle kapra připravovala, ale nepamatuji se přesně. Jako malé mi tato úprava nechutnala, vadil mi kmín. Ale teď už jsem velká, kmín mi nevadí tak proč to nezkusit. Po poradě s internetem jsem se do toho pustila na vlastní pěst a i přesto to dopadlo výborně.


Suroviny:
porce kapra
přiměřeně másla
4-5 stroužků česneku
sůl
kmín

Postup:
Očištěného kapra osušíme a potřeme rozmačkaným česnekem se solí. V pekáčku rozpustíme máslo, přidáme kapku rybího vývaru (můžeme nahradit čistou vodou), vložíme porce kapra kůží nahoru a posypeme kmínem. Pečeme cca 1/2 hodiny. Podáváme s citronem, aby si každý mohl dle chuti zakápnout rybu citronovou šťávou.

čtvrtek 19. května 2016

Chřest s vajíčky

Chřestová sezona je opět tu. Nevím jak vy, ale já si tuto zeleninu celkem oblíbila a tak si každý rok v sezoně nějaký koupím. Někdy sáhnu po některém svém osvědčeném receptu, jindy zkusím něco nového a občas i sama zaexperimentuju - jako zrovna tentokrát. Většina zeleniny je totiž v podobné úpravě velmi chutná. I chřest je příslibem, že bychom si mohli pochutnat.


Suroviny:
lžíce másla
svazek chřestu
2-3 vajíčka
sůl
bylinky

Postup:
Chřest dobře očistíme, svážeme a dáme na pár minut (stačí 5) vařit do osolené vody. Potom ho nakrájíme na kolečka a lehce osmahneme na másle. Vyklepneme vejce a mícháme až se "srazí". Osolíme, můžeme lehce opepřit a podáváme posypané bylinkami.

Takto připravený chřest můžeme podávat s pečivem jako samostatné jídlo, nebo jako přílohu k nějakému opečenému masu.

čtvrtek 12. května 2016

Perlička s majoránkou

Poslední perlička... Co s ní? Chtělo by to něco opravdu suprovýho, dobrýho a hlavně neobyčejnýho. Tentokár jsem se inspirovala receptem na labuznik.cz, kde jsem objevila velmi jednoduchý recept podle Le Cordon Blue. Jenže to bych nebyla já, abych si jej drobně neupravila dle svých přectav o dobrém jídle. Takže v mém podání...

Suroviny:
1 perlička
1 hrst majoránky
5-7 stroužků česneku
sůl
olej
máslo
250 ml bílého vína
500 ml mléka
kůra ze 2 citronů

Postup:
Z majoránky, soli, prolisovaného česneku a trošky oleje (podle potřeby) vyrobíme kašičku. Vezmeme očištěnou perličku a opatrně uvolníme kůži na celém těle. Maso pod kůží důkladně potřeme bylinkovou směsí. Zbytkem směsi vytřeme vnitřek ptáka. Dáme na pekáč, svážeme nohy, obložíme máslem, podlijeme vodou a pečeme cca 30 min na 200°C. Poté perličku otočíme, podlejeme vínem a po 5-ti minutách pečení ještě podlejeme mlékem a dochutíme citronovou kůrou. Pečeme cca dalších 30 min. Perličku vyjmeme a rozporcujeme. Omáčku přelejeme  přes sítko do kastrůlku a vařením zredukujeme zhruba na polovinu. Podáváme s bramborem.

Stejným způsobem lze údajně připravit i kuře, ale výsledná chuť bude jiná. Perlička má svou specifickou chuť připomínající divočinu.

čtvrtek 5. května 2016

Pajšlová omáčka

Pro neznalé: Pajšl jsou vnitřnosti. Takže pajšlová omáčka je omáčka z vnitřností. Měla by obsahovat vše: srdce, ledvinky, kousek jater, slezinu a jazyk. Je toho hodně. Proto ji dělávám jen zřídka, když zabíjíme selátko na gril.


Suroviny:
(vepřové) vnitřnosti
1 cibule
lžíce sádla
sůl, nové koření, bobkový list
zakysaná smetana

Postup:
Na sádle osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, podlijeme vodou, osolíme, přidáme koření, bobkový list a vnitřnosti. Za občasného podlévání dusíme do měkka. Vnitřnosti vyjmeme a nakrájíme na kostičky. Omáčku přecedíme, přidáme zakysanou smetanu a povaříme. V případě potřeby můžeme zahustit lžící mouky rozmíchané v trošce vody. Vrátíme do omáčky maso a necháme prohřát. Podáváme s houskovým knedlíkem.

čtvrtek 28. dubna 2016

Kynuté buchty (Honzovy)

Na tzv. Honzovy buchty musí být dobré těsto. Jinak se nepovedou - většinou vyteče nádivka. Vyzkoušela jsem několik různých receptů tu s větším, tu s menším úspěchem. Ze všech nejlepší jsou však buchty podle receptu na univerzální kynuté těsto do Jitky. Od té doby, co jsem je vyzkoušela, jiné nedělám a těším se, až vyzkouším koláčky a jiné dobroty právě z tohoto kynutého těsta. Jelikož mám zkušenost, že se recepty na internetu občas ztrácejí nebo stěhují, přepíšu jej sem celý.


Suroviny:
250 ml vlažného mléka
200 ml oleje
3 žloutky
lžička soli
5 lžic cukru
500 g mouky (polovinu hladké a polovinu polohrubé)
20 g kvasnic
sádlo na pomazání

Postup:
Kdo nemá pekárnu nechá tradičním způsobem vzejít kvásek, vmíchá ho do mouky, přidá žloutky, postupně vmíchává olej a potom nechá vykynout. Já to naházím v uvedeném pořadí do pekárny a zapnu program "těsto". Za hodinu a půl je těsto přesně takové, jak má být. Z těsta udělám váleček, který nakrájím na plátky. Každý plátek trošku roztáhnu, dám na něj náplň (nejčastěji povidla) a zamotám do kuličky. Pekáč dobře vymažu rozpuštěným sádlem a kladu jednotlivé buchty, každou z nich pečlivě pomažu sádlem ze všech stran (to je důležité, aby se potom daly snadno oddělit od sebe). Nemusí se moc mačkat na sebe, ještě v troubě nabudou. Peču ve středně vyhřáté troubě asi 15 minut.

čtvrtek 21. dubna 2016

Pampeliškový med

Jaro je v plném proudu, všude září žluté hlavičky pampelišek - to znamená, že musíme posíct zahradu. Ale nejprve si natrhám na med. Receptů jsem vyzkoušela několik a nejvíce se mi osvědčil tento:



Suroviny:
300 plně rozvinutých květů pampelišky
2 citrony
1 kg cukru

Postup:
Květy pampelišek nasypeme do hrnce, přidáme pokrájené citrony i s kůrou, ale bez pecek a všechno přelijeme litrem vřelé vody. Necháme stát alespoň 24 hodin. Potom scedíme přes plátýnko, šťávu vymačkáme a do tekutiny nasypeme cukr. Přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme půl až třičtvrtě hodiny. Množství by se mělo za tu dobu zredukovat zhruba na polovinu. Horký pampeliškový med lijeme do čistých sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pampelišky je nejlepší trhat hned z rána, jak oschne rosa. Předběhneme tak včelky a sladká šťáva z květů zůstane nám.

čtvrtek 14. dubna 2016

Vídeňský řízek

Někteří  možná budete nechápavě kroutit hlavami, proč sem dávám zrovna tak jednoduchou věc, jako je řízek. Ale tento blog neslouží jen jako sbírka receptů. Současně je to takový můj památníček všeho, co jsem kdy uvařila a snědla. A vídeňský řízek není jen tak obyčejný řízek - to je řízek z telecího masa, smažený na másle! A já dosud takový nejedla. Ono se není čemu divit: Při současných cenách telecího... Navíc u nás je téměř nemožné ho vůbec koupit, protože řezníci ho neobjednávají z obavy, že by ho neprodali. Ale po telefonické anabázi po řeznictvích snad v celém kraji, se nakonec podařilo a mně přistálo v kuchyni 2 kg telecího. Samozřejmě část padla na řízky a ze zbytku ještě něco udělám a pochlubím se někdy příště.


Suroviny:
4 plátky telecího masa z kýty
sůl
2 vejce
mouka a strouhanka na obalování
250 (a více) g másla

Postup (tentokrát snad ani není třeba)
Maso naklepeme, osolíme a obalíme v trojobalu (mouka, vajíčko, strouhanka). Vezmeme si dostatečně velkou pánev (ideálně, aby se tam všechny řízky vešly naráz) a rozpustíme na ní máslo. Řízky vkládáme do rozpáleného másla a prudce smažíme z obou stran dozlatova. Podáváme s bramborovým salátem, vařeným bramborem, můžeme přidat i bazalkovou omáčku....

čtvrtek 7. dubna 2016

Tuňáková pomazánka

Tuňákové konzervy jsou docela malé. Když se má o jednu podělit celá rodina, tak to rozhodně nestačí. Jenže máme tuňáka rádi a kvalitní konzervy jsou drahé, tak jsem si zvykla dělat z něj pomazánku. Ta vyjde na všecky...


Surovniny:
Plechovka tuňáka (nejlépe ve vlastní šťávě)
50 g eidamu
malá cibule
sůl, pepř.
máslo

Postup:
Z tuňáka slejeme šťávu a maso vyklopíme do misky. Přidáme nastrouhaný sýr a najemno nakrájenou cibuli, změklé máslo, v případě potřeby osolíme a opepříme. Podáváme nejlépe s čerstvým pečivem jako je chléb nebo rohlíky.

čtvrtek 31. března 2016

Nadívaná holoubátka

Některá jídla jsou jen sezonní, to znamená, že si je nemůžete připravit v jinou dobu. I když dnešní moderní doma umožňuje ledacos obejít... Nevím jak ve větších městech, ale na malém okresním městě se některé věci těžko shání i v sezoně, takže mimo sezonu prostě neexistují.Mezi taková patří např. holoubátka. Naštěstí tu máme dost vlastních zdrojů, a tak manžel jednoho dne přinesl od místního chovatele holoubátka. Pravda, při posledním sledování filmu "Vesničko má středisková" jsem se zmínila, že holoubata jsem ještě nejedla... 

Na jídlo je údajně nejlepší druh "king", který je už podle názvu velký, těžký a je dost pravděpodobné, že na něm bude i víc  masa. Kingy tu nikdo nemá, tak jsme se spokojili s obyčejným "kadeřávkem", na kterém bylo masa opravdu málo. Ještěže jsem uposlechla rad zkušenějších a holoubky nadila nádivkou! Jinak to bylo výborné a pokud se vám podaří sehnat holuba, tak můžete vyzkoušet také.


Suroviny:
4 holoubátka
2 rohlíky
2 vejce
cca 1 dl mléka
sůl, pepř,

Volitelné:
čerstvé bylinky,
játra
houby
špenát
aj.
 
Postup:
Holoubátka očistíme, zbavíme peří, vykucháme, prosolíme a necháme chvíli odležet. Mezitím si připravíme nádivku. Rohlíky nakrájíme na kostičky, přelijeme mlékem, ve kterém jsme rozmíchali žloutky a necháme chvíli nasáknout. Tím máme základ nádivky hotový. Teď přidáme něco z volitelných surovin. Já zvolila bylinky - nasekané na drobno. Osolíme, opepříme a lehce vmícháme sníh z bílků. Směsí plníme holoubátka, dáme na pekáček, na každé položíme plátek másla, podlijeme šálkem vody a pečeme dozlatova.

čtvrtek 24. března 2016

Boží milosti

K Velikonocům patří také tradiční menu. Dnes, na zelený čtvrtek je to především něco zeleného např. špenát, ale ten už jsme vařili. A tak Vám přináším inspiraci na víkend, kdy si můžete upéct, vlastně usmažit boží milosti, které podle některých zdrojů patří právě k oslavám Velikonoc. Jiné zdroje zase uvádějí, že se smažily na masopust podobně jako koblihy. Zřejmě jak který kraj...

Legenda praví, že název vznikl z názorné ukázky "Boží milosti", kterou pro své ovečky v 18. století připravil farář Florián Milulovský ve Skramníkách. Údajně nechal "stoupat" zavěšenou sošku Ježíše Krista nahoru do chrámové lodi a současně se ze stropního otvoru sypalo tenké smažené pečivo.

Dále také bývalo, především na Moravě, zvykem boží milosti nosit jako dárek ženám těsně po porodu. Zřejmě, aby zajistily "Boží milost" matce i čerstvě narozenému děťátku.

A teď už k samotnému receptu. Jako první jsem zkusila boží milosti podle legendy Magdaleny Dobromily Rettigové. Její recept vám přepisuji v plném znění. Jak vidíte, tak množství některých surovin musí hospodyňka odhadnout, ale pokud jste někdy dělali nudlové těsto, tak nebudete mít žádný problém.

Vezmi mouky na vál, rozdrob v ní kus másla, udělej vprostřed důlek, vraz tam dva žloutky, jedno celé vejce, tři lžíce dobré smetany, tři lžíce vína, trochu cukru, trochu soli, dobře to těsto vypracujtak jajko na nudle, pak je rozválej a s kružátkem buď čtverhraníčky, neb třihraníčky pokrájej, v rozpáleném másle smaž, posyp cukrem a dej na stůl.
(MDR 1986, str. 206)

Veselé Velikonoce a nechte si chutnat!

čtvrtek 17. března 2016

La Tarte Des Demoiselles Tatin (Převrácený jablečný koláč)

Svoje jablka nemáme. Vždycky koupíme v Dětkovicích celou 10-kg bedničku a až se spotřebují, koupíme další. Někdy je máme pryč brzy, jindy nám vydrží déle. Ale to už pak začínají měknout a nikdo je nechce jíst. V takovém případě z nich dělávám nějaký strůdl nebo koláč. I když převrácený jablečný koláč je znám i u nás a v mnoha kuchařských knihách najdeme recept, já se tentokrát nechala inspirovat Francií a sáhla po Childové.



Suroviny:
Těsto:
230 g hladké mouky
20 g cukru krupice
90  g másla
30 g rostlinného tuku
3 - 4 lžíce studené vody
sůl

Náplň:
1800 g jablek

skořice
cukr
máslo

Všechny suroviny na těsto zpracujeme, vytvarujeme bochník a dáme odležet do lednice. Mezitím si připravíme nádivku. Jak název napovídá, do formy přijde nejprve nádivka a teprve potom těsto na korpus.
Pečící formu vytřeme máslem. Jablka oloupeme, nakrájíme na plátky a smícháme se skořicí. Do formy vsypeme polovinu cukru, naskládáme třetinu jablek a polijeme třetinou rozpuštěného másla. Dáme ještě dvě vrstvy jablek pokapaných máslem a na konec zasypeme zbylým cukrem. Těsto rozválíme a zakryjeme s ním jablečnou nádivku. Opatrně do těsla prořízneme několik otvorů, kterými bude unikat pára. Pečeme v předehřáté troubě asi 45 minut až hodinu. Upečený koláč vyklopíme na servírovací mísu. Pokud nejsou jablka dostatečně zkaramelizovaná (stává se často), posypeme povrch moučkovým cukrem a dáme ještě krátce pod gril zapéct.
Koláč můžeme podávat teplý i studený, obojí je dobré.


čtvrtek 10. března 2016

Salát z čínského zelí

S blížícím se jarem ubývá v obchodech ovoce a zelenina. Tedy přesněji, ovoce a zeleniny je pořád všude dost, ale ubývá ta, která se dá jíst. Vše se vozí z čím dál větší dálky, kde se to sklízí nezralé a dozrává to někde uměle. Vzpomenete si na 3.třídu základní školy a něco o fotosyntéze? Kromě přeměny kysličníku na kyslík při ní také za pomoci sluníčka vzniká cukr v plodech. No a zcela logicky: Bez sluníčka toho cukru moc nevzniká. Asi proto nemá zimní ovoce a zelenina tu "správnou" chuť.

No, ale vitamíny potřebujeme, zvlášť v zimě a tak si občas něco koupíme. Nejčastěji čínské zelí, které si i v této předjarní době uchovává nějakou chuť, šťavnatost i křupavost - samozřejmě ne vždy, že? Z něj pak připravuji jednoduchý salát:


Suroviny:
Hlávka čínského zelí
cca 10 cm pórku
lžička soli
lžička cukru
špetka pepře
1/2 citronu
lžíce oleje

Postup:
Zelí nakrájíme na nudličky, pórek na kolečka a v míse promícháme. Zalejeme nálevem: ke všem ostatním surovinám přidáme 2 dl vody a dobře promícháme - já na to používám zavařovací sklenici v níž to pořádně protřepu, aby se olej spojil s vodou. Podáváme jako přílohu k hlavnímu jídlu.

čtvrtek 3. března 2016

Krevety v bylinkách

S přibývajícícm věkem zjišťuju, že si nejčastěji přeju jako dárek nějaké potraviny, pokud možno ne tak úplně běžné. A manžel si to možná uvědomil ještě dříve, protože mi čas od času k nějaké příležitosti právě takové potraviny sežene. Tentokrát to byly krevety a dostala jsem je, abych si prý udělala něco dobrého k narozeninám. Měla jsem prakticky celý balíček jen pro sebe, protože manžel ty "červy" odmítl jíst a syn se na to taky šklíbil... Jejich chyba, nevědí o co dobrého se připravují....

Spolu s krevetami mi manžel donesl i recept. Žádný leták ze supermarketu, jen kousek papíru a na něm popis postupu natištěný nějakou domácí tiskárnou. Vypadalo to jednoduše. Jen jsem na netu zjistila, jaké bylinky by se mohly ke krevetám nejlépe hodit. A pustila se do díla.


Suroviny:
250 g krevet (vyloupaných)
bylinky (koriandr)
2 stroužky česneku
sůl
citronová šťáva
máslo

Postup:
Na másle zpěníme nadrobno usekaný česnek a bylinky. Přidáme krevety, osolíme a opečeme. Nakonec zakápneme citronovou šťávou.

Jako přílohu všude na internetu doporučují převážně rýži, občas i těstoviny. Ale mně toto připadalo spíš jako "svačinka" nebo předkrm, ke kterému by se nejvíce hodilo bílé pečivo. A abych si to ještě víc vylepšila, opekla jsem si ho na másle jako toustíky. MŇAM! Po ochutnání bych mohla též doporučit čerstvé (ještě teplé) domácí rohlíčky.

Takže až si někdy budete lámat hlavu s tím, co mi přinést jako dárek... No, buďte si jistí, že žádné dobré a kvalitní potraviny neodmítnu.

čtvrtek 25. února 2016

Tvarohové chrupinky

Tento receptík přinesl Adámek z kroužku. Možná si ještě vzpomenete, že rád vaří (i když rubrika Malý kuchtík momentálně spí). A protože rád vaří, tak chodí do kroužku vaření. Už má plný sešitek receptů a některé občas vyzkoušíme. Tyhle chrupinky nám moc chutnaly a tak není divu, že jsme si udělaly i doma...



Suroviny:
250 g hery
250 g tvarohu
250 g polohrubé mouky
1 vejce
sůl

Postup:
Ze surovin vypracujeme těsto, které dáme na chvíli odležet do lednice. Potom vyválíme plát a spodní stranou formičky na taštičky vykrájíme kolečka. Každé vložíme do formičky, do středu dáme náplň a okraje stlačíme k sobě. Jako náplň můžeme použít: Marmeládu, povidla, nutelu, jablka, ořechy.... Chrupinky upečeme v troubě na asi 180°C. Upečené pak obalujeme v moučkovém cukru.

čtvrtek 18. února 2016

Cibulačka

Minulou neděli jsem se nechala inspirovat dětským pořadem "Draci v hrnci". To, jak Oskar se ségrou pěli chválu na tak jednoduchou polévku, mi prostě nedalo... Musela jsem si to zkusit na vlastní kůži. Polévka je to opravdu jednoduchá jak na suroviny, tak i na přípravu. Ale její chuť mě skutečně překvapila. Už se ani nedivím, že patří k delikatesám francouzské kuchyně. I když ta moje nebyla podle J.Childové, ale spíš podle Oskara navíc částečně počeštěná doplněním vlastního know-how.


Suroviny:
6 cibulí
3 stroužky česneku
2-3 lžíce másla
sůl, špetka tymiánu
1 lžíce cukru
1 lžíce hladké mouky
vývar

Postup:
Cibuli a česnek nakrájíme nadrobno a společně osmažíme na másle, dokud nezačne zlátnout. Přidáme cukr a necháme lehce zkaramelizovat. Zasypeme hladkou moukou, podlejeme vývarem, osolíme, přidáme česnek a povaříme cca 1/2 hodiny.

Polévka je hotová. Francouzi k ní prý podávají plátky bagety zapečené se sýrem. Já sáhla po české klasice a osmažila kostičky z chleba. Polévka sama je výtečná, ale ten chleba ji posunul ještě někam dál... Prostě zážitek, který mohu všem vřele doporučit.

čtvrtek 11. února 2016

Paté De Canard En Croute (Nadívaná kachna v těstíčku)

Blíží se nám svatý Valentýn, tak by to možná chtělo něco svátečního k obědu. Co takhle vyzkoušet kachnu? Tento recept jsem měla chuť vyzkoušet od okamžiku, kdy jsem shlédla film Julie a Julia. Narážky na kachnu se totiž táhnou celým filmem a v závěru potom jako zlatý hřeb právě ona kachna. 

Kachničku jsem si připravila už někdy v létě, v době velkého vraždění. Na rozdíl od Julie se totiž vykošťování kachny nebojím. Sice jsem to nikdy nedělala, ale na tom přece nemůže být nic těžkého,  když víš, jak  na to. Jediný problém u mě byl, že jsem musela napřed kachnu vykostit a pak tepvre vyvrhnout. Zatím stále ještě neumím správně vyvrhnout ptáka a potřebuju ho celého rozříznout. Časem se to snad taky naučím. Takže kachnička byla připravená, zbývalo jen udělat nádivku, těstíčko.... a všechno to propojit v dokonalou harmonii chutí. Že se to povedlo, nemusím snad říkat. Jinak bych se s tím tady ani nechlubila...


Suroviny:
Kachna cca 2,5 kg
sůl, pepř
2 lžíce koňaku
2 lžíce vína

Na těstíčko
675 g hladké mouky
60 g rostlinného tuku
120g másla
1,5 lžičky soli
1/4 lžičky cukru
2 vejce
2/3 šálku studené vody

Na nádivku
1 cibule
2 lžíce másla
1/2 šálku vína
335 g mletého vepřového masa
335 g mletého telecího masa
225 g mletého čerstvého vepřového sádla
2 vejce
sůl, pepř, tymián


Postup:
Vykostěnou kachnu si položíme kůží dolů. Odřízneme silnější části masa, nakrájíme na kostičky a vložíme dovnitř kachny. Osolíme, zalijeme koňakem a portským, zabalíme a necháme v chladnu uležet nejlépe do dalšího dne.
Jako další si připravíme těsto: Všechny suroviny důkladně zpracujeme. Hotové těsto necháme alespoň 2 hodiny odležet v chladničce.
Na nádivku si osmažíme na másle cibuli a dáme do mísy. Na pánev vlijeme víno a zredukujeme zhruba na polovinu objemu - přidáme do mísy k cibuli. Dále vmícháme všechny ostatní suroviny.
Nádivku vložíme do kachny a pečlivě zabalíme, můžeme ovázat kuchyňským provázkem. 2/3 těsta vyválíme na cca 0,5 cm silný plát, do středu vložíme kachnu a okraje zvedneme kolem ní. Pečlivě upěchujeme, aby kolem kachny bylo co nejméně prostoru (vzduchu). Ze zbylého těsta vyválíme placku, kterou zakryjeme vrchní část (jako pokličkou). Okraje spojů potřeme vajíčkem a pečlivě slepíme. Zbytky těsta můžeme vykrájet formičkou a ozdobit jimi povrch. Celou kachnu poté vložíme na pekáč a potřeme rozšlehaným vejcem. Ve středu nahoře vyřízneme malý otvor, kterým bude unikat pára. Můžeme do něj zapíchnout také kuchyňský teploměr ke kontrole propečení. Vložíme do rozpálené trouby a pečeme cca 2 hodiny - teploměr by měl ukazovat 80°C.
Upečenou kachnu vytáhneme z trouby, necháme pomalu schládnout. Poté odkrojíme vrchní část těstovité formy. Kachnu vyjmeme, odstraníme provázky a nakrájíme na plátky, které vložíme zpět do těstovité misky a opět přiklopíme vrchním dílem.

Postupovala jsem téměř přesně podle receptu. Jediné, co jsem vynechala bylo telecí. Ne kvůli jeho ceně, ale protože je u nás prakticky nesehnatelné. Takže jsem jej nahradila libovým vepřovým.



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...